Metodické materiály


Tato část Informačního a vzdělávacího portálu obsahuje metodické materiály popisující "životní" situace, s nimiž se mohou setkat děti, žáci, studenti, pracovníci škol a školských zařízení, ředitelé, zřizovatelé a další subjekty působící ve vzdělávání. Metodické materiály slouží k poskytnutí základní orientace v dané problematice a poskytují odpovědi na často kladené otázky o podmínkách a právní úpravě vzdělávání.

Klíčové slovo:


Název
Nadřazená kategorie
Pořadí
Chybí Vám zde nějaký metodický materiál? Napište na info@edulk.cz.
 

Metodiky


Tisk Tisk Tisk do PDF

Zápis a změny v rejstříku škol a školských zařízení

Základní popis:
Podmínkou výkonu činnosti školy nebo školského zařízení je zápis do školského rejstříku.



Práva:

Účinností zápisu školy a školského zařízení do rejstříku škol a školských zařízení vzniká právnické osobě, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, právo poskytovat vzdělávání a školské služby a právo vydávat doklady o vzdělání stanovené zákonem č. 561/2004 Sb, o předškolním, zákládním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Účinností zápisu školy a školského zařízení do rejstříku škol a školských zařízení vzniká právnické osobě, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, nárok na přidělování finančních prostředků ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu územního samosprávného celku za podmínek stanovených zákonem č. 561/2004 Sb, o předškolním, zákládním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.


Pro koho je určen?
Školy a školská zařízení
Zřizovatelé

Která instituce řeší?
Krajský úřad – zápis a zápisy změn mateřských škol, školních družin, školních klubů, zařízeních školního stravování, domů dětí a mládeže, domovů mládeže
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy – zápis a zápisy změn základních škol, základních uměleckých škol, středních škol, vyšších odborných škol, dětských domovů

Jaké jsou podmínky pro řešení?

Co je třeba předložit k zápisu školy nebo školského zařízení do rejstříku škol a školských zařízení:
Citace odst. 1) § 147 zákona č. č. 561/2004 Sb, o předškolním, zákládním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů

Žádost o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku obsahuje tyto údaje a doklady:
a) druh školy nebo druh a typ školského zařízení,  - jakou činnost bude právnická osoba vykonávat, např. mateřské školy a školní jídelny (více metodika Druhy a typy škol a školských zařízení)

b) název (viz metodika Náležitosti názvu škol a školských zařízení), sídlo a právní formu právnické osoby, která bude vykonávat činnost školy nebo školského zařízení, a její identifikační číslo (doklad o IČ), bylo-li přiděleno,doklad o vlastnictví bankovního účtu
c) jméno a příjmení, státní příslušnost, místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, a datum narození osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem této právnické osoby,
V případě příspěvkových organizací je statutárním orgánem ředitel školy nebo školského zařízení. V případě škol a školských zařízení zřizovaných ostatními právnickými osobami nebo fyzickými osobami (soukromé školy) je statutárním orgánem zpravidla člen správní rady nebo jednatel.
d) název, sídlo, právní formu a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, zřizovatele školské právnické osoby nebo příspěvkové organizace, je-li jím právnická osoba; jméno a příjmení, státní příslušnost, místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, a datum narození tohoto zřizovatele, je-li jím fyzická osoba,
e) jméno a příjmení, státní příslušnost, místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, a datum narození osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem zřizovatele školské právnické osoby, je-li jím právnická osoba; to neplatí, je-li zřizovatelem ministerstvo, kraj, obec nebo svazek obcí,
f) rámcový popis personálního a majetkového zajištění a financování činnosti školy nebo školského zařízení s ohledem na požadavky rámcového vzdělávacího programu, pokud je stanoven,
g) doklad osvědčující vlastnické nebo užívací právo právnické osoby, která bude vykonávat činnost školy nebo školského zařízení, k prostorám, kde bude uskutečňováno vzdělávání nebo školské služby, (nájemní smlouva nebo list vlastnictví)
h) stanovisko příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví a stavebního úřadu, ze kterého vyplývá, že příslušné prostory lze užívat pro navrhovaný účel, včetně údaje o nejvyšším počtu osob, které lze v těchto prostorách vzdělávat nebo jim poskytovat školské služby, ( stanovisko musí být na všechny druhy škol a školských zařízení, jejichž činnost bude právnická osoba vykonávat)
i) doklad osvědčující zřízení nebo založení právnické osoby, která bude vykonávat činnost školy nebo školského zařízení, - zřizovací listina v případě příspěvkových organizací, zakládací listina nebo notářský zápis v případě škol a školských zařízení zřizovaných ostatními právnickými osobami nebo fyzickými osobami (soukromé školy)
j) doklad osvědčující vznik právnické osoby, která bude vykonávat činnost školy nebo školského zařízení, pokud se nejedná o školskou právnickou osobu, - výpis z obchodního rejstříku
k) seznam oborů vzdělání, včetně forem vzdělávání v případě školy a seznam školských služeb v případě školského zařízení, doklad o akreditaci vzdělávacích programů v případě vyšší odborné školy,
l) jméno a příjmení, datum narození ředitele školy nebo školského zařízení, doklad o jeho jmenování do funkce a doklady osvědčující splnění předpokladů pro výkon funkce ředitele školy nebo školského zařízení podle zvláštního právního předpisu, – doklady k řediteli podle zákona 563/2004 Sb. o ped. pracovnících: vzdělání, délka praxe, výpis z rejstříku trestů, profesní životopis, zdravotní způsobilost, jmenování
m) navrhovaný nejvyšší počet dětí, žáků a studentů ve škole nebo školském zařízení, včetně jejich odloučených pracovišť, v jednotlivých oborech a formách vzdělávání, lůžek, stravovaných, tříd, skupin nebo jiných obdobných jednotek, - kapacita = počet dětí, žáků školy, školní družiny a školní jídelny
n) čestné prohlášení zřizovatele školské právnické osoby nebo příspěvkové organizace, že neprobíhá insolvenční řízení, v němž je řešen jeho úpadek nebo hrozící úpadek nebo že nebylo rozhodnuto o jeho úpadku, není v likvidaci, nemá daňové nedoplatky, nemá splatný nedoplatek na pojistném na veřejné zdravotní pojištění nebo na sociální zabezpečení a že nebyl v posledních třech letech proveden výmaz zapsané osoby, jejímž byl zřizovatelem, ze školského rejstříku z důvodů uvedených v § 150 odst. 1 písm. c) až f); uvedené se vztahuje také na jiné právnické osoby, které budou vykonávat činnost školy nebo školského zařízení, a jejich statutární orgány, nutno předložit
o) datum zahájení činnosti školy nebo školského zařízení,- zpravidla od 1. 9. následujícího školního roku
p) stanovisko obce, na jejímž území bude základní škola nebo základní umělecká škola působit, pokud není jejich zřizovatelem,
q) stanovisko kraje, na jehož území bude střední nebo vyšší odborná škola působit, pokud není jejich zřizovatelem
a  smlouva k bankovnímu účtu

Postup:
Zápis školy nebo školského zařízení (§ 148 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů)

Žádost o zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku škol a školských zařízení pro následující školní rok se podává u krajského úřadu do 30. září. V případě škol a školských zařízení, jejichž rejstřík vede ministerstvo, krajský úřad  žádosti posoudí a se svým vyjádřením ministerstvu do 30. listopadu žádost postoupí.
Správní úřad, který vede rejstřík škol a školských zařízení, žádost posoudí a rozhodne o zápisu školy nebo školského zařízení do rejstříku do 90 dnů od doručení žádosti a vydá správní rozhodnutí v souladu se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád.
Správní úřad, který vede rejstřík škol a školských zařízení (krajský úřad nebo ministerstvo), může ve výjimečných případech hodných zvláštního zřetele prominout zmeškání termínu pro předložení žádosti. A může rozhodnout o dřívější účinnosti zápisu školy nebo školského zařízení do rejstříku – tzn. že účastník řízení (zřizovatel, právnická osoba) po dohodě se správním úřadem může žádost podat i v průběhu školního roku a účinnost zápisu by byla k 1. lednu.
Zápis změn v údajích škol a školských zařízení (§ 149 zákona č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů)
Žádost o zápis změny v údajích uvedených v § 144 odst. 1 písm. d) až f):
•    seznam oborů vzdělání (včetně forem) nebo školských služeb – žádost o zápis nového oboru vzdělání, v případě školských služeb např. zápis školní družiny nebo školní jídelny – výdejny apod.,
•    nejvyšší povolený počet dětí, žáků, studentů, stravovaných, lůžek (kapacity škol a školských zařízení) – změna kapacity školy, školského zařízení ,
•    nejvyšší povolený počet žáků a studentů v jednotlivých oborech vzdělání ( kapacita oborů vzdělání) – změna kapacity oborů ,
pro následující školní rok se podává u krajského úřadu do 30. září. V případě škol a školských zařízení, jejichž rejstřík vede ministerstvo, krajský úřad žádosti posoudí a se svým vyjádřením ministerstvu do 30. listopadu žádost postoupí.
Správní úřad, který vede rejstřík škol a školských zařízení (krajský úřad nebo ministerstvo), může ve výjimečných případech hodných zvláštního zřetele prominout zmeškání termínu pro předložení žádosti. A může rozhodnout o dřívější účinnosti zápisu změny v údajích školy nebo školského zařízení do rejstříku – tzn. že účastník řízení (zřizovatel, právnická osoba) po dohodě se správním úřadem může žádost podat i v průběhu školního roku a účinnost zápisu by byla k 1. lednu.

 Žádost o zápis změny v údajích uvedených v § 144 odst. 1 písm. b), c), g), i) a j):
•    název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, právní forma
•    název, sídlo a identifikační číslo a právní forma zřizovatele
•    označení místa, kde se uskutečňuje vzdělávání nebo školské služby (adresy pracovišť)
•    jméno, příjmení a datum narození ředitele školy nebo školského zařízení,
•    jméno a příjmení, místo trvalého pobytu nebo bydliště, pokud nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, a datum narození osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem právnické osoby, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, ( týká se soukromých škol),
se podává správnímu úřadu, který vede rejstřík škol a školských zařízení, do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo.
Správní úřad, který vede rejstřík škol a školských zařízení, žádost posoudí a rozhodne podle § 148  odst. 2) do 30 dnů od doručení žádosti.
V případě žádostí o změnu v údajích vedených podle § 144 odst. 1 písm. b), c) a g), nedochází-li k převodu nebo přechodu činnosti školy nebo školského zařízení na jinou právnickou osobu, a podle § 144 odst. 1 písm. i) a j) správní orgán provede tuto změnu bezodkladně bez vydání rozhodnutí a vyrozumí o ní účastníky. Správní úřad vydá tzv. Výpis správního řízení.

Správní úřad, který vede rejstřík škol a školských zařízení, žádost o zápis školy nebo školského zařízení a žádosti o zápis změn v údajích, zcela nebo zčásti zamítne v případě, že posouzením žádosti zjistí, že
a) žádost není v souladu s dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky nebo příslušného kraje,
b) nejsou dány předpoklady pro řádnou činnost školy nebo školského zařízení po stránce personální, materiální a finanční,
c) žádost obsahuje nepravdivé údaje nebo činnost školy nebo školského zařízení by nebyla v souladu s právními předpisy

a uvedené nedostatky nebyly na výzvu tohoto orgánu v jím stanovené přiměřené lhůtě odstraněny.

Potřebné doklady:
Viz citace §147 zákona č. 561/2004 Sb.,

Potřebné a doporučené formuláře:
Příloha k žádosti

Související metodiky:
Druhy a typy škol a školských zařízení
Náležitosti názvu škol a školských zařízení
Povinnost obce v oblasti vzdělávání
Povinnost kraje v oblasti vzdělávání
Výmaz z rejstříku škol a školských zařízení

Za správnost popisu odpovídá:
Hartlová Jana

Platnost ke dni:

 

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 07.05.2012

Akreditace DVPP

Základní popis:
Pedagogičtí pracovníci mají po dobu výkonu své pedagogické činnosti povinnost dalšího vzdělávání. Jedná se o proces obnovy, upevňování a doplňování kvalifikace. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT ČR) pro tyto účely provádí akreditaci programů dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a akreditaci poskytovatelů tohoto vzdělávání.


Pro koho je určen?
Pro vzdělávací instituce, které se chtějí zabývat dalším vzděláváním pedagogických pracovníků nebo se hodlají tuto činnost obnovit.


Kdo jsou další účastníci?

Žádost o akreditaci vzdělávací instituce a programu dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků je předkládána MŠMT ČR.


Která instituce řeší?
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR


Jaké jsou podmínky pro řešení?
Akreditace v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) se řídí ustanoveními zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů.


Jakým způsobem lze zahájit?
Podáním žádosti o akreditace vzdělávací instituce a programu DVPP na MŠMT ČR.


Postup:
Základní formuláře žádosti o akreditaci se vyplňují přímo v databázi akreditace v systému  DVPP na webu MŠMT ČR pomocí on-line formuláře pro registrované právnické osoby na adrese http://dvpp.msmt.cz/advpp/ nebo on-line formuláře pro registrované fyzické osoby na adrese http://dvpp.msmt.cz/fadvpp/prihlas.asp, které mají přidělené uživatelské jméno a heslo). Pro nové registrace slouží formulář na webové stránce http://dvpp.msmt.cz/fadvpp/registrace.asp. Do databáze je vstup možný pouze v termínech stanovených MŠMT ČR k přijímání žádostí o udělení akreditace v systému DVPP.  Vyplněné formuláře Základní informace o vzdělávacím zařízení a Seznam vzdělávacích akcí předkládaných k akreditaci a elektronicky odesláné vytiskněte a přidejte k popisu vzdělávacích programů.
Vedle registrace vzdělávací instituce v on-line Databázi akcí DVPP musí žádost odeslaná v listinné podobě na MŠMT ČR obsahovat jméno, příjmení, místo podnikání a identifikační číslo osoby žadatele, je-li žadatel fyzickou osobou, nebo název, sídlo, popřípadě umístění organizační složky, statutární orgán a identifikační číslo žadatele, je-li žadatel právnickou osobou. Pro žádost není stanoven oficiální tiskopis. K žádosti se dále přikládá: oprávnění ke vzdělávací činnosti (dle školského zákona, živnostenského zákona, obchodního zákoníku nebo zákona o vysokých školách). Dále přehled o personálním, technickém a materiálním vybavení v oblasti DVPP a přehled o dosavadní činnosti žadatele. Její součástí musí být i žádost o akreditaci alespoň jednoho vzdělávacího programu DVPP.
Žádost se předkládá ve 3 písemných paré (tj. jeden originál celé žádosti a 2 kopie celé žádosti označené jako „kopie 1" a  „kopie 2" ).  Obsah žádosti v požadovém pořadí:
1.    vyplněný a vytištěný on-line formulář s názvem Základní informace o vzdělávacím zařízení obsahující potvrzení o úspěšném odeslání žádosti na MŠMT ČR, tj. vč. data a časovém údaji odeslání žádosti na MŠMT ČR (automaticky se objeví po elektronickém vyplnění formuláře a odeslání na MŠMT ČR),
2.    vyplněný a vytištěný on-line formulář Seznam vzdělávacích programů předkládaných k akreditaci s informací o datu a časovém údaji odeslání žádosti na MŠMT ČR (automaticky se objeví po elektronickém vyplnění formuláře a odeslání na MŠMT ČR),
3.    průvodní dopis podepsaný statutárním zástupcem vzdělávacího zařízení
4.    kopie  platné akreditace vzdělávací instituce, pokud instituce již má platnou akreditaci,
- pro organizaci bez platné akreditace je nutné doložit: úředně ověřenou kopii oprávnění ke vzdělávací činnosti; přehled o personálním, technickém a materiálním v oblasti DVPP; přehled o dosavadní činnosti žadatele o akreditaci,
5.    vzdělávací programy, a to v pořadí, jak byly přihlášeny v Seznamu vzdělávacích akcí předkládaných k akreditaci a vždy samostatně (k jednotlivému vyjmutí), a to podle  Doporučeného vzoru popisu vzdělávacího programu, vždy je součástí vzorový tiskopis osvědčení pro daný vzdělávací program,
6.    další dokumenty dle uvážení žadatele, které mohou doložit zkušenost, erudici a serióznost žadatele,
7.    originál žádosti obsahuje CD se všemi požadovanými dokumenty v doporučeném pořadí.

Je-li vzdělávací program, součástí projektu ESF, je nutné do pravého horního rohu průvodního dopisu i vzdělávacího programu poznamenat výrazně:  ESF.

Doporučený vzor popisu vzdělávacího programu (viz položka žádosti č. 5) obsahuje tyto položky: název vzdělávacího programu; obsah  - podrobný přehled témat výuky a jejich anotace včetně dílčí hodinové dotace; forma; vzdělávací cíl; hodinová dotace; maximální počet účastníků a upřesnění cílové skupiny; plánové místo konání; jmenný přehled lektorů s podrobnými informacemi o jejich kvalifikaci a přehled průběhu praxe; odborný garant; materiální a technické zabezpečení; způsob vyhodnocení akce; kalkulace předpokládaných nákladů (formou tabulky); počet uskutečněných akcí za uplynulý 1 rok, reference ze škol apod. (nepovinné). Kalkulace předpokládaných nákladů na vzdělávací akci obsahuje informace o celkových nákladech na lektory, o nákladech na zajištění prostor, na ubytování, stravování a dopravu účastníků, o nákladech na učební texty, o režijní nákladech, o nákladech na stravné a doprava organizátorů. Odkaz na Doporučený vzor popisu vzdělávacího programu a tabulku Kalkulace předpokládaných nákladů na vzdělávací akci naleznete v části Potřebné a doporučené formuláře.

Všechna 3 kompletní samostatná paré (v pořadí: originál, kopie 1, kopie 2)  žádosti  se zasílají  v jedné obálce na adresu:
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
odbor rejstříku a péče o pedagogické pracovníky
akreditace v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků
Karmelitská 7
118 12 Praha 1

O žádosti k udělení akreditace vzdělávací instituce nebo vzdělávacího programu MŠMT ČR  rozhoduje ve lhůtě do 120 dnů od jejího doručení. MŠMT ČR má zřízenu akreditační komisi jako svůj poradní orgán pro udělování akreditací. Akreditace vzdělávací instituce má platnost šest let. Po tuto dobu je vzdělávací zařízení oprávněné opakovaně realizovat akreditované vzdělávací akce uvedené v osvědčení. Tato akreditace se automaticky prodlužuje bez žádosti jejího držitele, a to po dobu, po kterou po ukončení příslušné doby platnosti akreditace vzdělávací instituce přetrvává platnost akreditace alespoň jednoho vzdělávacího programu DVPP.  Akreditace vzdělávacího programu má platnost tři roky ode dne vystavení.
V okamžiku, kdy žadatel získá  novou akreditaci, uvádí nové č.j. na osvědčení o absolvování u všech platných akreditovaných vzdělávacích programů své instituce. Čísla jednací v sobě obsahují informaci o době platnosti akreditací.
Akreditace vzdělávací instituce ani akreditace vzdělávacího programu není převoditelná a nepřechází na právní nástupce.


Specifické případy:
Žádost o schválení akreditace vzdělávacího programu studia ke splnění kvalifikačních předpokladů a studia ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů musí navíc obsahovat: profil absolventa, rozpracovaná témata stanovená Standardy pro udělování akreditací DVPP do dílčích témat s anotací, hodinovou dotací a jménem lektora. Standardy, které jsou zpracovány, jsou k dispozici na webových stránkách MŠMT ČR v sekci Vzdělávání / Vzdělávání pedagogů / Akreditace v systému DVPP - http://www.msmt.cz/vzdelavani/akreditace-v-systemu-dvpp.


Práva a povinnosti:
Vyřizování žádosti žadatelů o akreditaci v systému DVPP probíhá v rámci správního řízení.
Název programu v databázi může mít jen omezený počet znaků, proto je nutné věnovat, proto je nutné věnovat zvýšenou  pozornost pravopisné stránce názvů.
Další práva a povinnosti jsou obsaženy v části Postup.


Lhůty a termíny:

O žádosti k udělení akreditace vzdělávací instituce nebo vzdělávacího programu MŠMT ČR rozhoduje ve lhůtě do 120 dnů od jejího doručení.
Akreditace vzdělávací instituce má platnost šest let, která se automaticky prodlužuje bez žádosti držitele akreditace, a to na dobu, po kterou po ukončení příslušné doby platnosti akreditace vzdělávací instituce přetrvává platnost akreditace alespoň jednoho vzdělávacího programu dané vzdělávací instituce.
Akreditace vzdělávacího programu má platnost 3 roky ode dne vystavení.


Potřebné doklady:
Popsány v části Postup.


Potřebné a doporučené formuláře:
Doporučený vzor popisu vzdělávacího programu –
http://www.msmt.cz/uploads/soubory/stredni/JN_Doporucenyvzorpopisuvzdelprogramu2009.doc
Vysvětlivky k vyplnění tabulky Seznam vzdělávacích programů předkládaných k akreditaci –
http://www.msmt.cz/vzdelavani/vysvetlivky-k-vyplneni-tabulky-seznam-vzdelavacich-programu
Kalkulace předpokládaných nákladů na vzdělávací akci –
http://www.msmt.cz/uploads/soubory/stredni/JN_Kalkulacenakladu2002.rtf


Další informace:
Webové stránky MŠMT ČR obsahují řadu dalších upozornění a specifik vztahujících se k podávání žádostí v oblasti DVPP - http://www.msmt.cz/vzdelavani/akreditace-v-systemu-dvpp.


Související metodiky:

Za správnost popisu odpovídá:
Ing. Monika Čermáková
odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajského úřadu Libereckého kraje
e-mail: monika.cermakova@kraj-lbc.cz
telefon: 485226219


Platnost ke dni:
13. 2. 2012

 

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 07.05.2012

Čerpání dovolené

Základní popis:

Práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele a postup při čerpání dovolené.

Pro koho je určen?

Pro zaměstnavatele

Kdo jsou další účastníci?

Zaměstnanci

Která instituce řeší?

Zaměstnavatel

Jaké jsou podmínky pro řešení?

Vznik nároku na dovolenou

Jakým způsobem lze zahájit?

Určí zaměstnavatel

Postup:

Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel formou písemného rozvrhu odsouhlaseného odborovou organizací (působí-li u zaměstnavatele), a to nejméně 14 dní před nástupem dovolené. Dobu čerpání dovolené může zaměstnavatel rovněž určit tak, že souhlasí s dobou čerpání dovolené navrženou zaměstnancem (zaměstnanec požádá o čerpání dovolené na formuláři „žádanka o dovolenou“).

Dovolená by měla být vyčerpána vcelku nebo tak, aby jedna její část činila alespoň dva týdny, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodnou jinak.

Čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen nařídit tak, aby dovolená byla vyčerpána v kalendářním roce, v němž právo na dovolenou vzniklo, pokud tomu nebrání překážky na straně zaměstnance (např. pracovní neschopnost) nebo naléhavé provozní důvody zaměstnavatele. Pokud není možné z uvedených důvodů nařídit čerpání dovolené do konce kalendářního roku, v němž na ni vznikl nárok, je zaměstnavatel povinen určit dovolenou tak, aby byla vyčerpána do konce následujícího kalendářního roku. Neurčí-li toto čerpání zaměstnavatel do 30.6.  následujícího kalendářního roku, může si určit čerpání dovolené zaměstnanec, přičemž dobu čerpání dovolené je povinen oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dní předem. Nebyla-li dovolená z důvodu pracovní neschopnosti nebo mateřské či rodičovské dovolené vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku, je zaměstnavatel povinen určit její čerpání ihned po skončení těchto překážek v práci.

Specifické případy:

Po skončení pracovního poměru lze nevyčerpanou dovolenou nebo její část zaměstnanci proplatit.

Práva a povinnosti:

Zaměstnavatel je povinen určit zaměstnanci čerpání dovolené dle shora uvedeného postupu.

Zaměstnanec má právo, aby mu zaměstnavatel určil čerpání dovolené dle shora uvedeného postupu (alespoň 14 dnů předem, alespoň dva týdny vcelku, zpravidla do konce kalendářního roku, v němž vznikl nárok).

Lhůty a termíny:

Čerpání dovolené oznámí zaměstnavatel zaměstnanci alespoň 14 dnů předem (pokud se nedohodnou jinak).

Čerpání dovolené nařídí zaměstnavatel tak, aby byla vyčerpána do konce kalendářního roku, v němž na ni vznikl nárok (pokud tomu nebrání překážky na straně zaměstnance nebo provozní důvody na straně zaměstnavatele).

Potřebné doklady:

0

Potřebné a doporučené formuláře:

Doporučený – žádanka o dovolenou

Další informace:

Čerpání dovolené upravuje § 217 a násl. zákona číslo 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů

Související metodiky:

Za správnost popisu odpovídá:
JUDr. Helena Vašková
Tel. 485 226 218
helena.vaskova@kraj-lbc.cz
 
Platnost ke dni:
16. ledna 2012

 

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 18.03.2012

Dohodovací řízení

Základní popis:
Postup ředitele právnické osoby v případě, že normativní rozpis rozpočtu považuje za nedostatečný.



Pro koho je určen?
Pro ředitele a ekonomy škol a školských zařízení zřizovaných obcemi a krajem.

Kdo jsou další účastníci?
Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu KÚ LK.

Která instituce řeší?
Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu KÚ LK.

Jaké jsou podmínky pro řešení?
Škola či školské zařízení obdržela normativní rozpis rozpočtu, který nepokrývá její potřeby.

Jakým způsobem lze zahájit?
Ředitel právnické osoby, který považuje normativní rozpis rozpočtu za nepostačující k zajištění nezbytných potřeb vyplývajících z právních předpisů, rámcových vzdělávacích programů či učebních dokumentů, předloží Protokol o projednání rozpisu rozpočtu přímých výdajů vyplněný v části I. a II.

Postup:
a) Školy a školská zařízení zřizované obcemi.
Ředitel právnické osoby předloží Protokol obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, která provede porovnání finanční rozvahy právnické osoby s rozpisem přímých výdajů a navrhne způsob odstranění disproporcí.
Obecní úřad obce s rozšířenou působností předloží projednané a objektivizované finanční rozvahy škol a školských zařízení, včetně jejich porovnání s rozpisem přímých výdajů, a návrhy na odstranění disproporcí odboru školství jako svůj návrh rozpisu rozpočtu přímých výdajů. Zároveň předloží doplňující údaje, které ovlivňují potřebu přímých výdajů.
Krajský úřad provede kontrolu předložených podkladů a v případě přetrvávajících výraznějších disproporcí mezi rozpisem přímých výdajů a finanční rozvahou právnické osoby projedná konkrétní opatření a postup vedoucí k odstranění těchto disproporcí s příslušnými obecními úřady obcí s rozšířenou působností.
Výsledky jednání s krajským úřadem včetně konkrétních opatření a postupu k odstranění disproporcí projednají obecními úřady obcí s rozšířenou působností se školami či školskými zařízeními a o výsledku jednání informují krajský úřad.
Krajský úřad na základě výsledků předcházejících jednání původní rozpis přímých výdajů potvrdí nebo odpovídajícím způsobem upraví.
b) Školy a školská zařízení zřizované krajem.
Ředitel právnické osoby předloží porovnání finanční rozvahy s rozpisem přímých výdajů a návrh na odstranění disproporcí krajskému úřadu.
Krajský úřad provede kontrolu podkladů, projedná konkrétní opatření a postup vedoucí k odstranění disproporcí se školami či školskými zařízeními a na základě výsledků projednání původní rozpis přímých výdajů potvrdí nebo odpovídajícím způsobem upraví.

Specifické případy:
Každý ředitel právnické osoby, který vstoupí do dohodovacího řízení, je přesvědčen, že jeho potřeby jsou specifické. Je na krajském úřadu, resp. na obci s rozšířenou působností, aby v průběhu dohodovacho řízení objektivně posoudil požadavky ředitelů a zohlednil pouze případy opravdu specifické.

Práva a povinnosti:
Každý právní subjekt má právo vstoupit do dohodovacího řízení. Povinností krajského úřadu, resp. obce s rozšířenou působností, je objektivně posoudit požadavek právnické osoby a výsledek promítnout do rozpočtu právního subjektu

Lhůty a termíny:

  •     únor

–    krajský úřad provede normativní rozpis rozpočtu pro jednotlivé právnické osoby a zveřejní ho
–    krajský úřad zveřejní v Informacích k rozpisu rozpočtu a v Metodice k rozpisu rozpočtu na příslušný kalendářní rok termíny
o    pro odevzdání Protokolu o projednání rozpisu rozpočtu,
o    pro projednání disproporcí na úrovni obcí s rozšířenou působností,
o    pro projednání disproporcí na úrovni krajského úřadu,
o    pro zapracování výsledků dohodovacího řízení do rozpočtu právnické osoby.

  •     březen

–    proběhne dohodovací řízení
–    krajský úřad zpracuje rozpis rozpočtu, do kterého zapracuje objektivní požadavky z dohodovacího řízení

Potřebné doklady:
Protokol o projednání rozpisu rozpočtu přímých výdajů, finanční rozvaha.

Potřebné a doporučené formuláře:
Formulář “Protokol o projednání rozpisu rozpočtu přímých výdajů”

Další informace:

Související metodiky:

Za správnost popisu odpovídá:

Platnost ke dni:

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 07.05.2012

Druhy a typy škol a školských zařízení

Základní popis:
Podle zákona 561/2004 Sb, o předškolním, zákládním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, tvoří vzdělávací soustavu školy a školská zařízení. Podle tohoto zákona je poskytované vzdělávání veřejnou službou.


Pro koho je určen?

Pro školy, školská zařízení a jejich zřizovatele

Kdo jsou další účastníci?

Žáci, rodiče

Která instituce řeší?
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Krajský úřad

Jaké jsou podmínky pro řešení?
Podmínkou výkonu činnosti školy nebo školského zařízení je zápis do školského rejstříku.
Ve školách a školských zařízeních zajišťují vzdělávání pedagogičtí pracovníci.


Postup:
Druhy škol: mateřská škola, základní škola, střední škola (gymnázium, střední odborná škola
a střední odborné učiliště), konzervatoř, vyšší odborná škola, základní umělecká škola a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky.
Typy mateřské školy:
mateřská škola speciální – poskytuje předškolní vzdělání pro děti se středně těžkým, těžkým mentálním postižením, se souběžným postižením více vadami a s autismem,
mateřská škola pro zrakově postižené –vzdělává děti se zrakovým postižením,
mateřská škola pro sluchově postižené –vzdělává děti s různou úrovní sluchového postižení,
mateřská škola pro hluchoslepé – vzdělává děti s kombinovanými vadami sluchu a zraku,
mateřská škola pro tělesně postižené – vzdělává deti s tělesným postižením,
mateřská škola logopedická – poskytuje vzdělání pro děti s řečovými nedostatky,
mateřská škola při zdravotnickém zařízení – zde se mohou vzdělávat děti se zdravotním oslabením nebo děti dlouhodobě nemocné
Typy základní školy:
základní škola praktická – poskytuje vzdělání pro žáky s lehkým mentálním postižením
základní škola speciální - poskytuje vzdělání pro žáky se středně těžkým, těžkým mentálním postižením, se souběžným postižením více vadami a s autismem,
základní škola logopedická - poskytuje vzdělání žákům  s řečovými nedostatky,
základní škola pro tělesně postižené – poskytuje vzdělání žákům s tělesným postižením,
základní škola pro hluchoslepé – poskytuje vzdělání žákům s kombinovanými vadami sluchu a zraku,
základní škola pro sluchově postižené – poskytuje vzdělání žákům s různou úrovní sluchového postižení,
základní škola pro zrakově postižené - poskytuje vzdělání žákům se zrakovým postižením,
základní škola pro žáky se specifickými poruchami učení – poskytuje vzdělání žákům se specifickými poruchami učení. To jsou poruchy představující potíže při učení, které se spojují se schopností mozku přijímat, zpracovávat, analyzovat či uchovávat informace (např. dyslexie, dysgrafie a dysortografie) ,
základní škola pro žáky se specifickými poruchami chování – poskytuje vzdělání žákům se specifickými poruchami chování, jako je např. hyperaktivita a porucha pozornosti,
základní škola při zdravotnickém zařízení – zde se mohou vzdělávat žáci se zdravotním oslabením nebo žáci dlouhodobě nemocní.
Typy střední školy rozlišujeme podle jejich zaměření:
gymnázium, střední odborná, střední dborné učiliště, střední průmyslová škola, střední zemědělská škola, střední zahradnická škola, střední vinařská škola, střední lesnická škola, střední rybářská škola, střední zdravotnická škola, hotelová škola, střední pedagogická škola, střední umělecká škola, střední uměleckoprůmyslová škola , obchodní akademie, odborná škola,
odborné učiliště a praktická škola - poskytuje vzdělání pro žáky s lehkým mentálním postižením, se středně těžkým, těžkým mentálním postižením, se souběžným postižením více vadami a s autismem,

Druhy školských zařízení: školská zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školská poradenská zařízení, školská zařízení pro zájmové vzdělávání, školská účelová zařízení, školská výchovná a ubytovací zařízení, zařízení školního stravování, školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a školská zařízení pro preventivně výchovnou péči.
Typy školských zařízení:
školská poradenská zařízení: pedagogicko- psychologická poradna, speciálně pedagogické centrum
školská zařízení pro zájmové vzdělávání: středisko volného času (dům dětí a mládeže, stanice zájmových činností), školní klub, školní družina
školská účelová zařízení: středisko služeb školám, školní hospodářství, středisko praktického vyučování, školní knihovna, plavecká škola, přípravný stupeň základní školy speciální
školská výchovná a ubytovací zařízení: domov mládeže, internát, škola v přírodě
školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a školská zařízení pro preventivně výchovnou péči: diagnostický ústav, dětský domov, dětský domov se školou, výchovný ústav.
zařízení školního stravování: školní jídelna, školní jídelna – vývařovna, školní jídelna - výdejna

Potřebné doklady:
Podmínkou výkonu činnosti školy nebo školského zařízení je zápis do školského rejstříku.

Další informace:
Typy škol a školských zařízení podle jejich zaměření ministerstvo školství stanovuje prováděcími právními předpisy:
Vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se specifickými vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 74/2005 o zájmovém vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízení a školských účelových zařízeních, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů

Související metodiky:

Náležitosti názvu škol a školských zařízení
Zápis a změny v rejstříku škol a školských zařízení

Za správnost popisu odpovídá:

Hartlová Jana

Platnost ke dni:

 

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 07.05.2012

Financování zdravotně postižených dětí, resp. žáků.

Základní popis:
Způsob přidělování finančních prostředků pro zdravotně postižené děti či žáky.



Pro koho je určen?
Pro ředitele a ekonomy škol a školských zařízení zřizovaných obcemi a krajem.

Kdo jsou další účastníci?

Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu KÚ LK.

Která instituce řeší?
Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu KÚ LK.

Jaké jsou podmínky pro řešení?

a)    škola či školské zařízení odevzdá správně vyplněný statistický (zahajovací) výkaz, v němž uvede počty žáků individuálně integrovaných a žáků ve speciálních třídách,
b)    škole či školskému zařízení byl krajským úřadem v souladu s § 16 odst. 10 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, udělen souhlas se zřízením funkce asistenta pedagoga spojený s finanční dotací,
c)    krajský úřad v metodice k rozpisu rozpočtu na příslušný kalendářní rok zveřejní výši
            všech příplatků, které jsou přiznávány podle druhu zdravotního postiení

Jakým způsobem lze zahájit?
a)    škola či školské zařízení vyplní do příslušného statistického (zahajovacího) výkazu počty žáků, u nichž bylo zdravotní postižení diagnostikováno na základě speciálně pedagogického, popř. psychologického vyšetření, a z nich počet, pro který právnická osoba požadaje zohlednit zvýšené výdaje
b)    škola či školské zařízení zašle krajskému úřadu žádost o zřízení funkce asistenta pedagoga; krajský úřad souhlas spojený s finanční dotací udělí na školní rok


Postup:
a)     1. MŠ, ZŠ, SŠ, VOŠ vyplní příslušný statistický (zahajovací) výkaz v oddílu VIII. Speciální třídy podle druhu postižení/znevýhodnění. Krajský úřad v normativním rozpisu rozpočtu převede počty tříd a počty žáků do listu integrace (označení _int_) a podle pravidel stanovených v Metodice k rozpisu rozpočtu přímých NIV použije násobek základní částky pro navýšení rozpočtu právnické osoby. 
2. MŠ, ZŠ, SŠ, VOŠ vyplní příslušný statistický (zahajovací) výkaz v odd. IX. Individuálně integrované děti (resp. žáci) se zdravotním postižením podle druhu postižení. Údaje o počtech žáků vyžadující zvýšené výdaje uvedené ve sl. 4 (např. je-li pro žáka zpracován a realizován individuální učební plán), jsou určující pro přidělení zvýšených finančních prostředků na zdravotně postižené v rozsahu násobků základní částky, které uvádí Metodika k rozpisu rozpočtu přímých NIV. 
b)    Žádost právnické osoby o zřízení funkce asistenta pedagoga na školní rok posoudí komise složená z odborníků. Ta rozhodne o tom, které právnické osobě bude souhlas udělen. Krajský úřad vydá souhlas, ve kterém uvede jednak přidělený úvazek pro asistenta pedagoga, jednak informaci, zda souhlas je spojený s finanční dotací. Pakliže ano, obdrží právnická osoba finanční prostředky nejprve na období září až prosinec, v dalším kalendářním roce pak finanční prostředky na období leden až srpen. Tím je finančně vykryt celý školní rok.
   

Specifické případy:
Specifické závažné požadavky mohou být řešeny i v průběhu roku mimo obvyklé termíny.


Práva a povinnosti:
Povinností právního subjektu je uvést správně všechny údaje o druhu postižení do zahajovacího výkazu. Každý právní subjekt má právo požádat krajský úřad o udělení souhlasu se zřízením funkce asistenta pedagoga. Veškeré doklady o druhu a stupni postižení a o práci s postiženým dítětem či žákem, tedy informace dokládající správné využití finančních prostředků, musí právnická osoba předložit případné kontrole. Ačkoliv poskytnuté prostředky nejsou účelově vázané žádným účelovým znakem, je žádoucí, aby právnická osoba přidělené prostředky vynaložila v souladu s jejich přidělením.

Lhůty a termíny:
a) financování dětí či žáků zdravotně postižených individuálně integrovaných

  •     konec září (počátek školního roku)

-    právnická osoba vyplní příslušné statistické výkazy;
-    podle údajů v nich vyplněných je právnická osoba financována v následujícím kalendářním roce od ledna do srpna

  •     leden až únor

–    krajský úřad provede normativní rozpis přímých výdajů, do kterého započte zdravotně postižené, které právnická osoba vykázala ve statistickém výkazu v odd. VIII. a v odd. IX.ve sl. 4
–    pro stanovení finanční částky použije násobky základní částky uvedené v Metodice rozpisu rozpočtu přímých NIV

  •     začátek září (počátek nového školního roku)

–    právnická osoba před termínem odevzdání zahajovacích výkazů vyplní do tabulek, které jí zašle krajský úřad, očekávané výkony, počty postižených dětí či žáků, druh jejich postižení
–    podle těchto tabulek zpracuje krajský úřad nový normativní rozpis, ve kterém vyplněné údaje finančně zohlední na  období září až prosinec.
b) financování asistenta pedagoga

  •     květen

–    právnická osoba požádá krajský o souhlas se zřízením funkce asistenta pedagoga a doloží ho všemi potřebnými doklady
–    komise rozhodne o udělení souhlasu s finančním krytím

  •     září

–    v úpravě rozpočtu obdrží právnická osoba finanční prostředky na období září až prosinec = přiznaný úvazek asistenta pedagoga * prostředky na platy podle skutečného zařazení as. ped. * 4 měsíce

  •     březen nebo duben

–    v úpravě rozpočtu obdrží právnická osoba finanční prostředky na období leden až srpen = přiznaný úvazek asistenta pedagoga * prostředky na platy podle skutečného zařazení as. ped. * 8 měsíců

Potřebné doklady:
Právnická osoba:
-    doklady o zdravotním postižení, které vydalo speciální pedagogické centrum, pedagogicko psychologická poradna neba specializovaný lékař
-    statistický výkaz
-    žádost o souhlas se zřízením funkce asistenta pedagoga


Potřebné a doporučené formuláře:
Statistický zahajovací výkaz

Další informace:

Související metodiky:

Za správnost popisu odpovídá:

Platnost ke dni:

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 07.05.2012

Finanční vypořádání vztahů se státním rozpočtem.

Základní popis:
Každoroční finanční vypořádání dotací poskytnutých ze státního rozpočtu musí být provedeno ve smyslu § 75 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve  znění pozdějších předpisů a v souladu vyhláškou č. 52/2008 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem.



Pro koho je určen?
Pro ředitele a ekonomy škol a školských zařízení zřizovaných obcemi a krajem.

Kdo jsou další účastníci?
Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu KÚ LK, MŠMT.

Která instituce řeší?

Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu KÚ LK.

Jaké jsou podmínky pro řešení?
Veškeré dotace poskytnuté ze státního rozpočtu příspěvkovým organizacím prostřednictvím územních samosprávných celků (ÚSC) podléhají finančnímu vypořádání. Finanční vypořádání poskytnutých dotací se uskutečňuje podle vyhlášky č. 52/2008 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem.

Jakým způsobem lze zahájit?

K provedení vyúčtování zašle odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu KÚ Libereckého kraje právnickým osobám pokyn, ve kterém uvede zákonem vymezené okruhy výdajů podléhajících finančnímu vypořádání. Přílohou pokynu jsou tabulky č.1 a č. 2.

Postup:
Prostředky státního rozpočtu poskytnuté právnickým osobám prostřednictvím ÚSC v kalendářním roce podléhají finančnímu vypořádání podle vyhlášky č. 52/2008 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem. Upřesňující pokyny zašle MŠMT krajským úřadům. Na základě těchto dvou dokumentů vydá odbor školství KÚ LK Pokyn k finančnímu vypořádání dotací poskytnutých MŠMT prostřednictvím Libereckého kraje. Právnické osoby
a)    vyplní tabulku Příloha č. 1a: Finanční vypořádání dotací ze státního rozpočtu s výjimkou dotací poskytnutých na projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie a z prostředků finančních mechanismů,
b)    vyplní tabulku Příloha č. 1b: Finanční vypořádání dotací poskytnutých na projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie a z prostředků finančních mechanismů,
c)    vyplněné tabulky doplní komentářem v případě, že nepoužité prostředky vrací do státního rozpočtu,
a vše odešlou
- přímo odboru školství krajského úřadu, je-li zřizovatelem právnické osoby kraj,
- příslušné obci s rozšířenou působností, je-li zřizovatelem právnické osoby obec .
d)    Odvedou nevyčerpané dotace na účet Krajského úřadu LK, jehož číslo je uvedeno v Pokynu k finančnímu vypořádání.
Jednotlivé příspěvkové organizace vyplní podle pokynů odboru školství KÚ LK tabulky č. 1a a případně 1b, o čerpání účelových dotací a případných vratkách v Kč na dvě desetinná místa. Odvod (vratka) se týká jakékoliv nedočerpané částky – v přesné výši, bez zaokrouhlení. V komentáři musí právnická osoba uvést důvody nedočerpání přidělených prostředků. Za správnost vyúčtování a údajů v něm uvedených odpovídá ředitel (statutární zástupce) organizace, včetně provázanosti na statistické a účetní výkazy. Právnická osoba odvede nedočerpané dotace na účet krajského úřadu, jehož číslo je uvedeno v Pokynu.
Upozornění: Pokud dojde k porušení rozpočtové kázně ve smyslu zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, to znamená, že prostředky státní dotace budou použity neoprávněně nebo budou zadrženy a jejich nespotřebovaná část nebude vypořádána podle § 14 odst. 10 uvedeného zákona a do 15. 2. vrácena na účet MŠMT, podléhá subjekt, kterému byla dotace poskytnuta, sankcím ve smyslu § 44 a 44a) tohoto zákona.

Specifické případy:
Vyhláška č. 52/2008 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem, žádné specifické případy neřeší.

Práva a povinnosti:
Příjemce dotace je povinen předložit finanční vypořádání dotace na formuláři „Finanční vypořádání dotace ze státního rozpočtu“ a nevyčerpané finanční prostředky vrátit prostřednictvím krajskéhu úřadu do státního rozpočtu.

Lhůty a termíny:

  •     prosinec

-    krajský úřad zašle právnickým osobám podrobný pokyn k finančnímu vypořádání uplynulého kalendářního roku včetně tabulek a termínů odevzdání

  •     od 1. ledna do 15. ledna

-    právnické osoby zašlou zůstatky nevyčerpaných dotací na účet krajského úřadu uvedený v pokynu k finančnímu vypořádání spolu s avízem k platbě

  •     měsíc leden

-    právnická osoba zašle krajskému úřadu vyplněnou tabulku Příloha č. 1a, ve které vypořádá veškeré dotace kromě dotací poskytnutých na projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie a z prostředků finančních mechanismů
-    právnická osoba vyplní tabulku Příloha č. 1b v případě, že právnické osobě byly přiděleny prostředky na projekt spolufinancovaný z rozpočtu Evropské unie, a tento projekt byl k 31. 12. ukončen,

  •     konec měsíce ledna, začátek února

-    krajský úřad provede kontrolu zaslaných tabulek a jejich sumarizaci podle příslušných účelových znaků

  •     do 15. února

-    předloží krajský úřad ministerstvu školství sumarizované údaje za všechny právnické osoby ve své působnosti v tabulkách Příloha č. 1a a 1b včetně komentáře
-    krajský úřad zašle na účet MŠMT zůstatky nepoužitých dotací

Potřebné doklady:

Potřebné a doporučené formuláře:
Tabulky Příloha č. 1a, resp. Příloha č. 1b

Další informace:

Související metodiky:


Za správnost popisu odpovídá:

Platnost ke dni:


 

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 07.05.2012

Individuální vzdělávací plán (IVP)

Základní popis:
Tento metodický materiál se věnuje problematice vzdělávání žáků se zdravotním postižením, zdravotním či sociálním znevýhodněním a v neposlední řadě také problematice vzdělávání dětí a žáků mimořádně nadaných.

Výše zmíněná skupina dětí a žáků potřebuje v některých oblastech upravit klasický vzdělávací program, tak aby se ve školách hlavního proudu mohla optimálně rozvíjet na horní hranici svých možností.  Některému dítěti stačí specifický přístup v jedné oblasti, jiné potřebuje upravit oblastí více. Na základě odborné diagnostiky a s ohledem na tento specifický přístup je žákům sestavován „Individuální vzdělávací plán (dále jen IVP)“, který vychází ze současné úrovně dítěte, staví na jeho dosavadních vědomostech a neklade nesplnitelné požadavky.

Podmínky pro vzdělávání žáků podle IVP stanoví § 18 zákona č. 561/2004 Sb. (Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání) a § 6 vyhlášky č. 73/2005 Sb.



Pro koho je určen?
Metodický materiál je určen pro rodiče, pedagogické pracovníky škol, vedoucí pracovníky škol, pracovníky PPP a výchovné poradce, speciální pedagogy a psychology.

Kdo jsou další účastníci?
Individuální vzdělávací plán má charakter „smlouvy“ mezi vedením školy, vyučujícími a rodiči dítěte. Na vytvoření IVP se podílí: Školské poradenské zařízení, výchovný poradce, ředitel školy, třídní učitel, rodiče či jiní pedagogičtí pracovníci, popř. je možné zapojit také žáka.

Která instituce řeší?
Ředitel školy může s písemným doporučením školského poradenského zařízení povolit nezletilému žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na žádost jeho zákonného zástupce vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu.

Jaké jsou podmínky pro řešení?
Aby mohl být žákovi vytvořen Individuální vzdělávací plán, musí být žák nejprve na žádost rodičů diagnostikován v Pedagogicko-psychologické poradně (PPP) nebo Speciálně pedagogickém centru (SPC). Na základě této diagnostiky je pak vypracována zpráva, která obsahuje sdělení o druhu a stupni postižení, době platnosti posudku a jméno pracovníka SPC nebo PPP, se kterým bude pedagog spolupracovat a konzultovat, aby byla zajištěná dostatečně kvalifikovaná péče o dítě. Teprve tehdy, jsou li splněny všechny výše uvedené náležitosti, je možné začít vypracovávat Individuální vzdělávací plán žáka.

Jakým způsobem lze zahájit?
Základem pro zpracování IVP je audit aktuálního stavu žákových schopností, znalostí, dovedností, ale i vnějších okolností (sociální prostředí, podmínky pro výchovu apod.). Tím získáme představu o stavu dítěte, ze kterého odvozujeme jednotlivé cíle: krátkodobé, střednědobé i strategické. Tento audit je součástí speciální diagnostiky, což znamená, že odborné vyšetření je základem pro prvopočátek práce s IVP. 

Samotná práce na IVP by pak měla být společnou prací všech zúčastněných osob. Podstatnou část řeší výchovný poradce a třídní učitel spolu s poradenským zařízením, ale neméně důležitá je účast ostatních vyučujících, vedení školy a v neposlední řadě také rodičů.

Legislativní rámec
Velmi podstatné a již konkrétní pokyny z hlediska Individuálního vzdělávacího programu stanoví směrnice, která předchází zákonu 561/2004 Sb (Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání). Jedná se o Směrnici MŠMT k integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do škol a školských zařízení,“ č.j. 13710/2001-24, ze dne 6. 6. 2002.  Směrnice vymezuje postižení dětí, které bylo zjištěno na základě speciálně pedagogického vyšetření, jež opravňuje k zařazení do režimu speciálního vzdělávání a především k čerpání navýšených finančních prostředků pro školské zařízení (čl. 2). Zároveň stanovuje formy vzdělávání dítěte (individuální a skupinová integrace). Součástí této směrnice je příloha, která řeší doporučený postup při zpracování IVP (Příloha směrnice č. 1), jeho strukturu (Příloha směrnice č. 2) a podmínky speciálně pedagogického a psychologického vyšetření pro zpracování IVP (Příloha směrnice č. 3). 

Na tuto směrnici navazuje Metodický pokyn MŠMT ke vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení nebo chování“,  č.j. 13 711/2001-24.  Pokyn ukládá řediteli školy, aby vzdělávání žáka probíhalo v souladu s výsledky odborného vyšetření. „Organizace vzdělávání individuálně integrovaného žáka a rozsah a průběh speciálně pedagogické péče jsou stanoveny v souladu s výsledky odborného vyšetření v individuálním vzdělávacím programu žáka. IVP je součástí osobní dokumentace žáka.“ (Čl. 1, odst. 5)
Podmínky pro vzdělávání žáků podle IVP stanoví také vyhláška 73/2005 Sb. ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných.

Postup
Od roku 1984 se staly pojmy individuální vzdělávací program, individuální vzdělávací plán, individuální plán apod. běžnou součástí školské terminologie ve speciálních i běžných základních školách. Tyto termíny se stále častěji objevují nejen v odborném tisku, ale i v centru zájmu veřejnosti. Velké množství výrazů bylo zredukováno na jednotný název Individuální vzdělávací plán (IVP) – Zákon č. 561/2004 Sb., § 18.  Jedná se o typ dokumentu, který nestanovuje cíle a obsah výuky, ale popisuje užité speciální metody a formy. Řeší personální, materiální a organizační zabezpečení vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami. Ve školách je využíván pro žáky, kteří jsou zařazeni do kategorie zdravotně postižený žák. Zpracován je ve spolupráci s odbornými pracovišti. Výuka podle tohoto dokumentu respektuje schválený vzdělávací program. Na rozdíl od schválených vzdělávacích programů (např. Vzdělávací program Základní škola, č.j. 16 847/96-2, Vzdělávací program zvláštní školy, č. j. 22 980/97-22 apod.) je však IVP určen a uzpůsoben pro konkrétního žáka se speciálními vzdělávacími potřebami. 

Vypracovaný Individuální vzdělávací plán je důležitým podkladem ředitele pro žádost o navýšení finančních prostředků u svého zřizovatele. Je důležité upozornit, že státní školy žádají o navýšení normativů krajské úřady,
ale církevní a soukromé školy žádají MŠMT.


Základní principy při tvorbě IVP:
Integrace, respektive školní integrace, jsou přístupy a způsoby zapojení žáků se zvláštními vzdělávacími potřebami do hlavních proudů vzdělávání a do běžných škol. (Průcha, Walterová, Mareš, Pedagogický slovník,1995) .
Integrace tedy znamená vyučovat všechny žáky v jejich spádových školách, v běžných třídách odpovídajících jejich věku a poskytovat jim a učitelům adekvátní podporu.  Může být úspěšná za předpokladu, že vezmeme to nejlepší ze speciálního a běžného školství a zkombinujeme do jednotného systému vzdělávání. Podstatou integrace je společný život a společné učení handicapovaných a běžné populace.

Vzdělávání integrovaného žáka se má uskutečňovat podle individuálního vzdělávacího plánu. Tento plán může být nezletilému žákovi vytvořeno pouze v případě, že rodiče podepíší žádost o vyšetření žáka v PPP. Individuální vzdělávací plán by měl být vypracován před nástupem žáka se speciálně vzdělávacími potřebami do školy, nejpozději však jeden měsíc po jeho nástupu nebo po zjištění jeho speciálních potřeb.
Odborné pracoviště (Pedagogicko-psychologická poradna, případně Speciálně pedagogické centrum) po obdržení žádosti o vyšetření žáka stanoví diagnózu, která vždy přihlíží k současnému stavu dítěte a respektuje jeho individuální schopnosti. Takto upravený vzdělávací plán dává dítěti příležitost postupovat podle vlastních schopností a individuálního tempa. Dítě není stresováno srovnávání s ostatními spolužáky.

Výstupem vyšetření se zpráva, která obsahuje sdělení o druhu a stupni postižení, době platnosti posudku a jméno pracovníka SPC nebo PPP, se kterým bude pedagog spolupracovat a konzultovat, aby byla zajištěná dostatečně kvalifikovaná péče o dítě. Odborné pracoviště doloží také písemné doporučení k zařazení do běžné třídy (individuální integrace), nebo do speciální třídy (skupinová integrace). Ředitel školy může následně nezletilému žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na žádost jeho zákonného zástupce povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu.

Třídní učitel společně s výchovným poradcem vypracuje pro žáka individuální vzdělávací plán, který vychází z aktuálních možností a potřeb žáka a je součástí jeho osobní dokumentace. Vzhledem k postižení musí učitel individuálně rozhodovat, kterou část látky vynechá, které speciální pomůcky, cvičení bude používat, jaké tempo zvolí. IVP má podobu tematických plánů. Obsahuje jak cíle vzdělávání v jednotlivých výukových předmětech, tak strategii postupu při začleňování žáka do kolektivu či specifické cíle vyplývající z jeho osobnosti, případně typu postižení a měl by být podle aktuálních potřeb upravován v průběhu celého školního roku. Doplňuje se splnění nebo nesplnění původních cílů ve vzdělávání žáka. Součástí IVP je i způsob hodnocení. Je možné přistoupit k tradiční klasifikaci, popř. použít na základě doporučení poradenského zařízení a žádosti rodičů hodnocení slovní nebo je možná kombinace obou forem. 

Velmi důležitý je výběr výukových materiálů (učební texty, pracovní listy a sešity atd.), které jsou vhodné pro splnění konkrétních cílů. Obecně lze říci, že žáci se zvláštními vzdělávacími potřebami mají zvýšenou potřebu názornosti, proto se důležité zvolit vhodné formy a metody výuky. Podstatné je, aby výuka byla méně teoretická a více podložená materiálně (manipulačními a demonstračními pomůckami), neboť osvojované znalosti a dovednosti mají mít zejména praktické uplatnění. Vhodnou součástí konstrukce IVP je využití kompenzačních, rehabilitačních a speciálních učebních pomůcek.
Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky.

Zrušení individuálního vzdělávání

Ředitel školy může zrušit povolení individuálního vzdělávání pokud:
•    Nejsou zajištěny dostatečné podmínky ke vzdělávání (zejména podmínky materiální, personální a ochrany zdraví žáka).
•    Zákonný zástupce neplní podmínky individuálního vzdělávání stanovené Školským zákonem v § 41
•    Žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl.
•    Nelze žáka hodnotit prostřednictvím zkoušky konané za každé pololetí, a to i se lhůtou 2 měsíce po skončení pololetí

Specifické případy:
Jak bylo zmíněno již v úvodu tohoto metodického materiálu Individuální vzdělávací plán (IVP) je možno sestavit také pro žáka mimořádně nadaného. Vychází z aktuální úrovně schopností, znalostí a dovedností žáka a směřuje k jejich dalšímu komplexnímu rozvoji. IVP je součástí dokumentace žáka. Pokud ředitel školy na žádost zákonných zástupců žáka rozhodne, že nadaný žák bude vzděláván podle IVP, stává se IVP závazným dokumentem. IVP musí být vypracován po nástupu mimořádně nadaného žáka do školy, nejpozději však do 3 měsíců po zjištění jeho mimořádného nadání.
 
V praxi bývá individuální vzdělávací plán obvykle zpracováván na jeden školní rok. Nic však nebrání tomu, aby byl IVP vytvořen i na kratší období (čtvrtletí, měsíc, týden). Individuální vzdělávací plán může být v průběhu školního roku doplňován a upravován.
 
Konkrétní způsob zpracování IVP musí vycházet z požadavků uvedených v § 13 Vyhlášky č.73/2005 Sb. ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Měl by také současně zohledňovat způsob péče o mimořádně nadané žáky, který má škola deklarován ve svém školním vzdělávacím programu. Škola má povinnost popsat v tomto dokumentu alespoň obecně zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných i v případě, že školu takoví žáci zatím nenavštěvují. Výčtem specifických podmínek školy ve vztahu ke vzdělávání mimořádně nadaných a konkrétními návrhy způsobu péče o tyto „potenciální“ žáky škola zajistí svou připravenost a otevřenost změnám. Při zpracování IVP je nutné přihlížet rovněž k závěrům psychologického vyšetření žáka a k informacím, které poskytnou rodiče žáka či žák samotný.
 
V případě, že vzdělávání nadaného žáka nevyžaduje úpravy obsahů vzdělávání a změny organizace jeho výuky, není nutné IVP vytvářet.


Práva a povinnosti:
Rodiče žáka mají možnost požádat o diagnostiku a následné vzdělávání žáka dle Individuálního vzdělávacího plánu.

Pedagogicko-psychologická poradna nebo Speciálně pedagogické centrum po obdržení žádosti o vyšetření žáka stanoví diagnózu. Následně je odborné pracoviště škole i rodičům po celou dobu k dispozici.

Ředitel školy poté povolí/nepovolí tvorbu IVP. Současně má také pravomoc zrušit tohoto speciální vzdělávání (viz kapitola výše: Zrušení individuálního vzdělávání)

Lhůty a termíny:
Individuální vzdělávací plán je vypracován před nástupem žáka se speciálně vzdělávacími potřebami do školy, nejpozději však jeden měsíc po jeho nástupu nebo po zjištění jeho speciálních potřeb.
Individuální vzdělávací je vypracován bezprostředně po nástupu mimořádně nadaného žáka do školy, nejpozději však do 3 měsíců po zjištění mimořádného nadání.
Potřebné doklady:
Rodič dítěte může potřebovat: rodný list dítěte, občanský průkaz

Osoba, která bude žáka individuálně vzdělávat, musí doložit doklad osvědčující splnění potřebného vzdělání.


Potřebné a doporučené formuláře:
•    Příloha č.1: Struktura IVP pro žáka se zdravotním postižením (včetně některých námětů k upřesnění pro vyplňování)

•    Příloha č.2: Vzor IVP pro mimořádně nadaného žáka (včetně námětů na zpracování)
                                           
Související metodiky:
•    Směrnici MŠMT k integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do škol a školských zařízení.

•    Metodický pokyn MŠMT ke vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení nebo chování“

•    Vyhláška 73/2005 Sb. ze dne 9. února 2005


Za správnost popisu odpovídá:


Platnost ke dni:

 

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 07.05.2012

Jak postupovat při přípravě investiční/neinvestiční akce

Základní popis:

Ředitelé škol a školských zařízení zřizovaných Libereckým krajem se v rámci přípravných prací vedoucích k realizaci vlastních akcí investičního nebo neinvestičního charakteru řídí základními postupy a principy vycházejícími z obecných právních norem a kroků stanovených zřizovatelem případně odbor krajského úřadu.

Pro koho je určen?

Pro ředitele škol a školských zařízení zřizovaných Libereckým krajem.

Kdo jsou další účastníci?

Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajského úřadu Libereckého kraje.

Která instituce řeší?

Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajského úřadu Libereckého kraje

Odbor investic a správy nemovitého majetku

Jaké jsou podmínky pro řešení?

Směrnice Rady Libereckého kraje č. 2/2009 k zadávání veřejných zakázek Libereckým krajem a jím zřizovanými příspěvkovými organizacemi

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů

Jakým způsobem lze zahájit?

Předložením identifikačního listu vztahujícho se k investiční případně neinvestiční akci.

Postup:

Při zadávání veřejných zakázek je nutné postupovat v souladu se závazným postupem schváleným Libereckým krajem. Veřejné zakázky na dodávky, služby nebo stavební práce se uskutečňují za úplatu na základě písemné smlouvy nebo objednávky za podmínek stanovených v následující tabulce.

U jednotlivých druhů veřejných zakázek vycházejících z předmětu, hodnoty zakázky a nutnosti souhlasu, které jsou popsány následující tabulkou, stanovuje Část C Směrnice Rady Libereckého kraje č. 2/2009 k zadávání veřejných zakázek Libereckým krajem a jím zřizovanými příspěvkovými organizacemi podrobné postupy a kroky, které je nutné naplnit.

 

K udělení souhlasu člena rady kraje se využívá formulář s názvem Identifikační list. Tento obsahuje základní specifikaci veřejné zakázky. Jedná se o základní údaje o škole případně školském zařízení, o finančním zabezpečení akce a stručné zdůvodnění akce. Následně je připojeno stanovisko odboru školství, mládeže, tělovýchovy a sportu a náměstka hejtmana pověřeného řízením resortu školství, mládeže, tělovýchovy a sportu.

Identifikační list se předkládá na: Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu, oddělení financování nepřímých nákladů, U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec. Po předložení identifikačního listu je akci přiděleno evidenční číslo ve formátu sloužící k identifikaci zakázky.

 

 

 

U veřejných zakázek neinvestičního charakteru (malého rozsahu, podlimitních i nadlimitních), u kterých předpokládaná hodnota činí nejméně 500.000 Kč a  podklady pro výběrové řízení k projednání do rady kraje ve spolupráci s ředitelem PO připraví a předkládá resortní vedoucí odboru. Ten zároveň zajistí projednání s příslušným členem rady kraje a vedoucím odboru investic a správy nemovitého majetku.

 

U veřejných zakázek na dodávky a služby investičního charakteru (malého rozsahu, podlimitních i nadlimitních), u kterých předpokládaná hodnota činí nejméně 500.000 Kč podklady pro výběrové řízení k projednání do rady kraje ve spolupráci s ředitelem PO připraví a předkládá vedoucí odboru investic a správy nemovitého majetku. Zároveň zajistí projednání s příslušným členem rady kraje a resortním vedoucím odboru. V případě veřejných zakázek malého rozsahu dodává podklady ředitel PO.

 

U veřejných zakázek malého rozsahu na stavební práce investičního charakteru jejichž předpokládaná hodnota činí nejméně 100.000 Kč zastupuje zadavatele a všechnu jeho úkony činí na základě zmocnění vedoucí odboru insvestic a správy nemovitého majetku.

 

U veřejných zakázek na stavební práce investičního charakteru (malého rozsahu, podlimitních i nadlimitních), u kterých hodnota činí nejméně 1.000.000 Kč podklady pro výběrové řízení k projednání do rady kraje ve spolupráci s ředitelem PO připraví a předkládá vedoucí odboru investic a správy nemovitého majetku. Zároveň zajistí projednání s příslušným členem rady kraje, resortním vedoucím odboru a vedoucím právního odboru.

 

 

 

Veřejná zakázka

Předmět

Hodnota

Zadavatel

Souhlas

Článek

malého rozsahu

neinvestičního charakteru

do 100.000 Kč

ředitel PO

-

VIII.

nad 100.000 Kč

do  500.000 Kč

ředitel PO

člena rady kraje

IX.

nad 500.000 Kč

do 2.000.000 Kč

ředitel PO

rady kraje

X.

dodávka / služba investičního charakteru

do 100.000 Kč

ředitel PO

-

XII.

nad 100.000 Kč

do  500.000 Kč

ředitel PO

člena rady kraje

XIII.

nad 500.000 Kč

do 2.000.000 Kč

ředitel PO

rady kraje

XIV.

stavební práce investičního charakteru

do 100.000 Kč

ředitel PO

-

XVI.

nad 100.000 Kč

do 1.000.000 Kč

kraj

člena rady kraje

XVII.

nad 1.000.000 Kč

do 6.000.000 Kč

kraj

rady kraje

XVIII.

podlimitní

neinvestičního charakteru

nad  2.000.000 Kč

do 4.997.000 Kč

ředitel PO

rady kraje

XI.

dodávka / služba investičního charakteru

nad  2.000.000 Kč

do 4.997.000 Kč

ředitel PO

rady kraje

XV.

stavební práce investičního charakteru

nad 6.000.000 Kč

do 125.451.000 Kč

kraj

rady kraje

XIX.

nadlimitní

neinvestičního charakteru

nad 4.997.000 Kč

ředitel PO

rady kraje

XI.

dodávka / služba investičního charakteru

nad 4.997.000 Kč

ředitel PO

rady kraje

XV.

stavební práce investičního charakteru

nad 125.451.000 Kč

kraj

rady kraje

XIX.

Vysvětlivky:      PO – příspěvková organizace

Článek – označení odpovídajícího článku Směrnice Rady Libereckého kraje č. 2/2009 k zadávání veřejných zakázek Libereckým krajem a jím zřizovanými příspěvkovými organizacemi

 

Specifické případy:

Veřejné zakázky na dodávky, služby i stavební práce, které jsou zadávány v rámci přípravy projektů financovaných z fondů Evropské unie prostřednictvím operačních programů, případně jiných obdobných nástrojů, a budou zahrnuty do způsobilých (uznatelných) výdajů projektu, musí mít zadávací řízení v souladu s metodikou pro tento účel vydanou příslušným řídícím orgánem

Práva a povinnosti:

Při zadávání zakázek malého rozsahu je nutné dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Zadavatel nesmí vyzývat opakovaně stejný okruh zájemců, není-li to odůvodněno předmětem plnění veřejné zakázky či jinými zvláštními okolnostmi.

Zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod stanovené finanční limity (viz § 12 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů).

Zadavatel je povinen uchovávat dokumentaci o veřejné zakázce po dobu 5 let od uzavření smlouvy, od její změny nebo od zrušení zadávacího řízení (jedná se o souhrn všech dokumentů v listinné či elektronické podobě, včetně úplného znění originálů nabídek všech dodavatelů a uzavřených smluv a případných dodatků ke smlouvám).

Zadavatel může přípravou zadávacího řízení pověřit externí subjekt, a ten je hrazen z prostředků určených na realizaci veřejné zakázky.

Lhůty a termíny:

Nejsou stanoveny.

Potřebné doklady:

Na vyžádání Odboru školství, mládeže, tělovýchovy a sportu.

Potřebné a doporučené formuláře:

Formulář Identifikační list

Další informace:

Investicí se rozumí pořízení hmotného nebo nehmotného majetku a jeho technické zhodnocení (dle vymezení v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů - zejména § 26 - 29, 32a, 33), bez ohledu na to, zda je nebo není prováděno po pořízení jeho odpisování.

Neinvestičním charakterem jsou myšleny veškeré ostatní případy nákupů, zejména drobného majetku, materiálu, zboží, energií, opravy a udržování aj.

Související metodiky:

 

Za správnost popisu odpovídá:

Ing. Monika Čermáková

odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajského úřadu Libereckého kraje

e-mail: monika.cermakova@kraj-lbc.cz

telefon: 485226219

Platnost ke dni:

14. 2. 2012

 

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 07.05.2012

Jak se stát autorizovanou osobou

Základní popis:
Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů zavedl v roce 2007 jednotný a objektivní zůsob ověřování a uznávání vědomostí a dovedností jednotlivce bez ohledu na způsob jejich získání. Vědomosti a dovednosti (tj. odbornou způsobilost) jsou definovány pro jednotlivé dílčí kvalifikace (tj. způsobilosti vykonávat určitou pracovní činnost nebo ucelený soubor pracovních činností), které tvoří Národní soustavu kvalifikací a jsou uveřejněny na webu www.narodnikvalifikace.cz. Seznam schválených kvalifikací je průběžné rozšiřován. Ověřování a uznávání je realizováno prostřednictvím autorizovaných osob. Autorizované osoby získavají oprávnění ověřovat dosažení odborné způsobilosti fyzické osoby, a to způsobem vymezeným v Národní soustavě kvalifikací pro každou jednotlivou kvalifikaci, pro kterou bylo oprávnění uděleno.

Pro koho je určen?
Žadatelem o autorizaci pro konkrétní dílčí kvalifikaci může být právnická i fyzická osoba.


Kdo jsou další účastníci?
Žádost je žadatelem předkládána autorizujícímu orgánu, tj. sektorovému ministerstvu, které má ve své gesci danou dílčí kvalifikaci.


Která instituce řeší?
Žádost vyřizuje autorizující orgán, který je v Národní soustavě kvalifikací stanoven u každé dílčí kvalifikace. Jedná se o: Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo dopravy a Ministerstvo práce a sociálních věcí.


Jaké jsou podmínky pro řešení?
Žadatel o autorizaci pro konkrétní dílčí kvalifikaci je oprávněn požádat o autorizaci u příslušného autorizujícího orgánu až když jsou kvalifikační a hodnoticí standardy příslušné dílčí kvalifikace zveřejněny v informačním systému Národní soustavy kavalifikaci. K nahlédnutí na webu www.narodni-kvalifikace.cz.


Jakým způsobem lze zahájit?
Předložením žádosti autorizujícímu orgánu, který je odborně příslušný k dané dílčí kvalifikaci. Podrobné informace pro předložení žádosti naleznete v hodnotícím standardu (tj. souboru kritérií a postupů pro ověřování požadavků na kvalifikaci) na webu www.narodnikvalifikace.cz.

Postup:
Žadatel o autorizaci předloží vyplněnou žádost spolu s dalšími doklady autorizujícímu orgánu. V žádosti jsou dokládány zejména předpoklady pro odbornou způsobilost a nároky na materiálně-technické zabezpečení nezbytné pro výkon zkoušky. Za každou jednu dílčí kvalifikaci uvedenou v žádosti uhradí správní poplatek ve výši 1.500 Kč, a to až do maximální výše 10.000 Kč ve sdružené žádosti o více dílčích kvalifikací. V případě právnické osoby žádající o autorizaci je nutné uvést v žádosti autorizovaného zástupce s nímž má společnost uzavřen pracovněprávní vztah a požadavky na odbornou způsobilost pak mu splňovat právě on.  V případě splnění požadavky stanovených zákonem č.  179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů a hodnotícím standardem dílčí kvalifikace, která je součástí Národní soustavy kvalifikací, udělí autorizující orgán autorizaci. Tato opravňuje žadatele ověřovat a uznávat odbornou způsobilosti v souladu s podmínkami Národní soustavy kvalifikací, kde je uveden, a to po dobu pěti let. Jako doklad pak vydává osvědčení o uznání dílčí kvalifikace.


Specifické případy:


Práva a povinnosti:
Při splnění podmínek  179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů má žadatel právní nárok pro udělení autorizace.
U fyzické osoby je nutné prokázat, že: je plně způsobilý k právním úkonům, je bezúhonný,  prokáže získání odborné způsobilosti odpovídající dané dílčí kvalifikaci a nejméně nejméně 5 let praxe v odpovídajícím povolání, čestným prohlášením seznámení se s aktuálním vývojem v oblasti dané dílčí kvalifikace a odpovídajícího povolání, zajitil nezbytných materiální a technické předpoklady pro provádění zkoušky, požádal o udělení autorizace pro dílčí kvalifikaci, pro kterou je schválen kvalifikační i hodnotící standard .
U právnické osoby musí: předmět činnosti žadatele souviset s danou dílčí kvalifikací,  prokázat zajištění nezbytných materiálních a technických předpokladů pro provádění zkoušky dle hodnotícího standardu, určit ze svých členů, společníků, orgánů, členů svých orgánů, zaměstnanců nebo jiných osob, které jsou k němu v pracovněprávním nebo jiném smluvním vztahu, alespoň jednu fyzickou osobu, o které doloží, že splňuje podmínky autorizovaného zástupce, doložit bezúhonost osob, které vykonávají funkci statutárního orgánu žadatele, požádat o udělení autorizace pro dílčí kvalifikaci, pro kterou je schválen kvalifikační.  hodnotící standard.
Fyzická i právnická osoba musí splňovat podmínky týkající se majetkových a finančních poměrů stanovené uvedeným zákonem.
Autorizovaná osoba je povinna písemně informovat autorizující orgán, který jí udělil autorizaci, o změnách, které nastaly v době platnosti autorizace, a to do 15 dnů ode dne, kdy se autorizovaná osoba o změně dozvěděla.
Autorizovaná osoba je včetně kontaktních údajů uváděna v Národní soustavě kvalifikací v hodnotícím standardu každé dílčí kvalifikace.
Autorizace je nepřevoditelná na jiné fyzické nebo právnické osoby a nepřechází na právní nástupce.

Lhůty a termíny:
Autorizace je udělena na pět let a je možné ji opakovaně prodlužovat vždy o dalších pět let.

Potřebné doklady:
K žádosti je nutné předložit doklady dokazující bezúhonnost, způsobilost k právním úkonům, odbornou způsobilost, potřebnou pětiletou praxi, materiálně technické podmínky pro provádění zkoušek. Konkrétní podmínky má každá autorizující osoba zveřejněny na své webové stráce.


Ministerstvo pro místní rozvoj
http://www.mmr.cz/Ministerstvo/Autorizace-osob-v-oblasti-dalsiho-vzdelavani

Ministerstvo průmyslu a obchodu
http://www.mpo.cz/dokument48052.html

Ministerstvo zemědělství
http://eagri.cz/public/eagri/e-podatelna/formulare-k-podani/poradenstvi-vyzkum-a-vzdelavani.html

Ministerstvo vnitra
www.mvcr.cz/autorizace

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
http://www.msmt.cz/vzdelavani/overovani-a-uznavani-vysledku-dalsiho-vzdelavani

Ministerstvo dopravy
http://www.mdcr.cz/cs/Drazni_doprava/zakon+179-2006.htm

Ministerstvo práce a sociálních věcí
http://www.mpsv.cz

Potřebné a doporučené formuláře:
Formuláře včetně doporučení má ke stažení uveřejněny každá autorizující osoba na své webové stránce. Viz výše. Jedná se o následující formuláře:
- pro fyzické osoby: Čestné prohlášení; Potvrzení Okresní správy sociálního zabezpečení; Potvrzení zdravotní pojišťovny; Žádost o udělení autorizace fyzické osobě;
- pro právnické osoby: Čestné prohlášení o seznámení s aktuálním vývojem; Čestné prohlášení o konkursu; Potvrzení Okresní správy sociálního zabezpečení; Potvrzení zdravotní pojišťovny; Žádost o udělení autorizace právnické osobě;
- pro školy - příspěvkové organizace: Čestné prohlášení - příloha k žádosti; Čestné prohlášení o seznámení s aktuálním vývojem; Žádost o udělení autorizace škole - příspěvkové organizaci.

Další informace:

Související metodiky:
Uznávájí kvalifikací
Jak získat dílčí kvalifikaci


Za správnost popisu odpovídá:
Ing. Monika Čermáková
odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajského úřadu Libereckého kraje
e-mail: monika.cermakova@kraj-lbc.cz
telefon: 485226219


Platnost ke dni:
10. 2. 2012

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 20.03.2012

Jak získat akreditaci k pořádání rekvalifikačních kurzů

Základní popis:
Jedním z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti státu jsou rekvalifikace. Tím je označováno  získání nové kvalifikace nebo rozšíření stávající kvalifikace uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání. Současně je rekvalifikací i získání kvalifikace pro pracovní uplatnění osoby, která dosud žádnou kvalifikaci nezískala. Při určování obsahu rekvalifikace se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností, dovedností a zkušeností jedince, který se má rekvalifikovat. Jedná se o formu získání nových teoretických a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzdělávání. Rekvalifikaci může provádět pouze zařízení a vzdělávací (případně zdravotnické) zařízení, které je k této činnosti akreditováno a nabízí akreditované vzdělávací programy.


Pro koho je určen?
Rekvalifikace může provádět vedle školy v rámci oboru vzdělání, který má zapsaný v rejstříku škol a školských zařízení nebo vysoké školy s akreditovaným studijním programem také zařízení se vzdělávacím případně i akreditovaným programem dle zvláštního právního předpisu. Žadateli o akreditace se tak stávají školy, a to u rekvalifikačních programů, které nevycházejí z oborů vzdělání poskytovaných v rámci počátečního vzdělávání. Dále vzdělavatelé rozšiřující svou nabídku rekvalifikačních kurzů.


Kdo jsou další účastníci?
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT ČR) uděluje akreditace vzdělávacím programům, které vycházejí z potřeb trhu práce.


Která instituce řeší?

Vedle MŠMT ČR, které akreditace uděluje, se rekvalifikace uskutečňuje na základě dohody mezi Úřadem práce a uchazečem o zaměstnání nebo zájemcem o zaměstnání (vyžaduje-li to jejich uplatnění na trhu práce). Případně může být rekvalifikace prováděna i u zaměstnavatele v zájmu dalšího pracovního uplatnění jeho zaměstnanců, a to na. základě dohody uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.


Jaké jsou podmínky pro řešení?
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů ukládá MŠMT ČR povinnost akreditovat vzdělávací programy vedoucí ke konkrétní pracovní činnosti pro trh práce a  vyhláškou č. 176/2009 Sb., jsou stanoveny náležitosti žádosti o akreditaci vzdělávacího programu, organizace vzdělávání v rekvalifikačním zařízení a způsob jeho ukončení.


Jakým způsobem lze zahájit?

Předložením žádosti o akreditaci Pro vytvoření žádosti podle pravidel upravených vyhláškou č. 176/2009 Sb., v platném znění je vhodné využít Souhrnný metodický manuál pro žadatele o akreditaci rekvalifikačních programů, který poskytuje základní orientaci při sestavování žádosti včetně nezbytných příloh.


Postup:
Vlastní žádost se podává pouze v písemném vyhotovení, a to v jednom výtisku.
Úvodem je nutné zjistit, zda pro konkrétní vzdělávací program je již schválena dílčí kvalifikace. Pokud ano, pak všechny náležitosti žádosti o akreditaci směřují k získání dané dílčí kvalifikace, a je tedy nutné dát celou žádost do souladu s konkrétní dílčí kvalifikací.
Vlastní žádost o akreditaci obsahuje:
1.    identifikační údaje – v souladu se zřizovací listinou, obchodním či živnostenský rejstříkem,
2.    doklad o zaplacení správní poplatku – formou nalepeného kolku,
3.    doklad o oprávnění k poskytování vzdělávacích služeb – není třeba úředně ověřovat,
4.    název rekvalifikačního programu – v případě směřování k Národní soustavě kvalifikací (NSK) se uvádí název konkrétní dílčí kvalifikace,
5.    činnost, pro niž bude rekvalifikace uskutečňována, kód dílčí kvalifikace dle NSK a celková hodinová dotace kurzu bez zkoušek rozdělená na teoretickou a praktickou výuku,
6.    profil absolventa obsahující ověřitelné výsledky vzdělávání,
7.    předpoklady pro přijetí jedince k vzdělávání dle rekvalifikačního programu,
8.    formu vzdělávání, metody použité při výuce a vyučovací jazyk,
9.    rámcový rozvrh hodin vzorového výukového dne – jednotka pro teoretické vyučování tvoří 45 minut a pro praktické vzdělávání 60 minut,
10.     způsob ověření získaných znalostí a dovedností, složení zkušební komise, (případně jméno autorizované osoby) včetně materiálně technického zabezpečení,
11.    učební plán tvořený seznamem předmětů nebo modulů s určenou minimální hodinovou dotací – čas vyhrazený na závěrečné zkoušky se nezapočítává do celkové hodinové dotace rekvalifikačního kurzu,
12.    učební osnovy zahrnující obsah a výsledky výuky u jednotlivých předmětů učebního plánu,
13.    popis průběhu praktické výuky včetně informací o jejím organizačním a technickém zabezpečení,
14.    seznam povinné a doporučené literatury, u distanční formy vzdělávání doložit vzorový studijní materiál,
15.    jména a příjmení osob odpovědných za odbornou úroveň rekvalifikace a řádné provádění závěrečných zkoušek a doložení jejího vzdělání a odborné praxe,
16.    údaje o odbornosti, kvalifikaci, odborné a pedagogické praxi lektorů,
17.    informace o prostorovém, materiálním a technickém zabezpečení vzdělávání,
18.    informace o způsobu a formě vedení dokumentace o průběhu a vyhodnocení vzdělávání,
19.    vzor osvědčení o rekvalifikaci.
Názvy pracovních činností a délka rekvalifikačních kurzů musí být v souladu s minimálními hodinovými dotacemi uvedenými na webu MŠMT ČR - http://www.msmt.cz/vzdelavani/hodinove-dotace-kurzu.

Termín pro podání žádosti je vždy 15tého v každém kalendářním měsíci (případně nejbližší příští pracovní den). Rozhodný je datum přijetí nikoliv odeslání.
Žádost je následně projednána v akreditační komisi (cca 15 dní po uzávěrce pro podání žádostí). Po jednání akreditační komise jsou stanoviska akreditační komise (která mají doporučující charakter) uveřejněna na webu MŠMT ČR a konečná stanoviska jsou žadateli zasílána písemně zpravidla do 90 kalendářních dnů. V rámci správního řízení může být, pokud něco chybí nebo je nesprávně uvedeno, žadatel vyzván k odstranění nedostatků v žádosti. K podání žádosti se vztahuje úhrada správního poplatku ve výši 1.000 Kč za každou variantu vzdělávacího programu, a to formou kolku nalepeného na vyhrazené ve formuláři Žádosti o akreditaci. Podaný spis může obsahovat maximálně pět žádostí o akreditaci.

Podepsaná žádost se v písemné podobě podává v jednom výtisku na adresu:
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Odbor 24 - Mgr. Marie Fuksová
Karmelitská 7
118 12  Praha 1 – Malá Strana


Specifické případy:
O akreditaci k pořádání rekvalifikačních programů žádá jen ta škola, která poskytuje rekvalifikační kurzy, které nejsou v souladu s jí akreditovanými studijními programy či nemá daný obor vzdělání zapsán v rejstříku škol a školských zařízení. Ostatní školy realizují rekvalifikace přímo na základě zmocnění v § 108 odst. 2 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v rámci oborů vzdělání, které má povoleny v rámci počátečního vzdělávání.
Rekvalifikační kurz není považován za studium, a tudíž z něho neplynou žádné studentské výhody.
Rekvalifikační kurz primárně neslouží k získání např. trvalého pobytu na území ČR.


Práva a povinnosti:
Proces vyřizování žádosti o akreditaci rekvalifikačního programu probíhá ve správním řízení.
Žadatel o akreditaci hradí za předložení žádosti správní poplatek ve výši 1.000 Kč za každý předložený program.
Akreditaci rekvalifikačního programu MŠMT ČR po třech letech platnosti dále neprodlužuje.
O veškerých změnách v přidělené akreditaci je vzdělávací zařízení povinno informovat MŠMT  ČR před vlastní změnou či neprodleně po té co se změna uskuteční (výjimkou  je rozšiřování hodinové dotace).
MŠMT ČR doporučuje vést přehlednou dokumentaci o zahájení vzdělávání (vstupní dotazník účastníka vzdělávání, vč. uvedení jeho identifikačních údajů a kopie dokladu o dosaženém stupni nejvyššího dosaženého vzdělání), o průběhu vzdělávání („třídní kniha“, ve které bude uveden datum konání výuky, vyučované předměty, vyučující, podpis vyučujícího, evidence účastníků kurzu) a o ukončení vzdělávání (evidence účastníků u závěrečné zkoušky, kopie vydaných osvědčení).


Lhůty a termíny:
Rozhodnutí o akreditaci jsou vydávána s platností tří let.
Termín pro podání žádosti je vždy 15tého v každém kalendářním měsíci (případně nejbližší příští pracovní den). Rozhodný je datum přijetí nikoliv odeslání.
O akreditaci rozhoduje MŠMT ČR ve lhůtě do 90 dnů.


Potřebné doklady:

Jsou uvedeny v části Postup ve výčtu obsahu žádosti.


Potřebné a doporučené formuláře:
Souhrnný metodický manuál pro žadatele o akreditaci rekvalifikačních programů -
http://www.msmt.cz/file/19560_1_1/
Žádost o akreditaci - http://www.msmt.cz/file/20017
Vzory osvědčení o rekvalifikaci - http://www.msmt.cz/vzdelavani/osvedceni
Hodinové dotace kurzů - http://www.msmt.cz/vzdelavani/hodinove-dotace-kurzu


Další informace:
MŠMT ČR provozuje Databázi udělených akreditací rekvalifikačních kurzů - http://dak.msmt.cz/ - která umožňuje plné fulltextové vyhledávání, přívětivou strukturu datového výstupu a propojení s dalšími databázemi (např. www.eu-dat.cz ). Databáze je průběžně aktualizována a naleznete v ní informace o akreditacích udělených od 1. 1. 2006. 


Související metodiky:

Za správnost popisu odpovídá:
Ing. Monika Čermáková
odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajského úřadu Libereckého kraje
e-mail: monika.cermakova@kraj-lbc.cz
telefon: 485226219


Platnost ke dni:
13. 2. 2012
 

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 07.05.2012

Jak získat dílčí kvalifikaci

Základní popis:

Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů zavedl v roce 2007 jednotný a objektivní zůsob ověřování a uznávání vědomostí a dovedností jednotlivce bez ohledu na způsob jejich získání. Vědomosti a dovednosti (tj. odborná způsobilost) jsou definovány pro jednotlivé dílčí kvalifikace (tj. způsobilosti vykonávat určitou pracovní činnost nebo ucelený soubor pracovních činností), které tvoří Národní soustavu kvalifikací a jsou uveřejněny na webu www.narodnikvalifikace.cz. Seznam schválených kvalifikací je průběžné rozšiřován. Ověřování a uznávání je realizováno prostřednictvím autorizovaných osob.

Pro koho je určen?

Fyzické osoby (žadatelé) se mohou přihlásit ke ke zkoušce ověřující dosažení dílčí kvalifikace.

Kdo jsou další účastníci?

Přihlášky předkládají žadatelé autorizovaným osobám, které mají oprávnění ověřovat dosažení odborné způsobilosti fyzické osoby, a to způsobem vymezeným v Národní soustavě kvalifikací pro každou jednotlivou kvalifikaci, pro kterou bylo oprávnění uděleno. 

Která instituce řeší?

Seznam autorizovaných osob k dané dílčí kvalifikaci, které tvoří Národní soustavu kvalifikací, naleznete na webové stránce www.narodnikvalifikace.cz. Jedná se zejména o střední školy, soukromé společnosti, Hospodářskou komoru, případně fyzické osoby.  

Jaké jsou podmínky pro řešení?

Skutečnost, zda si žadatel osvojil příslušnou odbornou způsobilost vymezenou strukturovaným popisem požadavků na příslušnou kvalifikaci (tzv. kvalifikačním standardem) dané dílčí kvalifikace, je prováděno zkouškou podle souboru kritérií a postupů  pro ověřování požadavků na kvalifikaci (tzv. hodnotícího standardu) dané dílčí kvalifikace.

Jakým způsobem lze zahájit?

Každá fyzická osoba starší 18 let, která získala alespoň základy vzdělání může být žadatelem o konání zkoušky prostřednictvím přihlášky předložené autorizované osobě.

Postup:

V Národní soustavě kvalifikací uveřejněné na webu www.narodnikvalifikace.cz si každý, kdo je starší 18 let a získal základy vzdělání, nalezne dílčí kvalifikaci, ve které chce ucházet o ověření svých dovedností a vědomostí. Součástí každé dílčí kvalifikace je kvalifikační standard a hodnotící standard. V kvalifikační standardu je popsáno, co by držitel dané kvalifikace měl ovládat a hodnotící standard obsahuje popis odborných způsobilostí a přesně stanovuje co konkrétně a jakým způsobem uchazeč o uznání dílčí kvalifikace musí prokázat.

Poté uchazeč zašle vyplněnou přihlášku ke zkoušce ověřující dosažení dílčí kvalifikace jedné z autorizovaných osob uvedených v hodnotící standardu konkrétní dílčí kvalifikace. Podmínkou konání zkoušky je úhrada stanoveného poplatku za zkoušku. Výše úhrady za zkoušku vychází z kvalifikovaného odhadu nákladů na zkoušku, který v sobě zahrnuje mzdové náklady, spotřebu surovin, poplatek za použití technických zařízení a režijní náklady.

Pro přihlášení se ke zkoušce není požadována jakákoliv forma absolvování předchozího vzdělání, a to ani vzdělávání připravujícího uchazeče ke složení zkoušky ke konkrétní dílčí kvalifikaci.

Autorizovaná osoba zašle uchazeči pozvánku ke složení zkoušky, a to do 21 dnů ode dne doručení přihlášky. Žadatel může požádat o dřívější termín konání zkoušky. Pokud žadateli nevyhovuje termín navržený autorizovanou osobou, stanoví autorizovaná osoba po dohodě termín nový, nejpozději však do 6 týdnů od doručení pozvánky. V případě, že se uchazeč omluví v termínu kratším než 2 dny před konáním zkoušky, může autorizovaná osoba jeho omluvu akceptovat a stanovit po dohodě termín náhradní. Pokud se žadatel  bez omluvy nedostaví ke zkoušce, posuzuje se, jako by u zkoušky neuspěl a již zaplacený poplatek se mu nevrací.

Vlastní zkouška probíhá před dvou až tříčlennou zkušební komisí. Na úvod prokáže uchazeč svou totožnost, dosažení základů vzdělání a další případné doklady určené mu autorizační osobou v souladu s Národní soustavu kvalifikací, např. potvrzení o zdravotní způsobilosti. Samotná zkouška je veřejná, pokud to podmínky (například hygienické) nevylučují. Zkoušející dbá na soulad průběhu zkoušky s hodnotícím standardem dané kvalifikace (např. doba přípravy, celkový čas zkoušky, atd. ) a na objektivitu. Zkouška má zejména praktický charakter a uchazeč při ní prokazuje všechny znalosti a dovednosti nezbytné pro výkon dílčí kvalifikace. Může být ústní, písemná nebo obojí. Splněním požadavků stanovených hodnotícím standardem uchazeč u zkoušky uspěje. Zkoušející mu oznámí výsledek písemným sdělením předaným nebo zaslaným, a to do 5 dnů ode dne konání zkoušky. Tato lhůta se vztahuje v případě úspěšného uchazeče i na předání osvědčení o získání dílčí kvalifikace.

Takto získané osvědčení o vykonání zkoušky má celostátní platnost a osvědčuje skutečnosti v něm uvedené při prokazování dosažené kvalifikace zaměstnavateli a může nahrazovat předchozí vzdělání a umožnit vykonání závěrečné nebo v budoucnu i maturitní zkoušky. Některé úplné kvalifikace je možné poskládat z dílčích kvalifikací. Jejich získáním je možné složit na příslušné škole zkoušku předepsanou pro příslušnou úplnou kvalifikaci, aniž by bylo nutné absolvovat pravidelné vzdělávání ve škole.

Specifické případy:

Ke zkoušce se může přilásit i osoba, která není občanem České republiky.

Vykonatel zkoušky, může písemně požádat příslušný autorizující orgán o přezkoumání průběhu a výsledků zkoušky, a to do 15 dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno sdělení o výsledku zkoušky. A ten rozhodne o přezkoumání ve lhůtě 60 dnů od doručení žádosti, a to buď potvrzení výsledku zkoušky nebo nařízení opravné zkoušky. Opakovaná zkouška se koná nejpozději do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí o žádosti o přezkoumání žadateli a její nákady hradí autorizující orgán, který opakovanou zkoušku nařídil.

Práva a povinnosti:

Podmínkou úspěšného získání osvědčení o dílčí kvalifikaci je vedle dokladu plnoletosti a získání základů vzdělání, dále splnění požadavků daných kvalifikačním a hodnotícím standardem dané dílčí kvalifikace, zveřejněné v Národní soustavy kvalifikací, www.narodnikvalifikace.cz.

Náklady na vykonání zkoušky dílčí kvalifikace je možné si v příslušném zdaňovacím období odečíst od základu daně. Konkrétní podmínky jsou stanoveny v zákoně o daních z příjmu.

Lhůty a termíny:

Autorizovaná osoba zašle uchazeči pozvánku ke složení zkoušky, a to do 21 dnů ode dne doručení přihlášky.

Termín zkoušky se musí uskutečnit nejpozději však do 6 týdnů od doručení pozvánky.

Každý, kdo vykonal zkoušku může ve lhůtě 15 dnů požádat o její přezkoumání.

V příslušném zdaňovacím období si lze odečíst od základu daně náklady na vykonání zkoušky dílčí kvalifikace, a to v souladu s podmínkami uvedenými v zákoně o daních z příjmu.

Potřebné doklady:

Doklad prokazující totožnost žadatele a další dle požadavků autorizované osoby.

Potřebné a doporučené formuláře:

Přihláška ke zkoušce ověřující dosažení dílčí kvalifikace – ke stažení ve formátu *.rtf.

Další informace:

 

Související metodiky:

Uznávájí kvalifikací

Jak se stát autorizovanou osobou

Za správnost popisu odpovídá:

Ing. Monika Čermáková

odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajského úřadu Libereckého kraje

e-mail: monika.cermakova@kraj-lbc.cz

telefon: 485226219

 

Platnost ke dni:

10. 2. 2012

 

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 07.05.2012

Konkurzní řízení na ředitele škol a školských zařízení

Základní popis:
Zřizovatel jmenuje ředitele školy nebo školského zařízení na základě konkurzního řízení

Pro koho je určen?
Pro zřizovatele „veřejných“ škol (obce, kraje, svazky obcí)
 
Kdo jsou další účastníci?
Uchazeči o pracovní místo ředitele školy a školského zařízení
 
Která instituce řeší?
Zřizovatel

Jaké jsou podmínky pro řešení?

Potřeba obsazení pracovního místa ředitele školy nebo školského zařízení
 
Jakým způsobem lze zahájit?
Zřizovatel vyhlásí konkurz
 
Postup:
Pracovní místo ředitele školy nebo školského zařízení (dále jen ředitel školy) se nejčastěji uvolní vzdáním se pracovního místa ředitele, odvoláním z pracovního místa ředitele a po novele školského zákona (zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání ve znění pozdějších předpisů) provedené zákonem č. 472/2011 Sb., účinné od 1.1.2012 rovněž uplynutím šestiletého období, na které byl ředitel jmenován.

V případě skončení šestiletého období, na které byl ředitel školy jmenován, může  zřizovatel vyhlásit konkurzní řízení v době posledních šesti měsíců tohoto období, nejpozději však tři měsíce před jeho skončením (§ 166 odst. 3 školského zákona). V ostatních případech je na zřizovateli, aby konkurzní řízení vyhlásil v dostatečném předstihu tak, aby byl dostatek času nejen na průběh vlastního konkurzního řízení, ale např. i na vyřešení pracovněprávních závazků vybraného uchazeče na pracovní místo ředitele školy a jeho jmenování.

Pravomoc vyhlásit konkurzní řízení, jmenovat ředitele školy a stanovit mu plat přísluší radě kraje (§ 59 odst. 1 písm. i/ zákona č. 129/2000 Sb., o krajích ve znění pozdějších předpisů) nebo radě obce (§ 102 odst. 2 písm.b zákona č. 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů). Nemá-li obec radu, jedná se o pravomoc starosty.

Náležitosti vyhlášení konkurzního řízení, jakož i další podrobnosti stanoví vyhláška č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkurzního řízení a konkurzních komisích ve znění pozdějších předpisů.

Vyhlášení konkurzního řízení obsahuje název pracovního místa a školy, předpoklady a požadavky pro výkon práce na daném pracovním místě, název a adresu zřizovatele, náležitosti přihlášky a termín pro její odevzdání. Dále jmenuje zřizovatel nejpozději 30 dnů před konáním vlastního konkurzu členy konkurzní komise. Pro zjednodušení a zkrácení celého procesu je možné vyhlásit konkurzní řízení a jmenovat konkurzní komisi najednou (jedním usnesením rady). Konkurzní komise se skládá ze dvou členů určených zřizovatelem, jednoho člena určeného příslušným krajským úřadem, jednoho člena – inspektora České školní inspekce, jednoho člena – odborníka v oblasti státní správy (zpravidla se jedná o ředitele srovnatelné školy nebo školského zařízení), jednoho člena – pedagogického pracovníka dané školy nebo školského zařízení a jednoho člena za školskou radu dané školy. Zřizovatel rovněž určí ze členů konkurzní komise jejího předsedu. V průběhu konkurzního řízení je komise usnášeníschopná, je-li při jednání přítomno alespoň pět jejích členů včetně předsedy.

Zřizovatel rovněž určí tajemníka konkurzní komise, který není jejím členem. Tajemník organizačně zajišťuje průběh konkurzního řízení.

Při prvním jednání konkurzní komise posoudí přihlášky uchazečů, zda splňují stanovené předpoklady a požadavky. V případě, že některá přihláška tyto předpoklady nesplňuje, navrhne konkurzní komise zřizovateli vyřazení tohoto uchazeče. Dále komise rozhodne, zda budou uchazeči podrobeni psychologickému vyšetření nebo znalostnímu testu a rozhodne rovněž o délce trvání řízeného rozhovoru a pořadí, v němž uchazeči pohovor absolvují.

Uchazeči, jejichž přihlášky splňují předpoklady a požadavky, jsou pozváni na vlastní konkurz pozvánkou, kterou tajemník komise odešle nejpozději 14 dnů před konáním konkurzu a která obsahuje místo, datum a hodinu konání konkurzu.

Při vlastním konkurzu absolvují uchazeči řízený rozhovor, příp. psychologické vyšetření nebo znalostní test. Komise poté hlasuje o každém uchazeči zvlášť, zda je vhodným uchazečem na dané pracovní místo, přičemž za vhodného se považuje takový uchazeč, který získal hlas nadpoloviční většiny členů komise. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Pokud je vhodných uchazečů více než jeden, stanoví komise pořadí uchazečů tak, že každý člen komise obdrží od tajemníka lístek pro sestavení pořadí, kde přiřadí jednotlivým vhodným uchazečům čísla (nejlepší má číslo jedna a dále sestupně dle počtu uchazečů). Tajemník následně sestaví dle vyplněných lístků konečné pořadí uchazečů.

Na závěr jednání podepíší členové komise zápis z jednání a předseda komise vyhlásí za přítomnosti členů komise a uchazečů výsledné pořadí. Uchazeči jsou následně informováni o výsledném pořadí rovněž písemnou formou.

Výsledné pořadí má pro zřizovatele charakter doporučení.
 
Specifické případy:
0

Práva a povinnosti:

Povinnost vyhlásit a realizovat konkurzní řízení a na jeho základě jmenovat ředitele školy má zřizovatel dané školy

Lhůty a termíny:
Konkurzní řízení vyhlásí zřizovatel v průběhu posledních 6 měsíců pracovního poměru ředitele školy na dobu určitou, nejpozději 3 měsíce před jeho skončením. V ostatních případech je termín vyhlášení konkurzního řízení na úvaze zřizovatele.

Potřebné doklady:
Doklady o dosaženém vzdělání uchazečů, doklady o bezúhonnosti uchazečů, doklady o praxi uchazečů, doklady o zdravotní způsobilosti uchazečů, čestná prohlášení uchazečů dle zákona č. 451/1991 Sb.

Potřebné a doporučené formuláře:
0

Další informace:
Podrobný postup při vyhlašování konkurzního řízení obcemi, včetně vzorů tiskopisů, obsahuje „Doporučený postup při organizaci a průběhu konkurzního řízení na obsazení funkcí ředitelů škol a školských zařízení zřizovaných obcí nebo dobrovolným svazkem obcí“ na  www.edulk.cz

Související metodiky:

0

Za správnost popisu odpovídá:
JUDr. Helena Vašková
Tel. 485 226 218
helena.vaskova@kraj-lbc.cz
 
Platnost ke dni:
10. února 2012

 

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 18.03.2012

Kvalifikace pedagogických pracovníků SŠ

Základní popis:
Odborná kvalifikace pro přímou pedagogickou činnost je jedním z předpokladů pro výkon práce pedagogického pracovníka

Pro koho je určen?
Pro zaměstnavatele – střední školy

Kdo jsou další účastníci?
Pedagogičtí pracovníci SŠ
 
Která instituce řeší?
Zaměstnavatel – ředitel střední školy
 
Jaké jsou podmínky pro řešení?
Zkoumá zaměstnavatel před vznikem pracovního poměru, za určitých podmínek i v jeho průběhu
 
Jakým způsobem lze zahájit?
 
Postup:
Předpoklady pro výkon práce pedagogického pracovníka stanoví zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o pedagogických pracovnících nebo ZPP)

Odborná kvalifikace učitele střední školy - § 9 ZPP
Učitel všeobecně vzdělávacích předmětů střední školy získává odbornou kvalifikaci VŠ vzděláním v magisterském studijním programu
a)  v oblasti pedagogických věd se zaměřením na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů SŠ
b) v oblasti pedagogických věd se zaměřením na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně ZŠ a všeobecně vzdělávacích předmětů SŠ
c) ve studijním oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného všeobecně vzdělávacího předmětu + Bc. v oblasti pedagogických věd pro přípravu učitelů SŠ, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání na VŠ se zaměřením na přípravu učitelů SŠ
d) v oblasti pedagogických věd se zaměřením na přípravu učitelů druhého stupně ZŠ + Bc. se zaměřením na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů SŠ, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání na VŠ se zaměřením na přípravu učitelů SŠ
e) pro výuku cizího jazyka též v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů cizích jazyků
f) pro výuku cizího jazyka též v oblasti společenských věd zaměřené na cizí jazyky + Bc. v oblasti pedagogických věd, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání na VŠ zaměřeném na pedagogiku, nebo studiem pedagogiky

Učitel odborných předmětů SŠ získává odbornou kvalifikaci VŠ vzděláním v magisterském studijním programu
a) v oblasti pedagogických věd se zaměřením na přípravu učitelů odborných předmětů SŠ
b) studijního oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného odborného předmětu + Bc. v oblasti pedagogických věd se zaměřením na přípravu učitelů SŠ, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání na VŠ se zaměřením na přípravu učitelů SŠ, nebo studiem pedagogiky 

Učitel praktického vyučování získává odbornou kvalifikaci
a) VŠ vzděláním v oboru, který odpovídá charakteru praktického vyučování + Bc. v oblasti pedagogických věd pro přípravu učitelů SŠ, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání na VŠ se zaměřením na přípravu učitelů SŠ, nebo studiem pedagogiky
b) VOŠ vzděláním v oboru, který odpovídá charakteru praktického vyučování + Bc. v oblasti pedagogických věd pro přípravu učitelů SŠ, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání na VŠ se zaměřením na přípravu učitelů SŠ, nebo studiem pedagogiky
c) SŠ vzděláním s maturitní zkouškou v oboru, který odpovídá charakteru praktického vyučování + Bc. v oblasti pedagogických věd pro přípravu učitelů SŠ, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání na VŠ se zaměřením na přípravu učitelů SŠ, nebo studiem pedagogiky s praxí v oboru v délce nejméně 3 let

Učitel praktického vyučování zdravotnických oborů musí mít rovněž způsobilost k výkonu zdravotnického povolání v oboru, který vyučuje, a to podle zákona č. 95/2004 Sb. nebo zákona č. 96/2004 Sb.

Učitel odborného výcviku získává odbornou kvalifikaci vzděláním stanoveným pro učitele praktického vyučování a rovněž SŠ vzděláním s výučním listem v oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu. To se nevztahuje na učitele odborného výcviku zdravotnických oborů, kteří získávají odbornou kvalifikaci jako učitelé praktického vyučování s podmínkou uvedenou výše (způsobilost k výkonu zdravotnického povolání).

Učitel SŠ, který vzdělává ve třídě nebo škole zřízené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, získává odbornou kvalifikaci výše uvedeným vzděláním pro učitele SŠ + Bc. v oblasti pedagogických věd se zaměřením na speciální pedagogiku, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání na VŠ se zaměřením na speciální pedagogiku

Učitel uměleckých odborných předmětů ve střední odborné škole získává odbornou kvalifikaci - § 10 ZPP
a) VŠ vzděláním v oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného uměleckého předmětu + Bc. v oblasti pedagogických věd, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání na VŠ se zaměřením na pedagogiku, nebo studiem pedagogiky
b) VOŠ na konzervatoři v oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného uměleckého předmětu
c) VOŠ v oboru, který odpovídá vyučovanému uměleckému předmětu + Bc. v oblasti pedagogických věd, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání na VŠ se zaměřením na pedagogiku, nebo studiem pedagogiky
d) SŠ s maturitní zkouškou na konzervatoři + Bc. v oblasti pedagogických věd, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání na VŠ se zaměřením na pedagogiku, nebo studiem pedagogiky
e) SŠ s maturitní zkouškou v oboru vzdělání, který odpovídá charakteru vyučovaného uměleckého předmětu  + Bc. v oblasti pedagogických věd, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání na VŠ zaměřeném na pedagogiku, nebo studiem pedagogiky
 
Specifické případy:
Za kvalifikovaného se podle § 30 zákona o pedagogických pracovnících považuje i ten, kdo ke dni účinnosti tohoto zákona (tj. k 1.1.2005) splňoval předpoklady pro výkon práce pedagogického pracovníka. Tyto předpoklady byly do 31.12.2004 stanoveny vyhláškou č. 139/1997 Sb., o podmínkách odborné a pedagogické způsobilosti pedagogických pracovníků a o předpokladech kvalifikace výchovných poradců.
Osoba, která nesplňuje odbornou kvalifikaci dle zákona o pedagogických pracovních může vykonávat přímou pedagogickou činnost pokud k 1.1.2005 dosáhla padesáti let věku a dlouhodobým výkonem přímé pedagogické činnosti na příslušném druhu nebo typu školy nejméně po dobu 15 let prokázala schopnost výkonu požadované činnosti.
 
Práva a povinnosti:
V souladu s ustanovením § 164 odst. 1 písm. c) školského zákona odpovídá ředitel školy za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání a tedy i za to, že pedagogičtí pracovníci školy splňují veškeré předpoklady pro výkon přímé pedagogické činnosti.
 
Lhůty a termíny:
Osoba, která nesplňuje odbornou kvalifikaci, může vykonávat přímou pedagogickou činnost nejdéle do 31.12.2014, pokud do této doby nezahájí studium k získání odborné kvalifikace, a toto studium úspěšně ukončí..
 
Potřebné doklady:
Doklady o dosaženém vzdělání
 
Potřebné a doporučené formuláře:
0
 
Další informace:
Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů
 
Související metodiky:
Kvalifikace pedagogických pracovníků ZŠ
Prohlubování kvalifikace pedagogických pracovníků

Za správnost popisu odpovídá:
JUDr. Helena Vašková
Tel. 485 226 218
helena.vaskova@kraj-lbc.cz

Platnost ke dni:
28. ledna 2012

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 18.03.2012

Kvalifikace pedagogických pracovníků ZŠ

Základní popis:
Odborná kvalifikace pro přímou pedagogickou činnost je jedním z předpokladů pro výkon práce pedagogického pracovníka

Pro koho je určen?
Pro zaměstnavatele – základní školy
 
Kdo jsou další účastníci?
Pedagogičtí pracovníci ZŠ

Která instituce řeší?
Zaměstnavatel – ředitel základní školy

Jaké jsou podmínky pro řešení?
Zkoumá zaměstnavatel před vznikem pracovního poměru, za určitých podmínek i v jeho průběhu

Jakým způsobem lze zahájit?
 
Postup:
Předpoklady pro výkon práce pedagogického pracovníka stanoví zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o pedagogických pracovnících nebo ZPP)

Odborná kvalifikace učitele prvního stupně základní školy - § 7 ZPP
Učitel prvního stupně základní školy získává odbornou kvalifikaci VŠ vzděláním v magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd se zaměřením na:
a) přípravu učitelů prvního stupně ZŠ
b) pedagogiku předškolního věku + Bc. v oblasti pedagogických věd pro přípravu učitelů prvního stupně ZŠ nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání na VŠ se zaměřením na přípravu učitelů prvního stupně ZŠ
c) přípravu učitelů druhého stupně ZŠ + Bc. v oblasti pedagogických věd pro přípravu učitelů prvního stupně ZŠ, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání na VŠ se zaměřením na přípravu učitelů prvního stupně ZŠ
d) speciální pedagogiku pro učitele

Učitel prvního stupně ZŠ, který vykonává přímou pedagogickou činnost ve třídě nebo škole zřízené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, získává odbornou kvalifikaci
a) VŠ vzděláním v magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku pro učitele
b) vzděláním stanovením pro učitele  prvního stupně ZŠ + Bc. v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělání na VŠ se zaměřením na speciální pedagogiku

Odborná kvalifikace učitele druhého stupně ZŠ - § 8 ZPP
Učitel druhého stupně ZŠ získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním v magisterském studijním programu
a) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů druhého stupně ZŠ
b) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů druhého stupně ZŠ a všeobecně vzdělávacích předmětů SŠ
c) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně vzdělávacích předmětů SŠ
d) studijního oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu + Bc. v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů druhého stupně ZŠ , nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání na VŠ zaměřeném na přípravu učitelů druhého stupně ZŠ
e) v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů prvního stupně ZŠ + Bc. v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů druhého stupně ZŠ, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání na VŠ zaměřeném na přípravu učitelů druhého stupně ZŠ
f) pro výuku cizího jazyka též  v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů cizích jazyků
g) pro výuku cizího jazyka též v oblasti společenských věd zaměřené na cizí jazyky + Bc. v oblasti pedagogických věd, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání na VŠ zaměřeném na pedagogiku, nebo studiem pedagogiky

Učitel druhého stupně ZŠ, který vykonává přímou pedagogickou činnost ve třídě nebo škole zřízené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, získává odbornou kvalifikaci
a) VŠ vzděláním v magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku pro učitele
b) vzděláním stanoveným pro učitele druhého stupně ZŠ + Bc. v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělání na VŠ se zaměřením na speciální pedagogiku

Odborná kvalifikace vychovatele - § 16 ZPP
Vychovatel získává odbornou kvalifikaci
a) VŠ vzděláním v oblasti pedagogických věd zaměřené na vychovatelství nebo sociální pedagogiku
b) VŠ vzděláním pro učitele prvního stupně ZŠ - § 7 ZPP
c) VŠ vzděláním pro učitele druhého stupně ZŠ - § 8 ZPP
d) VŠ vzděláním pro učitele SŠ - § 9 ZPP
e) VŠ vzděláním pro učitele uměleckých odborných předmětů v ZUŠ, SOŠ a konzervatoři - § 10 ZPP
f) VŠ vzděláním pro učitele jazykové školy - § 12 ZPP
g) VOŠ vzděláním v oboru zaměřeném na vychovatelství nebo sociální pedagogiku
h) VOŠ vzděláním v jiném oboru + Bc. se zaměřením na vychovatelství nebo sociální pedagogiku, nebo vzdělání v programu celoživotního vzdělávání na VŠ se zaměřením na vychovatelství nebo sociální pedagogiku, nebo studium pedagogiky
i) SŠ vzdělání s maturitní zkouškou  v oboru zaměřeném na přípravu vychovatelů
j) SŠ vzdělání s maturitní zkouškou v jiném oboru + vzdělání v programu celoživotního vzdělávání na VŠ se zaměřením na vychovatelství.

Vychovatel, který vykonává přímou pedagogickou činnost ve školském výchovném zařízení nebo jeho oddělení určeném pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami získává odbornou kvalifikaci
a) VŠ vzděláním v oblasti pedagogických věd se zaměřením na speciální pedagogiku pro vychovatele nebo sociální pedagogiku
b) vzděláním stanoveným pro vychovatele + Bc. v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělání na VŠ se zaměřením na speciální pedagogiku
 
Specifické případy:
Za kvalifikovaného se podle § 30 zákona o pedagogických pracovnících považuje i ten, kdo ke dni účinnosti tohoto zákona (tj. k 1.1.2005) splňoval předpoklady pro výkon práce pedagogického pracovníka. Tyto předpoklady byly do 31.12.2004 stanoveny vyhláškou č. 139/1997 Sb., o podmínkách odborné a pedagogické způsobilosti pedagogických pracovníků a o předpokladech kvalifikace výchovných poradců.
Osoba, která nesplňuje odbornou kvalifikaci dle zákona o pedagogických pracovních může vykonávat přímou pedagogickou činnost pokud k 1.1.2005 dosáhla padesáti let věku a dlouhodobým výkonem přímé pedagogické činnosti na příslušném druhu nebo typu školy nejméně po dobu 15 let prokázala schopnost výkonu požadované činnosti.
 
Práva a povinnosti:
V souladu s ustanovením § 164 odst. 1 písm. c) školského zákona odpovídá ředitel školy za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání a tedy i za to, že pedagogičtí pracovníci školy splňují veškeré předpoklady pro výkon přímé pedagogické činnosti.
 
Lhůty a termíny:
Osoba, která nesplňuje odbornou kvalifikaci, může vykonávat přímou pedagogickou činnost nejdéle do 31.12.2014, pokud do této doby nezahájí studium k získání odborné kvalifikace, a toto studium úspěšně ukončí..
 
Potřebné doklady:
Doklady o dosaženém vzdělání
 
Potřebné a doporučené formuláře:
0
 
Další informace:
Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů
 
Související metodiky:
Kvalifikace pedagogických pracovníků SŠ
Prohlubování kvalifikace pedagogických pracovníků
 
Za správnost popisu odpovídá:
JUDr. Helena Vašková
Tel. 485 226 218
helena.vaskova@kraj-lbc.cz
 
Platnost ke dni:
28. ledna 2012

 

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 18.03.2012

Možnost ukončení středního vzdělávání

Základní popis:
Způsoby ukončování středního vzdělávání, závěrečná zkouška, maturitní zkouška.
 

Pro koho je určen?
Žákům středních škol, zákonným zástupcům nezletilých žáků, výchovným poradcům středních škol.

Kdo jsou další účastníci?
Ředitelé středních škol, Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání – CERMAT, MŠMT, krajské úřady

Která instituce řeší?
Ředitelé středních škol, Cermat, MŠMT, krajské úřady

Jaké jsou podmínky pro řešení?
Úspěšné absolvování posledního ročníku středního vzdělávání.

Jakým způsobem lze zahájit?
Žák se k maturitní zkoušce přihlásí řediteli střední školy, jíž je žákem prostřednictvím přihlášky.

Postup:
Ad 1) Závěrečné zkoušky:
Závěrečné zkoušky se konají v červnu. Postupuje se dle jednotného zadání.
Závěrečné zkoušky se skládají z písemné zkoušky, ústní zkoušky a praktické zkoušky z odborného výcviku, má-li žák získat výuční list nebo z praktické a teoretické zkoušky z odborných předmětů, má-li žák získat vysvědčení o závěrečné zkoušce.
Před ústní zkouškou se žáci neúčastní vyučování po dobu 4 vyučovacích dní. Termín určí ředitel školy.
Závěrečná zkouška se koná před zkušební komisí, jejímiž členy jsou předseda, místopředseda, třídní učitel. Dalšími členy jsou pak učitel odborných předmětů a přísedící, nebo učitel odborných předmětů, učitel odborného výcviku a odborník z praxe. Závěrečná zkouška je veřejná s výjimkou písemek a jednání komise (ta rozhoduje hlasováním).
Předseda komise oznamuje žákovi hodnocení jednotlivých zkoušek. Žák musí vykonat úspěšně všechny zkoušky, aby složil závěrečnou zkoušku. Pokud žák nevykoná zkoušku úspěšně, může konat opravnou zkoušku (a to nejvýše 2x z každé zkoušky).
 

Střední vzdělání :

  • Teoretická zkouška – 20 – 30 témat, příprava ke zkoušce trvá 15 min., zkouška 15 min., je to zkouška ústní
  • Praktická zkouška – 3 – 5 témat, zkouška trvá min. 240 min.


Výuční list:

  • Písemná zkouška – 3 témata, trvá 240 min.
  • Praktická zkouška z odborného výcviku – min. 3 dny , u uměleckých oborů 2 – 4 týdny
  • Ústní zkouška – 20- 30 témat, příprava trvá 15 min., zkouška 15. min.


Ad 2) Maturitní zkouška:
Žák koná maturitní zkoušku ve škole, jíž je žákem.
K přípravě na maturitní zkoušku mají žáci 5 vyučovacích dnů volna.

Maturitní zkouška se skládá ze 2 částí, a to:

  • Společná část maturitní zkoušky – 3 povinné zkoušky (ČJ, CJ a další např. matematika) + max. 3 nepovinné zkoušky

Každý žák si zvolí pro každou povinnou zkoušku úroveň obtížnosti, a to základní nebo vyšší.
Zkoušky se konají formou didaktických testů nebo písemné práce nebo ústní formou.
Ředitel školy může rozhodnout, z kterého předmětu budou žáci konat povinnou zkoušku nebo určit z kterých předmětů si budou žáci vybírat. Toto rozhodnutí zveřejní ředitel nejpozději 3 měsíce před podáním přihlášky.
MŠMT zveřejňuje katalogy požadavků, které stanoví obsah a rozsah ověřovaného učiva, a to nejpozději 2 roky před konámím zkoušek.
K úspěšnému vykonání společné části MZ je třeba vykonat všechny povinné zkoušky úspěšně.

  • Profilová část maturitní zkoušky – 2 – 3 povinné zkoušky + max. 2 nepovinné zkoušky

Zkoušky se konají formou vypracování maturitní práce a její obhajoby nebo ústní zkouškou nebo písemnou zkouškou nebo praktickou zkouškou nebo kombinací forem.
Profilovou část MZ lze konat i v případě, že žák úspěšně nevykonal společnou část zkoušky.
Profilová část je veřejná kromě písemek a jednání komise.
K úspěšnému vykonání profilové části MZ je třeba vykonat všechny povinné zkoušky úspěšně.

Ústní zkoušky společné a profilové části se konají před maturitní komisí, ta má tyto členy – předsedu, místopředsedu, třídního učitele, zkoušejícího, přísedícího.

Když žák nevykoná úspěšně povinnou zkoušku společné či profilové části maturitní zkoušky, může zkoušku opakovat, a to nejvýše 2x. Při opravné zkoušce může změnit úroveň obtížnosti.

Specifické případy:
Žák se k závěrečné zkoušce nedostaví z důvodu nemoci nebo neukončí poslední ročník vzdělávání, má povinnost předsedovi komise svou nepřítomnost do 3 pracovních dnů od konání zkoušky omluvit. V takovém případě pak koná náhradní zkoušku v termínu, který stanoví komise.

Závěrečnou zkoušku je nutné vykonat nejpozději do 5 let od úspěšného ukončení posledního ročníku.

Pokud se žák nedostaví k maturitní zkoušce a do 3 dnů se řádně omluví řediteli školy, má právo konat zkoušku v náhradním termínu.

Nedostaví-li se žák k maturitní zkoušce vůbec nebo mu nebyla uznána omluva, posuzuje se jako by zkoušku vykonal neúspěšně.

MZ - Nepředložení OP před každou zkouškou může být důvodem k nepřipuštění žáka ke zkoušce.

Maturitní zkoušku je nutné vykonat nejpozději do 5 let od úspěšného ukončení posledního ročníku.

Práva a povinnosti:
Povinnost žáka přihlísit se k maturitní zkoušce.
Dostavit se ke zkoušce ve stanoveném termínu.
Nepřítomnost u zkoušky řádně do 3 dnů omluvit.

Lhůty a termíny:
Závěrečné zkoušky se konají v měsíci červnu.
Žák podává přihlášku k maturitní zkoušce do 15. listopadu pro jarní termín a do 25. června pro podzimní termín.
Maturitní zkoušky se konají v jarním termínu od 1. dubna do 10. června a v podzimním termínu od 1. září do 31. října, to platí i pro opravné a náhradní termíny.

Potřebné doklady:
Občanský průkaz; žák předkládá před každou zkouškou společné části předsedovi maturitní komise nebo zadavateli.

Potřebné a doporučené formuláře:
Tiskopis přihlášky k maturiní zkoušce.
 
Další informace:
Maturitní zkoušku zajišťují:
MŠMT (vydává katalog požadavků)
Cermat (zajišťuje zkoušky)
Krajský úřad (jmenuje předsedy maturitních komisí)
Ředitel školy (jmenuje členy komise, vydává vysvědčení)

Podrobné informace uvádí § 72 až § 82 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, vyhláška č. 47/2005 Sb., o o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem.

Související metodiky:

Za správnost popisu odpovídá:
Eva Kotková, tel.: 485 226 231, e-mail: eva.kotkova@kraj-lbc.cz

Platnost ke dni:
12. 2. 2012

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 18.03.2012

Možnosti ukončení předškolního vzdělávání.

Základní popis:
Ukončení předškolního vzdělávání dítěte v mateřské škole z důvodu uvedených v ustanovení § 35 školského zákona.



Pro koho je určen?
Zákonní zástupci dítěte, ředitel mateřské školy.

Kdo jsou další účastníci?
Obec, kraj jako zřizovatel mateřské školy, krajský úřad jako nadřízený správní orgán.

Která instituce řeší?
Ředitel mateřské školy jako správní orgán.

Jaké jsou podmínky pro řešení?
Naplnění minimálně jednoho z důvodů uvedených v ustanovení § 35 školského zákona.

Jakým způsobem lze zahájit?
Zahajuje ředitel mateřské školy v rámci správního řízení z moci úřední na základě naplnění některého z  těchto důvodů.
•    dítě se bez omluvy zákonného zástupce nepřetržitě neúčastní předškolního vzdělávání po dobu delší než dva týdny
•    zákonný zástupce závažným způsobem opakovaně narušuje provoz mateřské školy
•    ukončení doporučí v průběhu zkušebního pobytu dítěte lékař nebo školské poradenské zařízení
•    zákonný zástupce opakovaně ve stanoveném termínu neuhradí úplatu za vzdělávání v mateřské škole nebo úplatu za školní stravování a nedohodne s ředitelem jiný termín úhrady

Postup:
1. Oznámení o porušení školského zákona
V případě, že vznikne situace, kdy dojde ze strany zákonného zástupce k naplnění některého z výše uvedených důvodů, zašle ředitel mateřské školy zákonnému zástupci nejprve písemné upozornění, ve kterém jasně specifikuje nejen veškeré skutečnosti, ale i způsob, jakým lze danou situaci vyřešit. V případě, že zákonný zástupce dítěte nebude nijak na písemné oznámení reagovat, může ředitel mateřské školy ukončit předškolní vzdělávání dítěte v mateřské škole.
2. Zahájení správního řízení o ukončení předškolního vzdělávání
V procesu ukončení předškolního vzdělávání je prvním krokem zaslání oznámení o zahájení správního řízení z moci úřední zákonnému zástupci, ve kterém ředitel mateřské školy oznámení uvede podstatné skutečnosti mající vliv na zahájení správního řízení a termín, kdy bude mít zákonný zástupce možnost vyjádřit se k podkladům před vydáním rozhodnutí.

3. Vyhodnocení podkladů a vydání rozhodnutí
Využití procesního práva zákonným zástupcem, vyjádřit se k podkladům před vydáním rozhodnutí, má v případě ukončení předškolního vzdělávání dítěte zásadní význam. Je to poslední možnost, jak najít cestu a vyřešit situaci vzniklou porušení některé z povinností zákonného zástupce dítěte. Ředitel mateřské školy je povinen v rámci správního řízení o případném jednání sepsat protokol s uvedením veškerých připomínek zákonného zástupce.
Rozhodnutí o ukončení předškolního vzdělávání by mělo být řádně odůvodněno (podklady, úvahy správního orgánu, informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s námitkami zákonného zástupce), neboť nelze jinak dohledat na základě jakých skutečností bylo rozhodnuto. V souladu se zákonem č. 500/2004 sb., správní řád, ve  znění pozdějších předpisů, vydá ředitel mateřské školy ve lhůtě 30 dnů od zahájení správního řízení rozhodnutí o ukončení předškolního vzdělávání. Proti tomuto rozhodnutí může podat zákonný zástupce odvolání, a to prostřednictvím ředitele mateřské školy. O odvolání zákonného zástupce rozhoduje Krajský úřad Libereckého kraje, jako nadřízený správní orgán.

Specifické případy:

Ukončení předškolního vzdělávání předškoláka
V tomto případě je velice nutné zvážit citlivě všechny okolnosti, neboť předškolní vzdělávání právě této věkové kategorie má s ohledem na vstup dítěte  do základní školy zásadní význam.

Ukončení předškolního vzdělávání doporučí lékař nebo školské poradenského zařízení ve zkušební době
Zde je nutná dobrá spolupráce ředitele mateřské školy a zákonných zástupců, neboť v situaci, kdy je žádoucí, aby bylo dítě vyšetřeno, může návštěvu lékaře či školského poradenského zařízení ředitel pouze doporučit. To, zda bude dítě specialistou vyšetřeno, je vždy závislé na rozhodnutí zákonného zástupce dítěte.
Ukončení předškolního vzdělávání z důvodu stěhování
V případě změny bydliště rodiny a s tím i související změny mateřské školy, lze ukončit předškolní vzdělávání na základě písemné dohody mezi zákonným zástupcem a ředitelem mateřské školy, nikoliv v rámci správního řízení.

Práva a povinnosti:
Dítě
Práva
•    přednostní přijetí dítěte v posledním roce před zahájením povinné školní docházky

Zákonný zástupce dítěte
Povinnost
•    zajistit, aby dítě řádně docházelo do mateřské školy,
•    informovat mateřskou školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnost, majících vliv na průběh vzdělávání
•    oznamovat veškeré změny v údajích, které jsou podstatné pro vzdělávání
•    hradit ve stanoveném termínu úplatu za vzdělávání v mateřské škole, školní stravování
•    dokládat důvody nepřítomnosti dítěte v mateřské škole v souladu se školním řádem

Ředitel školy
Práva
•    možnost ukončit předškolní vzdělávání z důvodů uvedených v ustanovení § 35 školského zákona
Povinnost
•    písemně oznámit zákonnému zástupci naplnění některého z důvodů ustanovení § 35 školského zákona
•    umožnit zákonnému zástupci vyjádřit se k podkladům před vydáním rozhodnutí
•    upravit povinnosti a práva dětí a jejich zákonných zástupců ve školním řádu

Lhůty a termíny:
Zahájení správního řízení z moci úřední
•    řízení je zahájeno dnem, kdy bylo zákonnému zástupci oznámeno zahájení správního  řízení o ukončení předškolního vzdělávání

Vydání rozhodnutí
•    vydává ředitel mateřské školy (správní orgán)
•    nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení
•    vydáním se rozumí předání stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí k poštovní přepravě

Odvolání proti rozhodnutí
•    proti rozhodnutí je možné podat odvolání
•    lhůta pro podání odvolání je 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí
•    odvolání se podává prostřednictvím ředitele mateřské školy
•    rozhoduje o něm Krajský úřad Libereckého kraje

Potřebné doklady:
•    občanský průkaz zákonného zástupce

Potřebné a doporučené formuláře:
•    oznámení o zahájení správního řízení z moci úřední

Další informace:


Související metodiky:

Za správnost popisu odpovídá:
Bc. Eva Martinková

Platnost ke dni:
15. 2. 2012
 

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 07.05.2012

Náležitosti názvu škol a školských zařízení

Základní popis:
Podmínkou výkonu činnosti školy nebo školského zařízení je zápis do školského rejstříku, proto název právnické osoby, která bude vykonávat činnost školy nebo školského zařízení musí být v souladu se zákonem č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
K údajům v rejstříku škol a školských zařízení mimo jiné patří název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, právní forma a resortní identifikátor právnické osoby, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení,



Pro koho je určen?
Školy a školská zařízení
Zřizovatelé


Která instituce řeší?

Krajský úřad
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Jaké jsou podmínky pro řešení?
Název právnické osoby nebo její součásti, vykonávající činnost škol a školských zařízení, musí obsahovat vždy:
a)    označení příslušného druhu nebo typu školy, (více metodika Druhy a typy škol a školských zařízení)
b) označení příslušného typu školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy nebo školského zařízení pro preventivně výchovnou péči, pokud vykonává činnost tohoto školského zařízení
c) označení příslušného druhu nebo typu školského zařízení, které není uvedeno v písmeni b), pokud vykonává činnost pouze tohoto školského zařízení.
Název právnické osoby a organizační složky státu nebo její součásti, vykonávající činnost podle písm. a) a b), může dále obsahovat označení všech druhů nebo typů školských zařízení, pokud vykonává činnost těchto školských zařízení.
Součástí názvu může být upřesňující přívlastek, popřípadě čestný název, je-li ministerstvem udělen.
Upřesňující přívlastek hodně využívají střední školy – např. střední škola potravinářská, vinařská, gastronomie a služeb.
V čestném názvu se zpravidla používá jméno významné osobnosti, ale i významného místa s přímým vztahem ke škole, k obci nebo regionu. Pokud osoba, po které chceme pojmenovat právnickou osobu žije, tak součástí žádosti o udělení čestného názvu, musí být její souhlas.

Jakým způsobem lze zahájit?
Mezi náležitosti žádosti o zápis právnické osoby do rejstříku škol a školských zařízení, která bude vykonávat činnost školy (např. mateřské, základní, střední, vyšší odborné) a školského zařízení (např. školní jídelna, školní družina, domov mládeže..) patří i údaj o názvu právnické osoby. Ten musí být v souladu s § 8a) školského zákona.

Postup:
Při podání žádosti o zápis právnické osoby do rejstříku škol a školských zařízení, nebo při podání žádosti o zápis změny názvu právnické osoby musí být součástí žádosti vždy v případě příspěvkových organizací i schválená zřizovací listina a usnesení zastupitelstva obce nebo města. V případě škol zřizovaných ostatními právnickými osobami nebo fyzickými osobami (soukromé školy) zakládací listina. Název právnické osoby ve zřizovací nebo zakládací listině musí být totožný s názvem v rejstříku škol a školských zařízení. Změnu názvu musí právnická osoba nahlásit  všem partnerům (např. dodavatelé energií), upravit razítka organizace, hlavičkové papíry a vývěsní štít organizace.
Pokud součástí názvu bude čestný název, musí žádost obsahovat  souhlas ministerstva . To podle § 170 písm. e) zákona č. 561/2004 Sb., může udělit čestný název právnickým osobám, vykonávajícím činnost škol a školských zařízení.

Specifické případy:
Obec zřizuje dvě právnické osoby Základní školu a Mateřskou školu.
Zastupitelstvo obce rozhodlo o sloučení obou právnických osob. Nástupnickou organizací bude Základní škola, která bude vykonávat činnost i mateřské školy. Zastupitelstvo svým usnesením musí proto schválit novou zřizovací listinu nástupnické organizace a tedy i její název. Součástí názvu musí být označení příslušných druhů škol, jejichž činnost bude nástupnická organizace vykonávat. Nový název tedy bude znít Základní škola a (M)mateřská škola, příspěvková organizace. Právní forma v názvu vyplývá z § 27 odst. 10) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.´

Název musí obsahovat označení příslušného druhu školy.
Další varianty názvů právnických osob např.:
Základní škola a Střední škola
Základní škola, Základní umělecká škola a Mateřská škola
Střední škola a Vyšší odborná škola

Název musí obsahovat označení příslušného nebo typu školy.
Další varianty názvů právnických osob např.:
Základní škola praktická a Základní škola speciální
Základní škola speciální, Mateřská škola speciální a Praktická škola
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště
Střední průmyslová škola
Gymnázium a Střední škola pedagogická

Práva a povinnosti:
Žádost o zápis nebo změnu názvu právnické osoby se podává příslušnému správnímu úřadu. V případě mateřských škol a školských zařízení krajskému úřadu. V případě základních, základních uměleckých, středních a vyšších odborných škol ministerstvu.

Lhůty a termíny:
Žádost o provedení změny názvu se podává příslušnému správnímu úřadu, který vede rejstřík škol a školských zařízení, do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo.
Potřebné doklady:
Usnesení zastupitelstva v případě příspěvkových organizací
Zřizovací listina, zákládací listina nebo natářský zápis v případě škol soukromých
Usnesení obchodního soudu

Potřebné a doporučené formuláře:
Příloha k žádosti

Další informace:
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Zákon č.250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů
Pokyn MŠMT č.j. 27 620/2005-20 k udělování čestného názvu právnickým osobám

Související metodiky:
Druhy a typy škol
Zápis a změny v rejstříku škol a školských zařízení

Za správnost popisu odpovídá:

Hartlová Jana

Platnost ke dni:

 

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 07.05.2012

Odklad povinné školní docházky

Základní popis:
Tento metodický materiál je zaměřen na přiblížení problematiky odkladu povinné školní docházky. Jeho druhá část se pak zaobírá problematikou dodatečného odkladu povinné školní docházky. Naleznete zde také nejdůležitější informace týkající se přípravných tříd.



Pro koho je určen?
Metodika je určena pro zákonné zástupce dětí, kterým byl doporučen odklad povinné školní docházky i těm, u kterých se uvažuje o dodatečném odkladu povinné školní docházky.

Kdo jsou další účastníci?
Kromě zákonných zástupců dítěte vstupuje do řešení této životní situace také ředitel/ředitelka základní školy a speciálně pedagogické centrum, popř. pedagogicko-psychologická poradna.

Která instituce řeší?
Odklad povinné školní docházky řeší příslušná základní škola.

Jaké jsou podmínky pro řešení?
Zákonný zástupce podá písemnou žádost o dodatečný odklad povinné školní docházky řediteli/ředitelce školy, ve které dítě plní povinnou školní docházku (vzor žádosti viz příloha tohoto metodického materiálu).

Jakým způsobem lze zahájit?
O odklad povinné školní docházky se uvažuje v případě zjištění, že dítě není dostatečně zralé a připravené na školu.

Postup:
Před vstupem do školy je velmi důležitá diagnostika školní zralosti a školní připravenosti, která spadá do kompetencí pediatrů, odborných poradenských zařízení, základních škol ve formě zápisů do prvních tříd i do kompetencí učitelek MŠ. U dětí, které nejsou po dovršení šesti let dostatečně školsky zralé a připravené na zvládání školních povinností, může být realizován odklad školní docházky, který náleží k nejčastějším a nejstarším variantám pedagogicko-psychologické intervence před vstupem do základní školy. Mezi další formy pedagogicko-psychologické intervence před vstupem do školy patří zařazení dítěte do MŠ nebo do přípravného ročníku na základní škole.

Školní zralost
Školní zralost je doposud nejfrekventovanějším pojmem označující dosažený stupeň ve vývoji dítěte před vstupem do základní školy. Více informací k tématu školní zralost naleznete v metodickém materiálu „Zápis do prvních tříd“.

Školní nezralost

Pojem školní nezralost v sobě zahrnuje skupinu znaků, které mohou způsobovat selhávání dítěte na počátku školní docházky. Za školsky nezralé jsou označovány děti, které trpí dílčím oslabením ve vývoji některých psychických funkcí a schopností. Celková rozumová úroveň těchto dětí odpovídá širší normě, není tedy nižší než lehký podprůměr. U dětí s výrazně podprůměrnou inteligencí se nejedná již jen o školní nezralost, nýbrž také o celkové snížení předpokladů pro úspěšné zvládnutí školních povinností. V takovýchto případech je velmi důležité zvážit, zda odklad školní docházky tento problém vyřeší nebo je pro dítě vhodnější zahájit školní docházku v základní škole praktické.

Dítě školsky nezralé je ve škole vystaveno dlouhodobé stresové situaci. Jelikož nedokáže dostatečně koncentrovat svou pozornost, nemůže adekvátně využít svou inteligenci. Školním nárokům dítě nestačí, je zvýšeně unavené, vyčerpané a častěji nemocné.

Příčiny školní nezralosti lze rozdělit do těchto kategorií:

•    nedostatky v somatickém vývoji a zdravotním stavu,
•    opožděný mentální vývoj, výrazně podprůměrný intelekt,
•    nerovnoměrný vývoj, oslabení dílčích schopností a funkcí
•    neurotický rys osobnosti,
•    nedostatky ve výchovném prostředí a působení na dítě 

Odklad školní docházky
Většina šestiletých dětí je schopna bez větších obtíží zahájit školní docházku a současně je připravena zvládat školní povinnosti. U dětí, které nejsou po dovršení šesti let dostatečně školsky zralé a připravené na vstup do základní školy, může být realizován odklad školní docházky.

Podmínky pro odložení školní docházky upravuje § 37 školského zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Povinností základní školy je informovat zákonného zástupce dítěte při zápisu do prvního ročníku o možnosti odkladu povinné školní docházky.

O odklad školní docházky žádá zákonný zástupce dítěte ředitele školy, v níž má dítě zahájit povinné vzdělávání a tato žádost musí být doložena doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení a odborného lékaře. Ředitel školy může povolit odložení školní docházky o jeden rok, v určitých případech o dva roky, nejdéle však do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok věku.

Žádost o odložení školní docházky je zcela v kompetenci zákonného zástupce dítěte, pedagogicko-psychologická poradna, speciálně pedagogické centrum, pediatr, logoped popř. jiná odborný pracovník může pouze poradit a vyjádřit svůj názor. Rozhodnutí rodičů, zda svému dítěti školní docházku odloží či nikoliv, by se nikdy nemělo stát formální záležitostí, jelikož neuváženým přístupem mohou rodiče způsobit svému dítěti značné obtíže v budoucím vzdělávání i následném životě. Někteří rodiče vnímají odklad školní docházky jako prodloužení dětství pro svého potomka. Neuvědomují si však riziko, že mohou propásnout u svého dítěte ten pravý okamžik, kdy je dítě připraveno na školní zátěž a pokud dítě nenastoupí v této době do první třídy, ztrácí o školu a učení zájem. V žádném případě však nelze uspěchat vstup do základní školy dětem, které jsou výrazně školsky nezralé, popř. trpí i jinými problémy.

Mezi nejčastější příčiny odkladu školní docházky patří problémy v oblasti řeči, problémy s pozorností a soustředěností, problémy v grafomotorice, pomalé pracovní tempo a potíže vědomostního rázu.

Doba odkladu školní docházky by měla být využita především ke stimulaci ve vývoji dítěte a získaný rok navíc je nutno využít pro doplnění ne zcela rozvinutých schopností. Především u dětí s pomalejším popř. s disproporčním typem vývoje může odklad školní docházky přispět k harmonizaci vývoje a tím minimalizovat možné problémy při vstupu do 1. třídy.

Dodatečný odklad povinné školní docházky
Pokud se u žáka v průběhu prvního pololetí školního roku projeví nedostatečná tělesná nebo duševní vyspělost k plnění povinné školní docházky, může ředitel školy se souhlasem zákonného zástupce dodatečně odložit začátek plnění povinné školní docházky na následující školní rok. Přičemž první tři měsíce jsou určeny k adaptaci žáka, neboť se mohou objevit obtíže i u žáků, kteří se v následujícím období vzdělávají bez problémů. Jestliže ředitel školy rozhodne o odložení školní docházky, doporučí zákonnému zástupci dítěte možnost vzdělávání dítěte v přípravné třídě základní školy nebo v posledním ročníku mateřské školy (Zákon 561/2004 Sb.).

Dodatečný odklad je možný pouze do konce prvního pololetí 1. ročníku.

Specifické případy - Přípravné třídy
Zahájení povinné školní docházky je pro dítě náročnou životní zkouškou. A právě přípravná třída je jednou z možností, jak dětem nedostatečně připraveným na zvládání školních povinností tento obtížný životní krok ulehčit.

Zřizování přípravných tříd základní školy upravuje § 47 školského zákona 561/2004 Sb. o předškolním, základním, střední, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Přípravné třídy základní školy mohou zřizovat obce, svazek obcí nebo kraj se souhlasem krajského úřadu pro děti v posledním roce před zahájením školní docházky. Přípravná třída může být zřízena tehdy, pokud se v ní vzdělává minimálně 7 a maximálně 15 dětí.

Některé školy nabízejí pro děti s odkladem přípravné třídy. Je to jakýsi nultý ročník. Děti se nemusí vracet do školky k dětem na nižší úrovni, ale mohou chodit do školy. Zvyknou si na prostředí školy, slyší zvonění a zvykají si, že to značí přestávku, sedí v lavicích. Pedagogové s nimi trénují a rozvíjejí schopnosti, které jsou potřebné pro školní docházku.




V přípravné třídě se žáci neklasifikují. V pololetí a na konci školního roku obdrží každý žák slovní hodnocení, tzv. „Pochvalný list“. Obsah výchovy a vzdělávání v přípravném ročníku je rozpracován do jednotlivých okruhů, které se v průběhu celého dne prolínají. Těžiště práce spočívá v rozumové výchově, která v sobě zahrnuje jazykovou a řečovou výchovu, matematickou představivost a rozvoj poznání, ve vytváření kulturně sociálních a hygienických návyků a také v hudební, výtvarné, tělesné a pracovní výchově.

Délku vyučovací hodiny určuje učitel v závislosti na stavu pozornosti a únavy dětí. Na konci školního roku by měli být děti schopny soustředit se asi po dobu 20 minut. Učitel respektuje individuální zvláštnosti dětí, přihlíží k jejich možnostem, schopnostem a věku. Vzdělávání dětí v přípravné třídě musí být nastaveno tak, aby děti měli dostatek času a prostoru přizpůsobit se školnímu prostředí, zvyknout si na nové požadavky a změny. Důležité je mluvit s dětmi o věcech každodenního života a formou dramatických her zkoušet běžné životní situace.
   
Legislativní rámec

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 37 odst. 3.

Práva a povinnosti:
Rodič, který žádá o odklad povinné školní docházky, musí podat písemnou žádost, která obsahuje doporučující posouzení příslušného školského poradenského zařízení a odborného lékaře.

Lhůty a termíny:
Lhůta pro vyřízení žádosti je 30 dní (je stanovena zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád).

Ředitel školy může povolit odložení školní docházky o jeden rok, v určitých případech o dva roky, nejdéle však do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok věku.

Dodatečný odklad je možný pouze do konce prvního pololetí 1. ročníku.

Potřebné a doporučené formuláře:
Vzor žádosti o odkladu povinné školní docházky

Související metodiky:
Problematika školní zralosti je podrobněji rozebrána v metodickém materiálu „Zápis do prvních tříd“.

Problematika správního řádu je podrobněji rozebrána v metodickém materiálu „Stížnosti na školu a správní řád“

Za správnost popisu odpovídá:

Platnost ke dni:

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 07.05.2012

Odměna za produktivní činnost žáka střední školy nebo studenta vyšší odborné školy.

Základní popis:
Pokud žák při praktickém vyučování nebo student při praktické přípravě přináší svou činností příjem, má nárok na odměnu.



Pro koho je určen?
Materiál je určen pro žáky středních škol, kteří konají praktické vyučování, a studenty vyších odborných škol, kteří konají praktickou přípravu.

Kdo jsou další účastníci?

Dalším účastníkem je škola nebo osoba, u které se praktické vyučování nebo praktická příprava koná.

Která instituce řeší?
Žákům středních škol a studentům vyšších odborných škol poskytuje odměnu za produktivní činnost škola nebo osoba (právnická nebo fyzická), u které se praktické vyučování nebo praktická příprava koná.

Jaké jsou podmínky pro řešení?

Žák koná praktické vyučování  nebo student koná praktickou přípravu, a zároveň přináší danému subjektu hopodářský prospěch.

Jakým způsobem lze zahájit?
Žák nebo student vykonává produktivní činost.

Postup:
Žákům středních škol a studentům vyšších odborných škol poskytuje odměnu za produktivní činnost škola, a to z prostředků získaných touto produktivní činností. Výši odměny stanoví ředitel školy podle rozsahu a kvality produktivní činnosti.
Pokud žáci konají praktické vyučování nebo studenti odbornou praxi u jiné osoby (právnické nebo fyzické), poskytuje jim odměnu za produktivní činnost tato osoba.
Minimální výše měsíční odměny za produktivní činnost pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin je 30 % minimální mzdy.
S jednotlivými žáky nebo studenty se smlouva neuzavírá, smlouva je sjednávána mezi školou a zaměstnavatelem obecně a v této smlouvě jsou pak sjednávány všechny podmínky výkonu praktického vyučování nebo praktické přípravy (počet žáků, délka, druh činnosti apod.).

Specifické případy:
Při jiné než 40 hodinové délce týdenní pracovní doby nebo v případě, že žák nevykonával produktivní činnost po dobu celého měsíce, se výše odměny za produktivní činnost úměrně upraví.

Práva a povinnosti:
Žák nebo student, který přináší v rámci praktického vyučování nebo praktické přípravy danému subjektu příjem, má nárok na odměnu za produktivní činnost.
Škola nebo osoba, u které se praktické vyučování nebo praktická příprava uskutečňuje, je povinna poskytovat žákovi nebo studentovi odměnu.

Lhůty a termíny:
Odměna za produktivní činnost by měla být vyplácena pravidelně jako odměna měsíční.

Potřebné doklady:

Potřebné a doporučené formuláře:


Další informace:
V odměně za produktivní činnost nemůže být zohledněn prospěch nebo chování žáka nebo studenta, nemá tedy výchovný charakter (do výše odměny se však může promítnout např. úroveň jednání žáka se zákazníky).

Související metodiky:

Poskytování osobních ochranných prostředků žákům ve středním vzdělávání.

Za správnost popisu odpovídá:
Věra Exnerová, vera.exnerova@kraj-lbc.cz , +420 485 226 230

Platnost ke dni:
15. 2. 2012

 

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 07.05.2012

Odvolací řízení

Základní popis:
Postup při odvolacím řízení, náležitosti odvolání.

Pro koho je určen?
Pro uchazeče o vzdělávání ve střední škole (zletilé i nezletilé), kteří nebyli rozhodnutím ředitele přijati ke vzdělávání, zákonné zástupce nezletilých uchazečů, ředitele zařízení ústavní nebo ochranné výchovy, výchovné pordace působící v základních školách a dotčené pracovníky obcí s rozšířenou působností.

Kdo jsou další účastníci?
Ředitelé středních škol jako prvoinstanční správní orgán příslušný dle § 165 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “školský zákon”), krajský úřad jako nadřízený správní orgán škol, které zřizují obce nebo kraje, příslušný dle § 183 odst. 4 školského zákona, zřizovatel škol zřizovaných soukromou osobou.

Která instituce řeší?
Ředitelé škol, krajský úřad v případě škol, které zřizují obce a kraje, zřizovatel v případě škol zřizovaných soukromou osobou.

Jaké jsou podmínky pro řešení?
Oznámení/doručení rozhodnutí ředitele školy o nepřijetí (lze ale také proti přijetí).

Jakým způsobem lze zahájit?
Podání odvolání.

Postup:
Uchazeč obdrží rozhodnutí o nepřijetí a v zákonem stanovené lhůtě podá odvolání. Odvolání se podává v potřebném počtu stejnopisů. Odvolání se podává u správního orgánu, který rozhodnutí vydal (např. u ředitele školy) a rozhoduje o něm ředitel školy nebo krajský úřad nebo zřizovatel škol zřizovaných soukromou osobou. Odvolání musí být podáno včas, tedy v zákonem stanovené lhůtě a zletilým uchazečem nebo zákonným zástupcem nezletilého uchazeče. Odvolat se lze pouze proti výroku (výrok = přijat/nepřijat, pomíněně vyloučen,..)

Odvolání musí obsahovat tyto náležitosti:

  • jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu (popř. adresu pro doručování)
  • označení rozhodnutí, proti kterému se odvolávám (číslo jednací, popř, jiné označení)
  • v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí (např. zjištěná chyba při součtu výsledných bodů)
  • rozsah, v jakém odvolatel rozhodnutí napadá
  • označení správního orgánu, jemuž je určeno
  • podpis odvolatele


Další postup:
I.    Správní orgán, který rozhodnutí vydal, jej může sám změnit nebo zrušit. V případě přijímacího řízení tedy ředitel vyhoví odvolání u uchazečů, kteří splnili podmínky přijímacího řízení a mohou být přijati na místa uchazečů, kteří se umístlili v pořadi výše a neodevzdali zápisový lístek. Proti tomuto rozhodnutí lze podat další odvolání.
II.    Není-li možný postup podle odst. I., řeší odvolání krajský úřad. Výsledkem je pak rozhodnutí krajského úřadu, proti kterému se již dále nelze odvolat.

Specifické případy:
Odvolání proti přijetí

  • např. v případě rozhodování ve společném přijímacím řízení, kdy je uchazeč přijat do oboru, který nezvolil jako prioritní (nemusí odevzdat zápisový lístek nebo podá odvolání proti přijetí)

Odvolání proti podmínečnému vyloučení a vyloučení ze školy

  • odvolací lhůta činí 15 dní ode dne oznámení rozhodnutí
  • ostatní postup je totožný


Práva a povinnosti:
Práva uchazečů nebo zákonných zástupců nezletilých uchazečů:

  • podat odvolání proti rozhodnutí

Povinnosti uchazečů nebo zákonných zástupců nezletilých uchazečů:

  • dodržet lhůtu pro podání odvolání
  • dodržet náležitosti odvolání
  • odvolání podává pouze oprávněná osoba


Lhůty a termíny:
Standardní odvolací lhůta činí 15 dní od oznámení rozhodnutí. V případech, které řeší zvláštní zákon, jako např. rozhodování o přijímání ke vzdělávání, je stanovena lhůta odlišná. V tomto případě tedy lze ve lhůtě 3 pracovních dnů od doručení/oznámení rozhodnutí podat odvolání proti výsledku přijímacího řízení.

I. Ředitel školy rozhodne bezodkladně, nejdéle však do 30 dnů.
II. Krajský úřad obdrží odvolání do 30 dnů po podání u ředitele školy a rozhodne bezodkladně, nejdéle do 30 dnů.

Potřebné doklady:


Potřebné a doporučené formuláře:

Další informace:
www.kraj-lbc.cz (pracovní skupina Krajského úřadu LK ke správnímu řádu)
www.mvcr.cz

Související metodiky:
Přijímání do prvního ročníku vzdělávání ve střední škole
Přijímání ke vzdělávání do oborů nástavbového studia
Přijímání ke vzdělávání do vyšší odborné školy

Za správnost popisu odpovídá:
Eva Kotková,  tel.: 485 226 231, e-mail: eva.kotkova@kraj-lbc.cz

Platnost ke dni:
7. 2. 2012

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 18.03.2012

Omezení nebo přerušení provozu mateřské školy

Základní popis:
Přerušení nebo omezení provozu mateřské školy v návaznosti na platnou legislativu.



Pro koho je určen?
Zákonní zástupci dítěte, ředitel mateřské školy.

Kdo jsou další účastníci?
Obec, kraj jako zřizovatel mateřské školy.

Která instituce řeší?
Ředitel mateřské školy, obec, kraj jako zřizovatel mateřské školy.

Jaké jsou podmínky pro řešení?

Možnost pro ředitele mateřské školy přerušit nebo omezit provoz mateřské školy, daná vyhláškou č.14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen“vyhláška“).

Jakým způsobem lze zahájit?
Ředitel mateřské školy projedná omezení nebo přerušení provozu se zřizovatelem mateřské školy.  

Postup:

1. omezení nebo přerušení provozu v měsíci červenci nebo srpnu, popřípadě v obou měsících
V měsíci červenci a srpnu může ředitel mateřské školy stanovit dobu, po kterou bude přerušen nebo omezen provoz mateřské školy, pouze po předchozím projednání se zřizovatelem (§ 3 odst. 1 vyhlášky). Případná dohoda ředitele se zákonnými zástupci, že dítě nebude do mateřské školy po určitou dobu docházet, není z právního hlediska omezením nebo přerušením provozu mateřské školy.
Přípustným omezením provozu mateřské školy bude proto zejména omezení provozu pro všechny děti mateřské školy bez výjimky. Jako nepřípustné se naopak jeví omezení provozu týkající se pouze dětí zaměstnaných rodičů, dětí umístěných v jednom z několika odloučených pracovišť mateřské školy apod.
Ředitel mateřské školy dále projedná s řediteli jiných mateřských škol v obci, zda je možné po dobu přerušení provozu přijmout ke vzdělávání děti, jejichž rodiče by měli zájem, do jiné mateřské školy. Děti se do jiné mateřské školy přijímají pouze na dobu, po kterou kmenová mateřská škola přerušila provoz. 
Informaci o přerušení nebo omezení provozu zveřejní ředitel mateřské školy na přístupném místě ve škole minimálně dva měsíce předem. Také zveřejní možnosti docházky dětí do jiných mateřských škol v době přerušení provozu.

2. omezení nebo přerušení ze závažných důvodů
Provoz mateřské školy lze po dohodě se zřizovatelem ze závažných důvodů omezit nebo přerušit i v jiném období než v měsíci červenci a srpnu. Za závažné důvody se považují organizační nebo technické příčiny, které znemožňují řádné poskytování předškolního vzdělávání (např. havárie vody apod.).  Rozhodnutí ředitel mateřské školy zveřejní ihned, jakmile o přerušení nebo omezení provozu rozhodne.
 

Specifické případy:
 

Práva a povinnosti:
Dítě
Práva
•    dnem přijetí k předškolnímu vzdělávání vzniká dítěti nárok na poskytování předškolního vzdělávání v konkrétní mateřské škole.

Zákonný zástupce dítěte
Právo
•    být informován o omezení nebo přerušení provozu v mateřské škole

Povinnost
•    zajistit, aby dítě řádně docházelo do mateřské školy,
•    informovat mateřskou školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnost, majících vliv na průběh vzdělávání
•    oznamovat veškeré změny v údajích, které jsou podstatné pro vzdělávání
•    hradit ve stanoveném termínu úplatu za vzdělávání v mateřské škole, školní stravování
•    dokládat důvody nepřítomnosti dítěte v mateřské škole v souladu se školním řádem

Ředitel mateřské školy
Práva
•    stanovit dobu, po kterou bude přerušen nebo omezen provoz mateřské školy v měsíci červenci nebo srpnu, popřípadě v obou měsících
•    omezit nebo přerušit provoz mateřské školy ze závažných důvodů (havárie vody, plynu…)

Povinnost
•    projednat omezení nebo přerušení provozu mateřské školy se zřizovatelem mateřské školy
•    zveřejnit informaci o přerušení nebo omezení provozu mateřské školy na přístupném místě nejméně 2 měsíce předem
•    v případě přerušení provozu zveřejní informaci o tom, zda děti po tuto dobu přijme jiná mateřská škola

Lhůty a termíny:

Zveřejnění přerušení nebo omezení provozu mateřské školy
•    ředitel mateřské školy zveřejní informaci nejméně 2 měsíce předem, na veřejně přístupném místě ve škole

Organizační a technické příčiny
•    organizačními nebo technickými příčinami, které znemožňují poskytování předškolního vzdělávání, je myšlena např. havárie vody, tepla, epidemie, případ, kdy ve stejnou dobu nemocní velký počet pedagogického personálu aj., tedy vždy příčiny, které brání poskytování vzdělávání.

Potřebné doklady:

Potřebné a doporučené formuláře:

Další informace:

Související metodiky:

Za správnost popisu odpovídá:

Bc. Eva Martinková

Platnost ke dni:
15. 2. 2012
 

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 07.05.2012

Organizace mateřské školy

Základní popis:
Stanovení podrobností o organizaci školního roku, podmínkách provozu a organizaci mateřské školy.



Pro koho je určen?
Zákonní zástupci dítěte, ředitel mateřské školy.

Kdo jsou další účastníci?
Obec, kraj jako zřizovatel mateřské školy.

Která instituce řeší?
Ředitel mateřské školy, obec, kraj jako zřizovatel mateřské školy.

Jaké jsou podmínky pro řešení?



Jakým způsobem lze zahájit?
 Zapsáním mateřské školy do rejstříku škol a školských zařízení 

Postup:
1. podmínky provozu mateřské školy
Dle platné právní úpravy lze zřizovat mateřské školy s následujícími typy provozu:
Celodenní provoz
•    mateřská škola poskytuje vzdělávání déle než 6, 5 hodiny denně, nejdéle však 12 hodin denně.
•    lze zřídit třídy s polodenním nebo internátním provozem
Polodenní provoz
•    mateřská škola poskytuje vzdělávání nejdéle 6,5 hodiny denně.
Internátní provoz
•    mateřská škola poskytuje jak celodenní vzdělávání tak i noční péči
•    lze zřídit třídy s celodenním nebo polodenním provozem.

2. podrobnosti o organizaci mateřské školy
Školní rok v mateřské škole začíná 1. září a končí 31. srpna následujícího kalendářního roku. Na mateřské školy se nevztahuje členění na období školního vyučování (včetně členění na pololetí) a na období školních prázdnin. Také není možné vyhlásit ředitelské volno z organizačních nebo technických důvodů na dobu nejvýše 5 dnů ve školním roce. Možnosti   omezení nebo přerušení provozu mateřské školy je upraveno vyhláškou o předškolním vzdělávání. 



Provoz mateřské školy lze po dohodě se zřizovatelem ze závažných důvodů omezit nebo přerušit i v jiném období než v měsíci červenci a srpnu. Za závažné důvody se považují organizační nebo technické příčiny, které znemožňují řádné poskytování předškolního vzdělávání (např. havárie vody apod.).  Rozhodnutí omezit nebo přerušit provoz mateřské školy ředitel mateřské školy zveřejní ihned, jakmile o přerušení nebo omezení provozu rozhodne.

Předškolní vzdělávání má tři ročníky, v prvním ročníku se vzdělávají děti, které v příslušném školním roce dovrší nejvýše 4 roky věku. Ve druhém ročníku pak děti, které dovrší v příslušném školním roce 5 let věku. V posledním ročníku mateřské školy se vzdělávají děti, které v příslušném školním roce dovrší 6 let věku a dále děti, kterým byl povolen odklad povinné školní docházky.

Stanoveny jsou dále i počty přijatých dětí ve třídách mateřské školy.

Mateřská škola
•    s jednou třídou - nejméně 15 dětí ve třídě
•    se dvěma a více třídami - nejméně v průměru 18 dětí ve třídě

Jediná mateřská škola v obci
•    s jednou třídou – nejméně 13 dětí ve třídě
•    se dvěma a více třídami - nejméně v průměru 16 dětí ve třídě

Ředitel mateřské školy je dle školského zákona povinen vydat školní řád upravující podrobnosti k výkonu práv a povinností dětí a jejich zákonných zástupců v mateřské škole a pravidla vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky. Ve školním řádu je dále upraven provoz a vnitřní režim školy, podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, podmínky zacházení s majetkem mateřské školy ze strany dětí. Školní řád zveřejní ředitel na přístupném místě v mateřské škole a seznámí s ním prokazatelným způsobem zaměstnance, dále o jeho vydání informuje zákonné zástupce nezletilých dětí.

3. péče o zdraví a bezpečnost dětí
Dohled na dětmi je v mateřské škole vykonáván pedagogickým pracovníkem od doby, kdy dítě převezme od zákonného zástupce nebo pověřené osoby, do doby, kdy dítě pedagogický pracovník předá zpět zákonnému zástupci nebo zákonným zástupcem pověřené osobě.
Předat dítě pověřené osobě lze jen na základě písemného pověření, které vystaví zákonný zástupce dítěte.

Na vycházkách, výletech či jiných akcích organizovaných mateřskou školou stanoví ředitel mateřské školy počet pedagogických pracovníků tak, aby na jednoho pedagogického pracovníka připadlo nejvýše:
•    20 dětí z běžných tříd, nejvýše lze zvýšit o 8 dětí
•    12 dětí ve třídě, kde jsou i děti se zdravotním postižením, nejvýše lze zvýšit o 11 dětí

Pokud dojde k navýšení počtu dětí, například při sportovních činnostech, nebo při pobytu v prostředí pro děti náročném na bezpečnost, určí ředitel mateřské školy dalšího pracovníka, který pomůže zajistit bezpečnost dětí.

4. úplata za předškolní vzdělávání
Stanovení úplaty vychází jak ze školského zákona, tak i z vyhlášky o předškolním vzdělávání. Výši měsíční úplaty stanoví ředitel mateřské školy, vždy na období školního roku a zveřejní ji na přístupném místě ve škole nejpozději 30. června předcházejícího školního roku.
Pokud je dítě přijato k předškolnímu vzdělávání v průběhu školního roku, oznámí ředitel mateřské školy stanovenou výši úplaty zákonnému zástupci.
Měsíční výše úplaty nesmí přesáhnout 50% skutečných průměrných měsíčních neinvestičních nákladů mateřské školy, které připadají na předškolní vzdělávání dítěte v mateřské škole. Výše úplaty je směrodatná pro mateřské školy zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí.

Úplata za příslušný kalendářní měsíc je splatná do patnáctého dne následujícího kalendářního měsíce, pokud ředitel mateřské školy nedohodne se zákonným zástupce dítěte jinou splatnost.


Specifické případy:
 
Počet dětí ve třídách, kde jsou děti se zdravotním postižením
•    Třída má nejméně 12 dětí a naplňuje se do počtu 19 dětí


Práva a povinnosti:
Dítě
Práva
•    dnem přijetí k předškolnímu vzdělávání vzniká dítěti nárok na poskytování předškolního vzdělávání v konkrétní mateřské škole.

Zákonný zástupce dítěte
Právo
•    být seznámen se školním řádem mateřské školy, který upravuje provoz a vnitřní režim školy
•    být informován o omezení nebo přerušení provozu v mateřské škole
•    být informován o výši úplaty za předškolní vzdělávání a školní stravování

Povinnost
•    zajistit, aby dítě řádně docházelo do mateřské školy
•    informovat mateřskou školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnost, majících vliv na průběh vzdělávání
•    oznamovat veškeré změny v údajích, které jsou podstatné pro vzdělávání
•    hradit ve stanoveném termínu úplatu za vzdělávání v mateřské škole, školní stravování
•    dokládat důvody nepřítomnosti dítěte v mateřské škole v souladu se školním řádem

Ředitel  mateřské školy
Práva
•    stanovit dobu, po kterou bude přerušen nebo omezen provoz mateřské školy v měsíci červenci nebo srpnu, popřípadě v obou měsících
•    omezit nebo přerušit provoz mateřské školy ze závažných důvodů (havárie vody, plynu…)
•    ukončit předškolní vzdělávání dítěte v mateřské školy z důvodů uvedených ve školském zákoně
•    osvobodit zákonného zástupce dítěte od úplaty za předškolní vzdělávání v souladu s platnými předpisy

Povinnost
•    stanovit po dohodě se zákonným zástupcem dítěte dny docházky dítěte do mateřské školy a délku pobytu v těchto dnech v mateřské škole
•    stanovit po dohodě se zákonným zástupcem dítěte způsob rozsah stravování dítěte, a to tak, aby se dítě stravovalo vždy, je-li přítomno v době podávání jídla v mateřské škole
•    projednat omezení nebo přerušení provozu mateřské školy se zřizovatelem mateřské školy
•    zveřejnit informaci o přerušení nebo omezení provozu mateřské školy na přístupném místě nejméně 2 měsíce předem
•    v případě přerušení provozu zveřejnit informaci o tom, zda děti přijme po tuto dobu jiná mateřská škola
•    zajistit bezpečnost dětí při pobytu jak v mateřské škole, tak i při pobytu mimo mateřskou školu (vycházky, výlety..)
•    seznámit prokazatelným způsobem zaměstnance mateřské školy se školním řádem

Lhůty a termíny:

Celodenní provoz
•    mateřská škola poskytuje vzdělávání déle než 6, 5 hodiny denně, nejdéle však 12 hodin denně.
•    lze zřídit třídy s polodenním nebo internátním provozem
Polodenní provoz
•    mateřská škola poskytuje vzdělávání nejdéle 6,5 hodiny denně.
Internátní provoz
•    mateřská škola poskytuje jak celodenní vzdělávání tak i noční péči, lze zřídit třídy s celodenním nebo polodenním provozem
Zveřejnění výše úplaty za předškolní vzdělávání
•    ředitel mateřské školy stanoví výši úplaty za předškolní vzdělávání pro následující školní rok a zveřejní ji nejpozději do 30. června
Zveřejnění přerušení nebo omezení provozu mateřské školy
•    ředitel mateřské školy zveřejní informaci nejméně 2 měsíce předem, na veřejně přístupném místě ve škole

Splatnost úplaty za předškolní vzdělávání
•    úplata za předškolní vzdělávání je splatná do 15. dne následujícího kalendářního měsíce, pokud ředitel mateřské školy nedohodne se zákonným zástupcem dítěte jinou splatnost

Organizační a technické příčiny
•    organizačními nebo technickými příčinami, které znemožňují poskytování předškolního vzdělávání, je myšlena např. havárie vody, tepla, epidemie, případ, kdy ve stejnou dobu nemocní velký počet pedagogického personálu aj., tedy vždy příčiny, které brání poskytování vzdělávání.

Potřebné doklady:
Občanský průkaz

Potřebné a doporučené formuláře:

Další informace:

Související metodiky:

Přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání do mateřské školy
Možnosti ukončení předškolního vzdělávání.
Věk dětí v předškolním vzdělávání
Stravování dětí v rámci předškolního vzdělávání
Úplata za školní stravování

Za správnost popisu odpovídá:
Bc. Eva Martinková

Platnost ke dni:
15. 2. 2012
 

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 07.05.2012

Organizace středního vzdělávání

Základní popis:
Členění vyučování ve středních školách, teoretická a praktická výuka, praxe, podmínky konání.

Pro koho je určen?
Žákům středních škol, zákonným zástupcům nezletilých žáků, výchovným poradcům středních škol.

Kdo jsou další účastníci?
Ředitelé středních škol

Která instituce řeší?
Ředitelé středních škol

Jaké jsou podmínky pro řešení?
Přijetí ke vzdělávání ve střední škole

Jakým způsobem lze zahájit?

Postup:
Střední vzdělávání je organizováno následovně:
A) Teoretické vyučování
B) Praktické vyučování
a. Odborný výcvik
b. Cvičení
c. Učební praxe, odborná /umělecká praxe
d. Sportovní příprava
C) Výchova mimo vyučování

Ad A) Uskutečňuje se v učebnách, odborných učebnách a laboratořích. Začátek je zpravidla od 8:00 hod. do max. 20:00 hod. Nejvyšší počet hodin v jednom dni činí 8 hodin (max. 9 hodin, 7 hodin bez přestávky).
Výuka je členěná na vyučovací hodiny a přestávky. Po druhé vyučovací hodině se zařazuje zpravidla “velká” přestávka trvající 15 – 20 min. Ostatní přestávky jsou desetiminutové. Polední pak trvá min. 30. min.

Ad B) Uskutečňuje se ve školách, školských zařízeních (např. školní statek) nebo na skutečných pracovištích. Na žáky se vztahují pravidla daná Zákoníkem práce. Mezi školou a smluvními pracovišti je uzavřená smlouva (náležitosti řeší § 12 vyhlášky č. 13/2005 Sb.).
a. Odborný výcvik se probíhá ve vyučovacích dnech. Uskutečňuje se ve škole nebo školském zařízení a vyučuje zde učitel odborného výcviku nebo instruktor. Přesné podmínky upravuje vyhláška č. 13/2005 Sb.
b. Cvičení se uskutečňuje v odborných učebnách, laboratořích, dílnách nebo skutečných pracovištích. Podmínky určuje ŠVP.
c. Učební, odborná a umělecká praxe se uskutečňuje školách, školských zařízeních nebo skutečných pracovištích. Výuku vede učitel odborných nebo uměleckých odborných předmětů nebo instruktor. Učební praxe se uskutečňuje pravidelně jako součást vyučování, odborná a umělecká v blocích.
d. Sportovní příprava je v podstatě trénink. Podmínky určuje vyhláška č. 13/2005 Sb.

Ad C) Jedná se o lyžařské, turistické či výcvikové kurzy. Dále pak o aktivity, které souvisejí s využitím volného času žáků zaměřené na aktivní odpočinek, rozvoj schopností a zájmů, příprava na soutěže a pod. Zahrnuty jsou rovněž výjezdy do zahraničí.

Specifické případy:

Práva a povinnosti:
Právo žáka:

  • vzdělávat se
  • na informace o průběhu vzdělávání

Povinnosti žáka:

  • řádně docházet do školy
  • dodržovat školní řád
  • plnit pokyny pedagogických pracovníků


Lhůty a termíny:

Potřebné doklady:

Potřebné a doporučené formuláře:

Další informace:

Související metodiky:
Přestup žáka do jiné střední školy

Za správnost popisu odpovídá:
Eva Kotková, tel.: 485 226 231, e-mail: eva.kotkova@kraj-lbc.cz

Platnost ke dni:
11. 2. 2012

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 18.03.2012

Organizace základní školy

Základní popis:
Základní vzdělávání v základní škole má 9 ročníků a člení se na první stupeň a druhý stupeň. První stupeň je tvořen prvním až pátým ročníkem a druhý stupeň šestým až devátým ročníkem. V místech, kde nejsou podmínky pro zřízení všech 9 ročníků, lze zřídit základní školu, která nemá všechny ročníky.
Základní vzdělávání pro žáky se zdravotním postižením, kteří se vzdělávají ve třídách nebo školách s upraveným vzdělávacím programem, může s předchozím souhlasem ministerstva trvat deset ročníků; první stupeň je tvořen prvním až šestým ročníkem a druhý stupeň sedmým až desátým ročníkem.



Pro koho je určen?
Školy a školská zařízení
Zřizovatel – obec, město, městys   

Kdo jsou další účastníci?

Žáci
Rodiče

Která instituce řeší?
Ředitelé právnických osob, které vykonávají činnost základní školy

Organizace vzdělávání:

Vyučování začíná zpravidla v 8 hodin, nesmí však začínat dříve než v 7 hodin. Vyučování musí být ukončeno nejpozději do 17 hodin.

Ředitel základní školy umožní žákům vstup do budovy školy nejméně 20 minut před začátkem dopoledního vyučování a nejméně 15 minut před začátkem odpoledního vyučování.

Žáci prvního až pátého ročníku mohou mít v dopoledním vyučování nejvýše 5 vyučovacích hodin a v odpoledním vyučování nejvýše 5 vyučovacích hodin, žáci šestého až devátého ročníku nejvýše 6 vyučovacích hodin.

Počet vyučovacích hodin týdně v jednotlivých ročnících a předmětech stanoví školní vzdělávací program.

Přestávky mezi vyučovacími hodinami jsou nejméně desetiminutové. Během dopoledního vyučování, zpravidla po druhé vyučovací hodině, se zařazuje alespoň jedna přestávka v délce nejméně 15 minut. Přestávka mezi dopoledním a odpoledním vyučováním trvá nejméně 50 minut.

Při organizaci výuky jinak než ve vyučovacích hodinách a při akcích souvisejících s výchovně vzdělávací činností školy stanoví škola zařazení a délku přestávek podle charakteru činnosti a s přihlédnutím k základním fyziologickým potřebám žáků.


Práva:
Žákům prvních ročníků základního vzdělávání a dětem zařazeným do přípravných tříd základních škol se bezplatně poskytují základní školní potřeby v hodnotě 200 Kč na žáka za jeden školní rok. Žákům se zdravotním postižením druhých a vyšších ročníků se bezplatně poskytují základní školní potřeby v hodnotě 100 Kč na žáka za jeden školní rok.


Další informace:
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky,ve znění vyhlášky č. 454/2006 Sb.
Dokument  MŠMT k organizaci jednotlivých školních roků  v základních školách, středních školách, základních uměleckých školách a konzervatořích  - začátek a konec školního roku, podzimní, vánoční, pololetní, jarní a velikonoční prázdniny


Související metodiky:
Zápis a změny v rejstříku škol a školských zařízení
Druhy a typy škol a školských zařízení
Povinnost obce v oblasti vzdělávání
Povinnost kraje v oblasti vzdělávání

Za správnost popisu odpovídá:

Hartlová Jana

Platnost ke dni:

 

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 07.05.2012

Plnění povinné školní docházky v zahraničí

Základní popis:
Metodický materiál se zaobírá problematikou plnění povinné školní docházky v zahraničí. Zákonným zástupcům přiblíží jejich povinnosti spojené se studiem dítěte v zahraničí. Vysvětlí jim také jak, kdy a kde probíhají zkoušky a co vše je po návratu ze zahraničí důležité zajistit.

Samostatná kapitola je potom věnována individuální výuce v zahraničí a uznání platnosti vysvědčení či diplomu získaného na zahraniční škole nebo na zahraniční škole v České republice tzv. nostrifikaci.



Pro koho je určen?

Metodický materiál je určen pro rodiče dětí žijících v zahraničí, popř. zástupům českých škol.

Kdo jsou další účastníci?

V této věci je oprávněn jednat zákonný zástupce žáka, zahraniční škola a škola v ČR (tzv. kmenová škola) do které je žák přihlášen.

Která instituce řeší?
Rozhodovací pravomoc má příslušná základní škola, kterou si žák vybere pro plnění povinné školní docházky (a to ještě před odjezdem do zahraničí).

Jaké jsou podmínky pro řešení?

Zákonný zástupce žáka je povinen oznámit řediteli školy, kterou žák navštěvuje (spádová škola nebo škola, kterou zvolil zákonný zástupce), předpokládanou dobu, způsob plnění povinné školní docházky (ve škole mimo území České republiky, ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu, v zahraniční škole zřízené na území České republiky, v evropské škole, formou individuální výuky), adresu místa pobytu a popřípadě i adresu příslušné školy.

Jakým způsobem lze zahájit?
Oslovením a informováním ředitele/ředitelky dané školy o studiu v zahraničí.

Postup:

Podmínky plnění povinné školní docházky
České děti mohou plnit povinnou školní docházku i v zahraničí.

Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, § 38 a vyhlášky č. 48/2005 Sb., § 18 až 21 říká, že žák může plnit povinnou školní docházku:
•    ve škole mimo území České republiky
•    ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu ČR
•    v evropské škole (působí na základě Úmluvy o statutu Evropských škol)

Povinnosti zákonných zástupců
Před odjezdem do zahraničí je zákonný zástupce žáka povinen oznámit řediteli školy v ČR:
•    předpokládanou dobu plnění povinné školní docházky v zahraničí,
•    způsob plnění povinné školní docházky,
•    adresu místa pobytu žáka
•    adresu, název a kontaktní údaje na příslušnou zahraniční školu + pokud již má k dispozici, doloží zákonný zástupce také doklad o přijetí žáka do zahraniční školy

Vzor formuláře „Plnění povinné školní docházky v zahraničí“ viz příloha č.1 tohoto dokumentu.

Zákonný zástupce žáka je povinen přihlásit žáka do zahraniční školy nejpozději do dvou týdnů po příjezdu žáka do země pobytu.
   

Zkoušky

Konání zkoušek je upraveno vyhláškou č. 48/2005 Sb., která říká, že žák, který plní povinnou školní docházku v zahraničí, musí konat zkoušky z vybraných předmětů ve své kmenové škole v ČR. Výjimkou jsou evropské školy, kdy žák zkoušky nekoná.

S vedením české školy rodiče projednají termíny a obsah zkoušek, které bude dítě absolvovat  každého půl roku, nejpozději však každé dva roky a to v českém jazyce. Termín konání zkoušky je dohodnut tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do dvou měsíců po skončení období, za které se zkouška koná. Nedojde-li k dohodě mezi zákonným zástupcem žáka a ředitelem zkoušející školy, stanoví termín zkoušky ředitel zkoušející školy. Není-li možné žáka ze závažných důvodů v dohodnutém termínu přezkoušet, stanoví ředitel zkoušející školy náhradní termín zkoušky tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do čtyř měsíců po skončení období, za které se zkouška koná.

Před konáním zkoušky podle § 18 odst. 1 předloží zákonný zástupce žáka řediteli zkoušející školy vysvědčení žáka za příslušný ročník zahraniční školy a jeho překlad do českého jazyka. Pokud toto vysvědčení neobsahuje jednoznačné vyjádření o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku, předloží zástupce žáka potvrzení zahraniční školy o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku a jeho překlad do českého jazyka. Pro stanovení stupně celkového hodnocení žáka devátého ročníku na konci školního roku je rozhodný výsledek zkoušky a vyjádření zahraniční školy, že žák úspěšně ukončil devátý ročník základního vzdělávání. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel zkoušející školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu.



Pravidla zkoušky
Konkrétní obsah a rozsah zkoušky stanoví ředitel kmenové školy podle školního vzdělávacího programu dané školy a seznámí s ním s dostatečným časovým předstihem rodiče, nejpozději při stanovení termínu zkoušky.

Pokud žák plní povinnou školní docházku v zahraničí, vydá mu výstupní hodnocení česká škola zapsaná ve školském rejstříku, ve které je žák zapsán k plnění povinné školní docházky.

O zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

Obsah zkoušky
Obsah zkoušky je dán § 18 vyhlášky č.48/2005 a je v pravomoci vedení školy. Jedná se o vzdělávací obsah za období, po které žák plnil povinnou školní docházku v zahraničí.

V praxi se občas stává, že ředitel základní školy (patrně z neznalosti) předepíše zkoušky ze všech předmětů příslušného ročníku i žákovi, který plní povinnou školní docházku na škole v zahraničí. K tomu by ovšem docházet nemělo, neboť vyhláška č. 48/2005 Sb. tato pravidla stanoví jasně:
•    Žák plní zkoušky ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání (dále jen RVP ZV),
•    Dále potom ve 4. a 5. ročníku ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, stanoveného RVP ZV,
•    Na druhém stupni se v 6. - 9. ročníku plní zkoušky ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Dějepis a Zeměpis, stanovených RVP ZV.

Zkoušející
Zkouška je vždy komisionální. Tříčlennou zkušební komisi jmenuje ředitel zkoušející školy a tvoří ji vždy:
•    předseda, kterým je ředitel zkoušející školy, popřípadě jím pověřený učitel,
•    zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,
•    přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené RVP ZV.

Hodnocení zkoušky
Výsledek zkoušky se stanoví hlasováním. Výsledek zkoušky se vyjádří slovním hodnocením podle §15. Ředitel školy jej pak prokazatelným způsobem sdělí žákovi a zákonnému zástupci. Poté škola vydá žákovi vysvědčení, kde je kromě klasifikace a dalších náležitostí uveden také text: "Žák(yně) plní povinnou školní docházku podle par. 38 školského zákona."

Po vykonání zkoušek podle § 18 vydá ředitel zkoušející školy žákovi vysvědčení. Na vysvědčení žák není hodnocen z chování. Na vysvědčení se uvede text "Žák(yně) plní povinnou školní docházku podle § 38 školského zákona".
Zpochybnění výsledku zkoušky
Zákonný zástupce žáka může mít pochybnosti o správnosti výsledku zkoušky. V takovém případě lze požádat o komisionální přezkoušení. Komisi jmenuje ředitel školy či krajský úřad, byl-li původním zkoušejícím ředitel školy. Zkouška opět probíhá před tříčlennou komisí složenou z vyučujících příslušného předmětu a předsedy, kterým je ředitel školy či jím pověřený učitel. Výsledek zkoušky již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení.

Přezkoušení
V případě, že zákonný zástupce žáka má pochybnosti o správnosti výsledku zkoušky, může požádat o přezkoušení podle § 22.

Základní školní potřeby
Žákovi, který plní povinnou školní docházku, poskytuje učebnice, učební texty a základní školní potřeby hrazené státem daná škola.


Studium na střední škole - Víceletá gymnázia
Pro studenty nižšího stupně těchto gymnázií (v případě osmiletého první čtyři ročníky, u šestiletého studia první dva ročníky) platí stejná pravidla jako pro žáky základní školy, protože tyto děti také plní povinnou školní docházku. 
 
Přijímací řízení
Ředitel školy každoročně vydává kritéria pro hodnocení přijímacího řízení. V nich může být zohledněno i studium dětí na zahraničních školách.  Pro 1. kolo přijímacího řízení musí být kritéria v souladu s platnou legislativou u oborů s talentovou zkouškou uveřejněna do 30. října daného školního roku, u ostatních do 31. ledna. Pokud je v kritériích studium v zahraničí nějak zohledněno, měli by zákonní zástupci či uchazeč předložit písemné doklady o studiu v zahraničí (překlad vysvědčení, popř. osvědčení o ukončení daných ročníků do českého jazyka). Tyto dokumenty je třeba doručit řediteli střední školy s přihláškou ke studiu, která se podává do 15. března příslušného školního roku.


Studium na střední škole
Zákonní zástupci studentů, kteří žijí v cizině, si mohou vybrat z několika variant. Jejich potomek může studovat pouze na škole v zahraničí. Poté přestoupit na odpovídající českou školu či studium v zahraničí dokončit odpovídající zkouškou a v Čechách v případě potřeby poté vzdělání nostrifikovat (viz níže).

Lze však také studium na české škole přerušit. Tento krok lze učinit nejvýše na dva roky. Zletilý student nebo zákonný zástupce žáka podávají písemnou žádost řediteli dané střední školy. Na jejím základě pak ředitel vydá rozhodnutí o povolení přerušení studia. Po ukončení přerušení studia může student nastoupit do ročníku, který následuje po posledním ročníku, jenž na dané střední škole ukončil. Tedy dojde-li k přerušení studia po ukončení sexty osmiletého gymnázia na jeden rok, student nastoupí do septimy.

Ředitel školy však může se souhlasem ředitele školy pokračovat ve studiu ve vyšším ročníku, „prokáže-li odpovídající znalosti“ (viz § 66, odst. 5 školského zákona). Ředitel může uznat částečné vzdělání studenta, které získal při studiu na zahraniční škole (viz § 70 školského zákona). Žák v tomto případě musí předložit doklad o svém vzdělání. Tím je vysvědčení ze zahraniční školy a jeho překlad do českého jazyka. Z výše uvedeného tedy jasně vyplývá, že vždy záleží na rozhodnutí ředitele, jak se v daném případě zachová.

Poslední variantou je, že student střední školy jezdí na každoročně na komisionální přezkoušení za obdobných podmínek, jako žáci, kteří plní povinnou školní docházku (viz výše).

Maturitní zkouška
V závěru studia – při maturitní zkoušce může ředitel zohlednit problémy, které mohou mít žáci středních škol, kteří studovali delší dobu v cizině. Ve stále platné vyhlášce č. 442/1991 Sb., o ukončování studia ve středních školách a učilištích se totiž v odstavci 5 uvádí: „Žákům, kteří přestoupili do 3. a 4. ročníku školy s českým vyučovacím jazykem ze školy s jiným vyučovacím jazykem a cizincům se promíjí zpracování písemné práce z českého jazyka a literatury.“  Výše uvedený paragraf se pochopitelně vztahuje i na studenty analogických ročníků víceletých gymnázií. Ředitel školy promine žákovi zmíněnou část maturitní zkoušky na základě písemné žádosti zletilého žáka či zákonných zástupců nezletilého žáka.
.      
Návrat ze zahraničí

Po návratu ze zahraničí pokračuje žák v plnění povinné školní docházky ve své kmenové škole. Ředitel školy zařadí dítě dle výsledků rozdílových zkoušek, které žák vykonal za daný ročník na kmenové škole, a také na základě vyjádření zahraniční školy o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání.

O přijetí studenta do vyššího ročníku střední školy rozhoduje vždy ředitel. Ten stanoví podmínky přijetí či přestupu. Může tedy studenta přijmout na základě jeho studijních výsledků ze zahraničí, ale stejně tak může požadovat vykonání rozdílových zkoušek, a to i ze všech předmětů.


Nostrifikace
Nostrifikace je uznání platnosti vysvědčení či diplomu získaného na zahraniční škole nebo na zahraniční škole v České republice. Nostrifikační doložku vydává krajský úřad. Nostrifikované vysvědčení pak platí na území České republiky, a to ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o nostrifikaci.

Nostrifikační zkouška
V případě, že krajský úřad shledá, že dosažené zahraniční vzdělání není zcela srovnatelné se vzděláním příslušné školy v České republice, nařídí vykonání nostrifikační zkoušky. Ta má za úkol ověřit, zda znalosti a dovednosti žadatele odpovídají obsahu a cílům vzdělání dle příslušného vzdělávací programu.

Termín a obsah nostrifikační zkoušky
Termín nostrifikační zkoušky a její obsah (tedy jednotlivé předměty) určuje krajský úřad. Zkoušku žadatel koná na škole vybrané krajským úřadem. Může se jednat o školu základní, střední, konzervatoř či vyšší odbornou školu.

Složení komise
Nostrifikační zkouška se koná před komisí, která je nejméně tříčlenná. Předseda a ostatní členové jsou jmenováni krajským úřadem. Zkoušejícími jsou vždy dva vyučující předmětu, z něhož uchazeč danou zkoušku skládá, předsedou komise je jmenován ředitel dané školy. Ten také krajskému úřadu navrhuje jména členů komise.

Hodnocení zkoušky
O hodnocení zkoušky rozhoduje komise hlasováním. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise. Pokud uchazeč u zkoušky napoprvé neuspěje, může ji v krátkém čase opakovat.

Protokol
O nostrifikační zkoušce se sepisuje protokol. Ten zkoušející škola předá uchazeči a krajskému úřadu, který na jeho základě vystaví osvědčení o uznání rovnocennosti vzdělání.
 
Specifické případy:
Individuální výuka v zahraničí
Pokud z nějakého důvodu nemůže žák navštěvovat některou z výše uvedených škol, plní povinnou školní docházku individuální formou výuky. Ve všech výše jmenovaných případech však musí být zároveň žák školy na území České republiky, která je zapsána v rejstříku škol. Je na zákonném zástupci dítěte, zda zvolí spádovou či jinou školu.

Děti, které v zahraničí nenavštěvují školu a plní povinnou školní docházku formou individuální výuky, konají zkoušku z každého předmětu uvedeného v příslušných ročnících školního vzdělávacího programu zkoušející školy.

Důležitou metodickou pomoc a radu rodičům při individuální domácí výuce jejich dětí v zahraničí (výběr učebnic a dalších učebních pomůcek, jak vhodně postupovat při vlastní výuce dětí a podobně) mohou poskytnout pracovníci Výzkumného ústavu pedagogického, kteří jsou specialisty na osnovy výuky v základních školách -  ale i v mateřských školách a na gymnáziích).

Základní legislativa
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
Zákon č. 500/ 2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 12/2005 Sb., o podmínkách uznání rovnocennosti a nostrifikace vysvědčení vydaných zahraničními školami
Vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři
Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky
Vyhláška č. 442/1991 Sb., o ukončování studia ve středních školách a učilištích
Vyhláška č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o přijímacím řízení ke vzdělávání ve středních školách, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 492/2005 Sb., o krajských normativech, ve znění pozdějších předpisů


Práva a povinnosti:
V případě českého občanství vyplývá ze zákona povinnost zapsat dítěte do české školy (i v případě, že je v zahraničí).

Před odjezdem do zahraničí je pak zákonný zástupce žáka povinen oznámit řediteli školy v ČR předpokládanou dobu plnění povinné školní docházky v zahraničí, způsob plnění povinné školní docházky, adresu místa pobytu žáka a adresu, název a kontaktní údaje na příslušnou zahraniční školu.

Lhůty a termíny:
Zákonný zástupce žáka je povinen přihlásit žáka do zahraniční školy nejpozději do dvou týdnů po příjezdu žáka do země pobytu.

Potřebné doklady:
Vyjádření zahraniční školy o výsledcích vzdělávání.

Potřebné a doporučené formuláře:

Součástí této metodiky je vzor formuláře „Plnění povinné školní docházky v zahraničí“

Další informace:
Specifické doplňující informace je možné najít ve „Školním vzdělávacím programu spádové školy nebo školy, kterou zvolil zákonný zástupce.

Související metodiky:

Za správnost popisu odpovídá:

Platnost ke dni:

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 07.05.2012

Počty žáků ve speciálních třídách

Základní popis:
Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je zajišťováno formou individuální integrace nebo ve speciálních třídách běžných škol případně speciálních škol. Počet dětí, žáků a studentů ve třídě případně skupině nebo oddělení při výuce reflektuje náročnost práce spojenou se vzdělávání těchto dětí a žáků.


Pro koho je určen?
Ředitelům mateřských škol, základních škol, středních škol a vyšších odborných škol všech zřizovatelů s výjimkou škol zřizovaných MŠMT ČR či registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy.


Kdo jsou další účastníci?

Nejsou stanoveni žádní další účastníci.


Která instituce řeší?
Ředitel školy (mateřské, základní a střední), ve které vzdělávání probíhá ve speciální třídě.


Jaké jsou podmínky pro řešení?

Podmínky jsou stanoveny zejména těmito právními normami:
Zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění
Vyhláška MŠMT ČR č. 72/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, v platném znění


Jakým způsobem lze zahájit?
Žádostí o zřízení speciální třídy předložené krajskému úřadu.


Postup:
Ředitel školy potřebuje ke zřízení třídy, oddělení nebo skupiny s upraveným školním vzdělávacím programem v rámci školy, s výjimkou škol zřizovaných MŠMT ČR a církví, souhlas krajského úřadu. Jedná se o písemnou žádost, která se zasílá, vždy na základě písemné výzvy odboru školství, mládeže, tělovýchovy a sportu, v souladu s uveřejněnými podmínkami pro následující školní rok, a to na adresu: Krajský úřadu Libereckého kraje, Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu, U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec.

Předpoklady pro udělení souhlasu jsou dokládány potřebou zajištění vzdělávání formou skupinové integrace a zajištěním vzdělávání pedagogickými pracovníky s odpovídající odbornou kvalifikací. Potřeba zajištění vzdělávání formou skupinové integrace se prokazuje dostatečným počtem dětí nebo žáků, kterým vystavilo školské poradenské zařízení doporučení, z něhož vyplývá, že je nutno jejich vzdělávání zajišťovat formou skupinové integrace ve speciální třídě.

Speciální vzdělávání je poskytováno žákům u nichž byly na základě speciálně pedagogického, popřípadě psychologického vyšetření školským poradenským zařízením, nebo odborným zdravotnickým pracovištěm, zjištěny speciální vzdělávací potřeby. Výsledné doporučení vystavuje školské poradenské zařízení.

Zařazení žáků do speciální třídy provádí ředitel školy.

  •     Třída, oddělení a studijní skupina zřízená pro žáky se zdravotním postižením a třída ve škole při zdravotnickém zařízení má nejméně 6 a nejvíce 14 žáků, a to s ohledem na věk a speciální potřeby jednotlivých žáků.
  •     Pro žáky s těžkým zdravotním postižením má nejméně 4 a nejvíce 6 žáků.
  •     K doplnění těchto speciálních tříd může ředitel zařadit i žáky bez zdravotního postižení, a to na základě žádosti zletilého žáka nebo jeho zákonného zástupce. Počet žáků bez zdravotního postižení nesmí překročit 25% nejvyššího počtu žáků, tj. 6-14 případně 4-6.
  •     Ředitel tyto třídy může v souladu se školním vzdělávacím programem a požadavky na pedagogické, hygienické, prostorové a ekonomické podmínky, bezpečnost a ochranu zdraví žáků a charakter výuky dále dělit.
  •     V běžné třídě je povoleno integrovat maximálně 5 žáků s individuální vzdělávacím programem, a to vždy s ohledem na vzdělávací těchto potřeby žáků.
  •     Ve střední škole samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižení se při odborném výcviku skupiny naplňují v souladu s nařízením vlády č. 689/2004 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, v platném znění. V ostatních případech se při praktickém vyučování skupina naplňuje do počtu 6 žáků.
  •     Ve třídách pro žáky s těžkým zdravotním postižením mohou výchovně vzdělávací činnost zabezpečovat souběžně až 3 pedagogičtí pracovníci, z nichž jeden je asistent pedagoga. 
  •     Při koupání a plaveckém výcviku neplavců se zdravotním postižením připadají na 1 pedagogického pracovníka nejvýše 4 žáci. Vyžaduje-li to zdravotní je možné konat plavecký výcvik individuálně.
  •     Lyžařský výcvik koná 1 pedagogický pracovník s nejvýše 8 žáky se zdravotním postižením. V případě slabozrakých a tělesně postižených žáků připadá nejvýše 6 žáků na 1 pedagoga. Výcvik s 1 nevidomým žákem provádí vždy 1 pedagog.   


V případě akcí konaných mimo školu má ředitel možnost zabezpečit dozor pomocí další zletilé osoby způsobilé k právním úkonům, a to na základě pracovně právního vztahu.

Speciální škola a škola při zdravotnickém zařízení má nejméně 10 žáků.


Specifické případy:
Nejsou popisovány.


Práva a povinnosti:
Na základě výsledků speciálně pedagogického, popřípadě psychologického vyšetření školským poradenským zařízením, nebo odborným zdravotnickým pracovištěm provádí ředitel zařazení žáka ke speciálnímu vzdělávání.


Lhůty a termíny:
Souhlas se zřízením speciální třídy je udělován krajským úřadem vždy na dobu jednoho konkrétního školního roku.


Potřebné doklady:
Písemnou žádost předkládá ředitel školy, která zřizuje speciální třídu nebo se ke zřízení nově chystá, a to krajskému úřadu na základě výzvy.

Potřebné a doporučené formuláře:
Formuláře nejsou předepsány.


Další informace:

Související metodiky:


Za správnost popisu odpovídá:
Ing. Monika Čermáková
odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajského úřadu Libereckého kraje
e-mail: monika.cermakova@kraj-lbc.cz
telefon: 485226219


Platnost ke dni:
13. 2. 2012




 

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 07.05.2012

Počty žáků ve třídě a pravidla pro spojování a dělení

Základní popis:
Nejnižší a nejvyšší počet žáků ve třídě, dělení žáků do skupin při vyučování některých předmětů, počty žáků ve skupinách odborného výcviku

Pro koho je určen?
Pro žáky středních škol, zákonné zástupce nezletilých žáků.

Kdo jsou další účastníci?
Ředitelé středních škol.

Která instituce řeší?
Ředitelé středních škol.

Jaké jsou podmínky pro řešení?
Dělení tříd z důvodu pedagogických a legislativních.

Jakým způsobem lze zahájit?
Podle početního stavu žáků dojde ke spojování skupin a tříd.

Postup:
Pravidla pro dělení žáků jsou dána RVP a dále vyhláškou 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři a v případě skupin pro odborný výcvik Nařízením vlády č. 689/2004 Sb.

Nejnižší průměrný počet žáků ve přídě je 17, nejvyšší počet žáků ve třídě je 30.

Ředitel může na některé předměty (cizí jazyky, tělesná výchova, odborný výcvik):

  • třídy dělit na skupiny
  • spojovat nebo vytvářet skupiny ze stejných nebo různých ročníků


Počet a velikost skupin je dána bezpečností žáků, náročností předmětu, specifickými potřebami žáků , materiálním a prostorovým vybavením a efektivitou vzdělávacího procesu.

Skupiny pro odborný výcvik se tvoří tak, aby vznikl co nejmenší počet skupin, lze také spojovat do skupin žáky z více tříd téhož ročníku.

Jazyky:
nejnižší průměrný počet je 9 žáků ve skupině v jednom ročníku
nejvyšší počet je 23 žáků
lze spojovat do skupin žáky z více tříd stejného ročníku.

Specifické případy:
Výjimky z počtu žáků
Zřizovatel může povolit výjimku z nejvyššího počtu žáků  a studentů do počtu 4 žáků. Celkový počet žáků ve třídě se zvýší na 34. Musí být ale dodržena veškerá providla bezpečnosti a kvality vzdělávání.

Práva a povinnosti:

Lhůty a termíny:

Potřebné doklady:

Potřebné a doporučené formuláře:

Další informace:
Vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři.

Související metodiky:

Za správnost popisu odpovídá:
Eva Kotková, tel.: 485 226 231, e-mail: eva.kotkova@kraj-lbc.cz

Platnost ke dni:
12. 2. 2012

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 18.03.2012

Podmínky přijetí ke vzdělávání ve vyšší odborné škole

Základní popis:
Přijímání do prvního ročníku vzdělávání ve vyšší odborné škole podle § 94 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “školský zákon”), přijímání do vyššího ročníku vzdělávání ve vyšší odborné škole podle § 95 školského zákona.

Pro koho je určen?
Uchazečům o vzdělávání ve vyšší odborné škole, výchovným poradcům středních škol

Kdo jsou další účastníci?
Ředitelé vyšších odborných škol jako prvoinstanční správní orgán příslušný dle § 165 odst. 2 školského zákona

Která instituce řeší?
Ředitelé středních škol jako prvoinstanční správní orgán příslušný dle § 165 odst. 2 školského zákona, krajský úřad jako nadřízený správní orgán příslušný podle § 183 osdt. 4 školského zákona

Jaké jsou podmínky pro řešení?
Ke vzdělávání ve vyšší odborné škole lze přijmout uchazeče, který získal střední vzdělání s maturitní zkouškou a splnil podmínky pro přijetí prokázáním vhodných schopností, vědomostí, zájmů a zdravotní způsobilosti

Jakým způsobem lze zahájit?
Podáním přihlášky ke vzdělávání ve vyšší odborné škole uchazečem řediteli vyšší odborné školy.

Postup:
O přijetí uchazeče rozhoduje ředitel vyšší odborné školy

I. Přijímání do prvního ročníku vzdělávání ve vyšší odborné škole:
pro první kolo přijímacího řízení podává uchazeč přihlášku řediteli vyšší odborné školy do 31. května
v rámci přiímacího řízení může ředitel rozhodnout o konání přijímací zkoušky, obsah a forma vychází z RVP oborů vzdělání s maturitní zkouškou

  • ředitel školy stanoví jednotná kritéria, uchazče hodnotí vždy podle

1)    znalostí získaných ve středním vzdělávání a vyjádřeném na vysvědčení ze střední školy
2)    výsledků přijímací zkoušky, je-li stanovena
3)    dalších skutečností osvědčující vhodné schopnosti, vědomosti a zájmy uchazeče

  • ředitel školy zveřejní v dostatečném předstihu, nejméně však dvouměsíčním:

1)    lhůtu pro podání přihlášky
2)    doklady, které jsou součástí přihlášky
3)    kritéria přijímacího řízení
4)    termíny, formu a obsah přijímací zkoušky
5)    nejvyšší počet přijímaných uchazečů v rámci jednitlivých kol
6)    další podmínky přijímacího řízení

  • podmínkou je rovněž splnění podmínek zdravotní způsobilosti pro daný obor vzdělání
  • přijímací zkouška, je-li stanovena, se koná nejdříve 1. června
  • pozvánku odesílá ředitel nejpozději 14 dní před konáním zkoušky


Výsledky:

  • pokud splní podmínky přijímacího řízení více uchazečů, než kolik lze přijmout, rozhoduje o přijetí pořadí podle výsledků přijímacího řízení
  • na veřejně přístupném místě i způsobem umožňujícím dálkový přístup ředitel zveřejní do 7 dnů ode dne konání zkoušky

1)    kritéria
2)    pořadí uchazečů
3)    přehled přijatých a nepřijatých uchazečů

  • ředitel odešle rozhodnutí o přijetí/nepřijetí do 7 dnů ode dne konání přijímací zkoušky nebo ode dne vydání rozhodnutí, nekoná-li se přijímací zkouška


Odvolací řízení:

  • proti rozhodnutí ředitele vyšší odborné školy lze podat odvolání
  • lhůta činí 15 dní ode dne oznámení rozhodnutí (§ 83 odst. 1 správního řádu)
  • volná místa pro potřebu odvolacího řízení stanoví ředitel


Další kola přijímacího řízení:

  • po ukončení prvního kola může ředitel vyhlásit další kola přijímacího řízení
  • naplnění předpokládaného stavu
  • poslední kolo přijímacího řízení lze uskutečnit nejpozději do 30. září
  • pozvánku odesílá ředitel nejpozději 5 dnů před konáním zkoušky


II. Přijímání do vyššího ročníku vzdělávání ve vyšší odborné škole:

  • uchazeče lze přijmout do vyššího ročníku
  • jako podmínku pro přijetí může ředitel po posouzení dokladů uchazeče o předchozím vzdělávání stanovit jako podmínku přijetí vykonání přijímací zkoušky
  • stanoví obsah, formu, termín a kritéria v souladu s akreditovaným vzdělávácím programem příslušného oboru vzdělání
  • rozhodne-li ředitel o přijetí, určí i ročník, do něhož uchazeče zařadí
  • přijmout uchazeče do vyššího ročníku zdravotnických oborů lze pouze v případě, že obsah předchozího vzdělávání odpovídá obsahu vzdělávání v ročnících, které student nebude absolvovat


Specifické případy:

Práva a povinnosti:
Povinnosti uchazeče:
odevzdat řádně přihlášku řádně vyplněnou a na předepsaném tiskopisu řediteli vyšší odborné školy
doložit všechny doklady, které jsou součástí příhlášky

Právo uchazeče:
seznámit se s podklady před vydáním rozhodnutí (§ 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád)
podat odvolání proti rozhodnutí o přijetí/nepřijetí

Lhůty a termíny:
Přelom březena/dubna zveřejnění lhůty pro podání přihlášky, požadavky na doklady, které jsou součástí přihlášky, kritéria, termíny konání přijímací zkoušky, formu a rámcový obsah zkoušky, další podmínky přijetí
31. května    podání přihlášky uchazečem řediteli vyšší odborné školy
od 1. června možnost konání přijímací zkoušky
do 30. září    nejzazší termín pro konání posledního kola přijímacího řízení

Potřebné doklady:
Stanoví ředitel školy

Potřebné a doporučené formuláře:
Tiskopisy přihlášek předepsané ministerstvem

Další informace:
Platná legislativa, ze které metodický materiál vychází:
zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů
vyhláška č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů

Další informace o přijímacím řízení:
weby vyšších odvorných škol
www.edulk.cz
www.msmt.cz

Související metodiky:

Přijímání ke vzdělávání do oborů nástavbového studia.
Přijímání do prvního ročníku vzdělávání ve střední škole.
Postup při odvolacím řízení.

Za správnost popisu odpovídá:
Eva Kotková, tel.: 485 226 231, e-mail: eva.kotkova@kraj-lbc.cz

Platnost ke dni:
5. 2. 2012

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 18.03.2012

Poskytování osobních ochranných prostředků žákům ve středním vzdělávání.

Základní popis:
Osobní ochranné prostředky se žákům poskytují při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech, pokud to vyžaduje ochrana jejich života a zdraví, tedy především při praktickém vyučování.



Pro koho je určen?
Materiál je určen pro žáky středních škol, kteří konají praktické vyučování.

Kdo jsou další účastníci?

Další účastníkem je osoba, u které se praktické vyučování koná..

Která instituce řeší?
Poskytování osobních ochranných prostředků žákům řeší osoba, u které se praktické vyučování uskutečňuje.

Jaké jsou podmínky pro řešení?
Žák koná praktické vyučování.

Jakým způsobem lze zahájit?
Ochranné prostředky se musí žákům poskytnout v případě, že se nemohou odstranit nebo dostatečně omezit daná rizika při praktickém vyučování.

Postup:
Osoba, u které se uskutečňuje praktické vyučování, je povinna poskytovat žákům ochranné prostředky, a to bezplatně podle vlastního seznamu, který je zpracován na základě možných rizik na pracovišti. Zákon nedovoluje, aby tato osoba nebo škola uložila žákům opatřit si ochranné prostředky na vlastní náklady. Škola však může uhradit osobě, u které se praktické vyučování uskutečňuje, náklady na ochranné prostředky. Tato úhrada může být dohodnuta ve smlouvě.
Jako osobní ochranné prostředky se poskytují pracovní oděv nebo obuv pouze v prostředí,
ve kterém podléhají mimořádnému opotřebení nebo znečištění.

Specifické případy:
Pokud osoba, u které se praktické vyučování uskutečňuje, neodstraní nebo neomezí rizika, která odstranit lze, není sice povinna žákům poskytnout ochranné prostředky, ponese však právní následky.

Práva a povinnosti:
Žák, který koná praktické vyučování, má v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci práva a povinnosti obdobné jako zaměstnanec.
Osoba, u které se praktické vyučování uskutečňuje, je povinna poskytnout žákům ochranné prostředky.

Lhůty a termíny:
Lhůty a termíny nejsou stanoveny.

Potřebné doklady:

Doklady nejsou stanoveny.

Potřebné a doporučené formuláře:


Další informace:
Odměna za produktivní činnost žáka střední školy nebo studenta vyšší odborné školy

Související metodiky:

Za správnost popisu odpovídá:
Věra Exnerová, vera.exnerova@kraj-lbc.cz , 485 226 299

Platnost ke dni:
15. 2. 2012
 

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 07.05.2012

Povinná školní docházka žáků

Základní popis:

Školní docházka je povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku (dále jen "povinná školní docházka"). Žák, který byl v průběhu plnění povinné školní docházky přijat ke střednímu vzdělávání, pokračuje v plnění povinné školní docházky ve střední škole (např. víceletá gymnázia).
 Povinná školní docházka se vztahuje na státní občany České republiky a na občany jiného členského státu Evropské unie, kteří na území České republiky pobývají déle než 90 dnů. Dále se povinná školní docházka vztahuje na jiné cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území České republiky trvale nebo přechodně po dobu delší než 90 dnů, a na účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany.


Pro koho je určen?

Žáci
Rodiče

Kdo jsou další účastníci?
Základní školy
Zřizovatel – obec, město, městys, kraj

Která instituce řeší?
Ředitelé základních škol
Zřizovatelé základních škol
Krajský úřad

Postup:
Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce, a to v době od 15. ledna do 15. února kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku.
Ředitel základní školy rozhodne o přijetí žáka k základnímu vzdělávání. Proti nepřijetí nebo přijetí žáka k základnímu vzdělávání na dané škole, může zákonný zástupce podat odvolání. Odvolání se podává správnímu úřadu, který napadené rozhodnutí vydal (základní škola). Pokud ředitel školy odvolání nevyhoví, postupuje správní spis nadřízenému správnímu orgánu – krajský úřad. Ten do 30-ti dnů o odvolání rozhodne.
Není-li dítě po dovršení šestého roku věku tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to písemně zákonný zástupce dítěte do 31. května kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o jeden školní rok, pokud je žádost doložena doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení a odborného lékaře nebo klinického psychologa.

Plnění povinné školní docházky:
Povinná školní docházka se uskutečňuje v základních školách, na nižším stupni šestiletého nebo osmiletého gymnázia nebo v odpovídající části osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře.
Žáci se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, žáci  se souběžným postižením více vadami a s autismem se mohou vzdělávat v základní škole speciální a to se souhlasem zákonného zástupce a na základě písemného doporučení  školského poradenského zařízení. Vzdělávání v základní škole speciální má deset ročníků a člení se na první stupeň a druhý stupeň. Zřizovatel (obec nebo kraj) základní školy speciální může zřídit třídy přípravného stupně základní školy speciální, které poskytují přípravu na vzdělávání v základní škole speciální dětem se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, se souběžným postižením více vadami nebo s autismem.
Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad. Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od září do konce června příslušného školního roku, může být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li přiměřeně tělesně i duševně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce.
Obec je povinna zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu na jejím území a dětí umístěných na jejím území ve školských zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, které se v souladu se zvláštním právním předpisem (zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů)  nevzdělávají ve školách zřízených při těchto školských zařízeních.
Ředitel spádové školy je povinen přednostně přijmout žáky s místem trvalého pobytu v příslušném školském obvodu a žáky umístěné v tomto obvodu ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo ve školském zařízení pro preventivně výchovnou péči.

Druhy jiného způsobu plnění povinné školní docházky:
1.    individuální vzdělávání (domácí vzdělávání), které se uskutečňuje bez pravidelné účasti ve vyučování ve škole. Toto vzdělávání lze povolit pouze žákovi prvního stupně základní školy. O povolení individuálního vzdělávání žáka rozhoduje ředitel školy, kam byl žák přijat k plnění povinné školní docházky.
2.    vzdělávání žáků s hlubokým mentálním postižením - krajský úřad stanoví se souhlasem zákonného zástupce dítěte takový způsob vzdělávání, který odpovídá duševním a fyzickým možnostem dítěte, a to na základě doporučujícího posouzení odborného lékaře a školského poradenského zařízení.


Specifické případy:
Žák může také plnit povinnou školní docházku:
1.    ve škole mimo území České republiky
2.    ve škole zřízené při diplomatické misi nebo konzulárním úřadu České republiky.
3.    v zahraniční škole uskutečňující na území České republiky vzdělávání podle zahraničního vzdělávacího programu
4.    v evropské škole působící na základě Úmluvy o statutu Evropských škol

Splnění povinné školní docházky:
Žák splní povinnou školní docházku uplynutím období školního vyučování ve školním roce, v němž dokončí poslední rok povinné školní docházky (nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku).

Lhůty a termíny:
Zápis k povinné školní docházce probíhá od 15. ledna do 15. února
Podání žádosti o odklad povinné školní docházky do 31. května

Potřebné doklady:
Povinná dokumentace k zápisu:
rodný list dítěte
občanský průkaz zákonného zástupce

Další informace:
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů
Webové stránky základních škol


Související metodiky:
Povinnost obce v oblasti vzdělávání
Druhy a typy škol

Za správnost popisu odpovídá:

Hartlová Jana

Platnost ke dni:

 

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 07.05.2012

Povinnost kraje v oblasti vzdělávání

Základní popis:
Právní postavení škol a školských zařízení - kraj, zřizuje školy a školská zařízení jako školské právnické osoby nebo příspěvkové organizace podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů).
Podmínkou výkonu činnosti školy nebo školského zařízení je zápis do školského rejstříku. Účinností zápisu školy a školského zařízení do rejstříku škol a školských zařízení vzniká právnické osobě, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, právo poskytovat vzdělávání a školské služby a právo vydávat doklady o vzdělání stanovené tímto zákonem, a to v rozsahu tohoto zápisu. Účinností zápisu školy a školského zařízení do rejstříku škol a školských zařízení vzniká právnické osobě, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, nárok na přidělování finančních prostředků ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu územního samosprávného celku.
V souladu s § 177, 181  zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, územní samosprávu ve školství vykonávají obec a kraj.
Kraj zřizuje a zrušuje:
1.    střední školy
2.    vyšší odborné školy
3.    mateřské, základní, střední školy a školská zařízení pro děti a žáky se zdravotním postižením,
4.    základní školy speciální
5.    školy při zdravotnických zařízeních
6.    školská výchovná a ubytovací zařízení (domov mládeže, internát, škola v přírodě) a zařízení školního stravování pro děti, žáky a studenty škol, které zřizuje
7.    střední školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny
8.    jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky
9.    základní umělecké školy
10.    školská zařízení pro zájmové vzdělávání  - středisko volného času, školní klub, školní družina
11.    dětské domovy
Kraj může dále zřizovat a zrušovat:
1.    mateřské a základní školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny
2.    zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků
3.    školská poradenská zařízení - pedagogicko-psychologická poradna, speciálně pedagogické centrum
4.    školská účelová zařízení – středisko služeb školám, školní hospodářství, středisko praktické výchovy, školní knihovna, plavecká škola, přípravný stupeň ZŠ speciální
5.    školy a školská zařízení, které jinak zřizuje obec nebo ministerstvo - mateřské školy, základní školy,



Pro koho je určen?
Školy a školská zařízení
Zřizovatel – kraj

Povinnosti:
Při zajišťování vzdělávání a školských služeb, zejména při zřizování a zrušování škol a školských zařízení, dbá kraj zejména o
a) soulad rozvoje vzdělávání a školských služeb se zájmy občanů obce a kraje, s potřebami trhu práce, s demografickým vývojem a rozvojem svého území,
b) dostupnost vzdělávání a školských služeb podle místních podmínek.

Kraj je povinen zajistit podmínky pro uskutečňování středního a vyššího odborného vzdělávání, vzdělávání dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním, dále jazykového, základního uměleckého a zájmového vzdělávání a pro výkon ústavní výchovy..
Kraj zajišťuje výdaje právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení, které zřizuje, s výjimkou výdajů hrazených z finančních prostředků státního rozpočtu přidělovaných podle § 161 odst. 6 písm. a) z.č.561/2004 Sb. (školský zákon),  a z jiných zdrojů.
Kraj přiděluje právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které zřizuje, dotace stanovené zákonem o státním rozpočtu k částečné úhradě výdajů na provoz a provádí s nimi finanční vypořádání.
Zřizovatel (kraj) na základě jím vyhlášeného konkursního řízení jmenuje ředitele příspěvkové organizace  na vedoucí pracovní místo na období 6 let.
Zřizovatel odvolá z funkce ředitele příspěvkové organizace v případě že,
a)    pozbyde některého z předpokladů pro výkon činností ředitele školy nebo školského zařízení stanovených zvláštním právním předpisem
b)    nesplní podmínky zahájení a úspěšného ukončení studia k získání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu,
c)    nesplní podmínky získání znalostí z oblasti řízení školství studiem pro ředitele škol a školských zařízení podle zvláštního právního předpisu2), nebo
d)    dojde k organizačním změnám, jejichž důsledkem je zánik vedoucího pracovního místa ředitele.
Zřizovatel může ředitele v průběhu doby trvání pracovního poměru na dobu určitou odvolat z vedoucího pracovního místa z důvodů závažného porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z jeho činností, úkolů a pravomocí na vedoucím místě ředitele,  které bylo zjištěno zejména inspekční činností České školní inspekce nebo zřizovatelem a nebo na návrh školské rady nebo České školní inspekce.

Zřizovatel zřizuje Školskou radu, zároveň stanoví počet jejích členů, vydá její volební řád a jmenuje třetinu členů školské rady.

Práva:
V souladu s § 12 z.č. 561/2004 Sb. (školský zákon) může hodnocení školy a školského zařízení provádět také jejich zřizovatel podle kritérií, která předem zveřejní.

Kraj může právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které zřizuje, přispívat na další neinvestiční výdaje jinak hrazené ze státního rozpočtu.

Zřizovatel (kraj) může povolit výjimku z nejnižšího počtu dětí, žáků a studentů stanoveného z.č. 561/2004 Sb. (školský zákon) a prováděcím právním předpisem (vyhlášky k jednotlivým druhům škol) za předpokladu, že uhradí zvýšené výdaje na vzdělávací činnost školy, a to nad výši stanovenou krajským normativem. Dále může zřizovatel školy povolit výjimku z nejvyššího počtu dětí, žáků a studentů stanoveného prováděcím právním předpisem do počtu 4 dětí, žáků a studentů za předpokladu, že toto zvýšení počtu není na újmu kvalitě vzdělávací činnosti školy a jsou splněny podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví.


Lhůty a termíny:
Žádost o zápis právnické osoby, kterou bude zřizovat kraj, do rejstříku škol a školských zařízení se podává u krajského úřadu příslušného podle sídla právnické osoby, která bude vykonávat činnost školy nebo školského zařízení, do 30. září. V případě škol a školských zařízení, jejichž rejstřík vede ministerstvo, krajský úřad postoupí žádosti se svým vyjádřením ministerstvu do 30. listopadu.

Potřebné doklady:
Usnesení zastupitelstva
Zřizovací listina
Usnesení obchodního soudu
Jmenování ředitelů právnických osob

 
Další informace:
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se specifickými vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 74/2005 o zájmovém vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízení a školských účelových zařízeních, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů

Související metodiky:
Zápis a změny v rejstříku škol a školských zařízení
Druhy a typy škol
Náležitosti názvu škol a školských zařízení

Za správnost popisu odpovídá:

Hartlová Jana

Platnost ke dni:

 

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 07.05.2012

Povinnost obce v oblasti vzdělávání

Základní popis:
Právní postavení škol a školských zařízení - obec a dobrovolný svazek obcí, zřizuje školy a školská zařízení jako školské právnické osoby nebo příspěvkové organizace podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů).


Podmínkou výkonu činnosti školy nebo školského zařízení je zápis do školského rejstříku. Účinností zápisu školy a školského zařízení do rejstříku škol a školských zařízení vzniká právnické osobě, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, právo poskytovat vzdělávání a školské služby a právo vydávat doklady o vzdělání stanovené tímto zákonem, a to v rozsahu tohoto zápisu. Účinností zápisu školy a školského zařízení do rejstříku škol a školských zařízení vzniká právnické osobě, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, nárok na přidělování finančních prostředků ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu územního samosprávného celku.


V souladu s § 177, 179  zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, územní samosprávu ve školství vykonávají obec a kraj.
Obec nebo svazek obcí zřizuje a zrušuje:
1.    základní školy


2.    mateřské školy


3.    mateřské a základní školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny


4.    zařízení školního stravování – školní jídelna, školní jídelna – výdejna, školní jídelna - vývařovna.


Obec nebo svazek obcí může dále zřizovat a zrušovat:
1.    základní umělecké školy


2.    školská zařízení pro zájmové vzdělávání – středisko volného času, školní klub, školní družina


3.    školská účelová zařízení – středisko služeb školám, školní hospodářství, středisko praktické výchovy, školní knihovna, plavecká škola, přípravný stupeň ZŠ speciální


4.    školy nebo školská zařízení, které jinak zřizuje kraj nebo ministerstvo: střední školy, vyšší odborné školy, mateřské, základní, střední školy a školská zařízení pro děti a žáky se zdravotním postižením, základní školy speciální, školy při zdravotnických zařízeních, školská výchovná a ubytovací zařízení, střední školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny, jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky a dětské domovy.



Pro koho je určen?
Školy a školská zařízení
Zřizovatel – obec, město, městys

Povinnosti:
Při zajišťování vzdělávání a školských služeb, zejména při zřizování a zrušování škol a školských zařízení, dbá obec  zejména o
a) soulad rozvoje vzdělávání a školských služeb se zájmy občanů obce a kraje, s potřebami trhu práce, s demografickým vývojem a rozvojem svého území,
b) dostupnost vzdělávání a školských služeb podle místních podmínek.
Obec je povinna zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu na jejím území a dětí umístěných na jejím území ve školských zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, které se v souladu se zvláštním právním předpisem (zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů)  nevzdělávají ve školách zřízených při těchto školských zařízeních.
Obec je dále povinna zajistit podmínky pro předškolní vzdělávání v posledním roce před zahájením povinné školní docházky pro děti s místem trvalého pobytu na jejím území a pro děti umístěné na jejím území v dětském domově. Za tímto účelem obec zřídí mateřskou školu, nebo zajistí předškolní vzdělávání v mateřské škole zřizované jinou obcí nebo svazkem obcí.
Obec nebo svazek obcí zajišťuje výdaje právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení, které zřizuje, s výjimkou výdajů hrazených z finančních prostředků státního rozpočtu přidělovaných podle § 161 odst. 6 písm. b) z.č. 561/2004 Sb. (školský zákon) a z jiných zdrojů; v případě, že školský obvod přesahuje území jedné obce, zabezpečují výdaje základní školy v tomto školském obvodu a školských zařízení jí sloužících dotčené obce poměrně podle počtu žáků s místem trvalého pobytu v jednotlivých obcích, nedojde-li mezi obcemi k jiné dohodě.
Obec nebo svazek obcí přiděluje právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které zřizuje, dotace stanovené zákonem o státním rozpočtu k částečné úhradě výdajů na provoz a provádí s nimi finanční vypořádání.
Zřizovatel (obec) na základě jím vyhlášeného konkursního řízení jmenuje ředitele příspěvkové organizace  na vedoucí pracovní místo na období 6 let.
Zřizovatel odvolá z funkce ředitele příspěvkové organizace v případě že,
a)    pozbyde některého z předpokladů pro výkon činností ředitele školy nebo školského zařízení stanovených zvláštním právním předpisem
b)    nesplní podmínky zahájení a úspěšného ukončení studia k získání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu,
c)    nesplní podmínky získání znalostí z oblasti řízení školství studiem pro ředitele škol a školských zařízení podle zvláštního právního předpisu, nebo
d)    dojde k organizačním změnám, jejichž důsledkem je zánik vedoucího pracovního místa ředitele.
Zřizovatel může ředitele v průběhu doby trvání pracovního poměru na dobu určitou odvolat z vedoucího pracovního místa z důvodů závažného porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z jeho činností, úkolů a pravomocí na vedoucím místě ředitele,  které bylo zjištěno zejména inspekční činností České školní inspekce nebo zřizovatelem a nebo na návrh školské rady nebo České školní inspekce.

Zřizovatel zřizuje Školskou radu, zároveň stanoví počet jejích členů, vydá její volební řád a jmenuje třetinu členů školské rady.

Práva:
V souladu s § 12 z.č. 561/2004 Sb. (školský zákon) může hodnocení školy a školského zařízení provádět také jejich zřizovatel podle kritérií, která předem zveřejní.

Obec může právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které zřizuje, přispívat na další neinvestiční výdaje jinak hrazené ze státního rozpočtu podle tohoto zákona.

Obec, která hodlá uskutečňovat projekt financovaný z prostředků Evropské unie, jehož předmětem je podpora kvality, rozvoje nebo dostupnosti vzdělávání a školských služeb podle tohoto zákona, může uzavírat s právnickými osobami vykonávajícími činnost školy nebo školského zařízení smlouvy o partnerství.

Zřizovatel (obec) může povolit výjimku z nejnižšího počtu dětí, žáků a studentů stanoveného z.č. 561/2004 Sb. (školský zákon) a prováděcím právním předpisem (vyhlášky k jednotlivým druhům škol) za předpokladu, že uhradí zvýšené výdaje na vzdělávací činnost školy, a to nad výši stanovenou krajským normativem. Dále může zřizovatel školy povolit výjimku z nejvyššího počtu dětí, žáků a studentů stanoveného prováděcím právním předpisem do počtu 4 dětí, žáků a studentů za předpokladu, že toto zvýšení počtu není na újmu kvalitě vzdělávací činnosti školy a jsou splněny podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví.


Specifické případy:
Vymezení školského obvodu spádové školy:
Je-li v obci jedna základní škola zřízená obcí, tvoří školský obvod území obce.
Je-li v obci více základních škol zřizovaných obcí, stanoví obec školské obvody obecně závaznou vyhláškou,
Je-li na území svazku obcí jedna základní škola nebo více základních škol zřízených svazkem obcí nebo dojde-li k dohodě několika obcí o vytvoření společného školského obvodu jedné nebo více základních škol zřizovaných některou z těchto obcí, stanoví každá z dotčených obcí obecně závaznou vyhláškou příslušnou část školského obvodu.
Pokud obec nestanoví školský obvod spádové školy a je ohroženo plnění povinné školní docházky žáků, rozhodne o školském obvodu spádové školy krajský úřad v přenesené působnosti.
Školský obvod obec nestanoví škole, která uskutečňuje vzdělávání výhradně podle vzdělávacího programu pro žáky se zdravotním postižením, a školám zřizovaným jinými zřizovateli než obcí nebo svazkem obcí.

Lhůty a termíny:
Žádost o zápis právnické osoby, kterou bude zřizovat obec, do rejstříku škol a školských zařízení se podává u krajského úřadu příslušného podle sídla právnické osoby, která bude vykonávat činnost školy nebo školského zařízení, do 30. září. V případě škol a školských zařízení, jejichž rejstřík vede ministerstvo, krajský úřad postoupí žádosti se svým vyjádřením ministerstvu do 30. listopadu.
Potřebné doklady:
Usnesení zastupitelstva
Zřizovací listina
Usnesení obchodního soudu
Jmenování ředitelů právnických osob

Další informace:

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se specifickými vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 74/2005 o zájmovém vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízení a školských účelových zařízeních, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů

Související metodiky:
Zápis a změny v rejstříku škol a školských zařízení
Výmaz z rejstříku škol a školských zařízení
Druhy a typy škol
Náležitosti názvu škol a školských zařízení

Za správnost popisu odpovídá:

Hartlová Jana

Platnost ke dni:

 

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 07.05.2012

Pravomoci a povinnosti ředitele školy

Základní popis:
Pravomoci a povinnosti ředitele školy a školského zařízení zřizovaného krajem, obcí nebo svazkem obcí při výkonu jeho činností nejen z pohledu školského zákona, ale i dalších zákonů (zákoník práce, správní řád…)

Pro koho je určen?
Ředitelům škol a školských zařízení zřizovaných krajem, obcí nebo svazkem obcí
 
Kdo jsou další účastníci?
Zřizovatel
Žáci, studenti, zákonní zástupci nezletilých žáků
 
Která instituce řeší?
 
Jaké jsou podmínky pro řešení?
Trvání pracovního poměru ředitele
 
Jakým způsobem lze zahájit?
Není relevantní.

Postup:

Pravomoci a povinnosti ředitele školy a školského zařízení (dále jen ředitel školy) vymezují ustanovení § 164 a § 165 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání ve znění pozdějších předpisů (dále jen školský zákon). Zatímco ustanovení § 164 se týká ředitelů všech škol, bez ohledu n zřizovatele, ustanovení § 165 se týká pouze ředitelů škol, zřizovaných krajem, obcí nebo svazkem obcí.

Podle ustanovení § 164 školského zákona ředitel školy:

  • rozhoduje o všech záležitostech týkajících se poskytování vzdělávání a školských služeb, pokud zákon nestanoví jinak; jedná se o jakousi generální klauzuli, z tohoto ustanovení vyplývá, že pokud není školským či jiným zákonem výslovně stanoveno jinak, je oprávněn a povinen  v uvedených věcech rozhodovat ředitel školy. Zároveň to znamená, že jakékoli jiné osoby či orgány (např. zřizovatel) mohou v záležitostech týkajících se poskytování vzdělávání a školských služeb rozhodovat pouze v případě, že tak výslovně stanoví zákon (ať již školský nebo jiný).  Ředitel školy tak např. stanoví (samozřejmě při respektování zákonných ustanovení a dalších podmínek jako např. kapacita školy, oboru atd.) kritéria pro přijetí ke vzdělávání, počet tříd, organizaci školního vyučování apod.
  • odpovídá za to, že škola a školské zařízení poskytuje vzdělávání a školské služby v souladu se školským zákonem a vzdělávacími programy dle § 3 školského zákona;  z tohoto ustanovení vyplývá závaznost vzdělávacích programů uvedených v § 3 školského zákona a zároveň povinnost ředitele zajistit, aby vzdělávání v dané škole bylo poskytováno v souladu s těmito vzdělávacími programy a zároveň v souladu se školským zákonem. Za tento soulad odpovídá ředitel školy navenek, a to nejen za sebe, ale rovněž za všechny zaměstnance školy, zejména pedagogické pracovníky.
  • odpovídá za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání a školských služeb; tato povinnost se v praxi projevuje zejména výběrem zaměstnanců a to především pedagogických pracovníků, u nichž je třeba dbát na jejich kvalifikaci podle příslušných ustanovení zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o pedagogických pracovnících).
  • vytváří podmínky pro výkon inspekční činnosti České školní inspekce a přijímá následná opatření; v této souvislosti je ředitel povinen zejména zajistit praktické podmínky pro výkon inspekční činnosti tak, jak to stanoví příslušná ustanovení zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole ve znění pozdějších předpisů. Tato povinnost se týká všech druhů kontroly (inspektorát práce, zřizovatel…)
  • vytváří podmínky pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a pro práci školské rady, pokud se zřizuje; v případě vytváření podmínek pro další vzdělávání pedagogických pracovníků se jedná o naplňování ustanovení § 24 zákona o  pedagogických pracovnících; pokud se týká vytváření podmínek pro práci školské rady, má zákon namysli zejména poskytnutí prostor  pro jednání školské rady, účast ředitele na jednání školské rady a poskytování potřebných informací.
  • zajišťuje, aby osoby uvedené v § 21 školského zákona byly včas informovány o průběhu a výsledcích vzdělávání dítěte, žáka nebo studenta; ředitel školy je povinen, zejména ve vnitřních předpisech, nastavit systém, jehož prostřednictvím se osobám uvedeným v § 21 školského zákona (zletilí žáci a studenti, zákonní zástupci nezletilých dětí a žáků, jakož i rodiče zletilých žáků a studentů a osoby, které vůči nim mají vyživovací povinnost) dostane včas informací o průběhu a výsledků vzdělávání podle ustanovení § 21 odst. 1 písm.b a odst. 2 a 3 školského zákona.
  • zajišťuje spolupráci při uskutečňování programů zjišťování výsledků vzdělávání vyhlášených MŠMT; ukládá ředitelům obecnou povinnost spolupracovat, tj. umožnit a realizovat tato zjišťování
  • odpovídá za zajištění dohledu nad dětmi a nezletilými žáky ve škole a školském zařízení; dohled nad dětmi a nezletilými žáky (dále jen žáci) vykonávají především pedagogičtí pracovníci, ale může být vykonáván i jinými zletilými zaměstnanci školy, pokud byli předem o výkonu dohledu řádně poučeni. Obecně je povinnost zajistit bezpečnost a ochranu zdraví stanovena v § 29 odst. 2 školského zákona. Tato obecná povinnost zajistit bezpečnost a ochranu zdraví se týká všech dětí, žáků a studentů, bez ohledu na jejich zletilost. U zletilých žáků a studentů se tato povinnost zajišťuje zejména formou poučení, seznámení s příslušnými právními a vnitřními předpisy apod. Povinnost zajistit dohled se týká nezletilých dětí a žáků. Zajištěním dohledu nemá zákon na mysli, že každé dítě musí být po celou dobu pobytu ve škole pod neustálým dohledem (tj. pod neustálou kontrolou). Je pravomocí ředitele školy stanovit pro konkrétní činnosti rozsah dohledu.
  • ředitel zřizuje pedagogickou radu jako svůj poradní orgán; pedagogickou radu zřizuje ředitel povinně, tvoří ji všichni pedagogičtí pracovníci dané školy. Tato povinnost se váže pouze ke škole, nikoli ke školskému zařízení, kde může ředitel školskou radu rovněž zřídit, ale není to jeho povinnost. Ze zákona je ředitel povinen s pedagogickou radou projednávat veškeré zásadní pedagogické dokumenty a opatření (školní vzdělávací program, školní řád, vlastní hodnocení školy apod. Ze zákona není dána povinnost projednávat s pedagogickou radou průběh a výsledky vzdělávání konkrétních dětí, žáků a studentů. O některých skutečnostech je ředitel školy povinen pedagogickou radu informovat (např. vyloučení ze školy). Pedagogická rada je poradním orgánem ředitele školy, tzn. že ředitel školy přihlédne k názoru pedagogické rady, avšak konečné rozhodnutí je vždy na řediteli, protože ředitel nese za svá rozhodnutí odpovědnost.


Podle ustanovení § 165 odst. 1 ředitel školy:

  • stanovuje organizaci a podmínky provozu školy a školského zařízení; dle tohoto ustanovení ředitel školy stanoví časový rozvrh poskytování vzdělávání a školských služeb, personální a materiální zajištění apod.
  • odpovídá za použití finančních prostředků státního rozpočtu přidělených podle ustanovení § 160 až § 163 školského zákona v souladu s účelem, na který byly přiděleny


Podle ustanovení § 165 odst. 2 ředitel školy a školského zařízení rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy (ve správním řízení) v těchto případech:

  • zamítnutí žádosti o povolení individuálního vzdělávacího plánu podle § 18 školského zákona a zamítnutí žádosti o přeřazení žáka nebo studenta do vyššího ročníku podle § 17 odst. 3 školského zákona
  • přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání podle § 34 školského zákona a ukončení předškolního vzdělávání podle § 35 školského zákona, zařazení dítěte do přípravného stupně základní školy speciální podle § 48a školského zákona, zařazení dítěte do přípravné třídy základní školy podle § 47 školského zákona
  • zamítnutí žádosti o odklad povinné školní docházky podle § 37 školského zákona
  • převedení žáka do odpovídajícího ročníku základní školy podle 39 odst. 2 školského zákona
  • přijetí k základnímu vzdělávání podle § 46 školského zákona, přestupu žáka podle § 49 odst. 1 školského zákona a převedení žáka do jiného vzdělávacího programu podle § 49 odst. 2 školského zákona, zamítnutí žádosti o povolení pokračování v základním vzdělávání podle § 55 odst. 2 školského zákona
  • přijetí ke vzdělávání ve střední škole podle § 59 a následujících školského zákona, vyšší odborné škole podle § 93 a následujících školského zákona a v konzervatoři podle § 88 školského zákona
  • zamítnutí žádosti o přestup, změnu oboru vzdělání, přerušení vzdělávání a opakování ročníku podle § 66 a § 97 školského zákona
  • zamítnutí žádosti o pokračování v základním vzdělávání podle § 55 odst.1 školského zákona
  • podmíněné vyloučení a vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení podle § 31 odst. 2 a 4 školského zákona
  • zamítnutí žádosti o uznání dosaženého vzdělání podle § 70 a § 100 školského zákona
  • povolení a zrušení povolení individuálního vzdělávání žáka podle § 41 školského zákona


Řediteli školy je v těchto případech zákonem dána pravomoc rozhodovat o individuálních právech a povinnostech v oblasti státní správy. Jako správní orgán je ředitel školy povinen postupovat striktně podle zákona č. 500/2006 Sb., správní řád ve znění pozdějších předpisů.

 
Specifické případy:
I v případech, kdy se na rozhodování ředitele podle ustanovení § 183 odst. 1 školského zákona správní řád nevztahuje, je ředitel školy povinen postupovat v souladu se zásadami správního řízení.

 
Práva a povinnosti:
Výše jsou popsány pravomoci a povinnosti ředitele školy, které přímo souvisejí s poskytováním vzdělávání a školských služeb. Ředitel školy má však i další pravomoci a povinnosti, které vyplývají např. z postavení ředitele jakožto zaměstnavatele a jsou upraveny zákoníkem práce apod.

Lhůty a termíny:
 
Potřebné doklady:
 
Potřebné a doporučené formuláře:
 
Další informace:
Zákon č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 500/2006 Sb., správní řád ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů  

Související metodiky:
Školská rada
Kvalifikace pedagogických pracovníků ZŠ
Kvalifikace pedagogických pracovníků SŠ
Prohlubování kvalifikace pedagogických pracovníků
Čerpání dovolené
Přestávka v práci na jídlo a oddech
 
Za správnost popisu odpovídá:
JUDr. Helena Vašková
Tel. 485 226 218
helena.vaskova@kraj-lbc.cz
 
Platnost ke dni:
5. února 2012

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 18.03.2012

Prohlubování kvalifikace pedagogických pracovníků

Základní popis:
Práva a povinnosti zaměstnanců - pedagogických pracovníků a zaměstnavatelů – škol a školských zařízení při prohlubování kvalifikace

Pro koho je určen?
Pro pedagogické pracovníky
 
Kdo jsou další účastníci?
Ředitelé škol a školských zařízení
 
Která instituce řeší?
Školy a školská zařízení
 
Jaké jsou podmínky pro řešení?
Trvání pracovního poměru pedagogického pracovníka ke škole nebo školskému zařízení
 
Jakým způsobem lze zahájit?
Probíhá průběžně po celou dobu trvání pracovního poměru pedagogického pracovníka
 
Postup:
Prohlubování kvalifikace upravuje v § 230 zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákoník práce), který obecně stanoví povinnost zaměstnance prohlubovat si svoji kvalifikaci k výkonu sjednané práce. Zákoník práce definuje prohlubování kvalifikace jako její průběžné doplňování, kterým se nemění její podstata a také její obnovování a udržování.
Prohlubování kvalifikace pedagogických pracovníků upravuje hlava IV zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o pedagogických pracovnících). Prohlubování kvalifikace pedagogických pracovníků probíhá podle plánu dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, který stanoví ředitel školy (s přihlédnutím k potřebám školy, zájmům pedagogického pracovníka, finančním možnostem školy) po předchozím projednání s příslušným odborovým orgánem. Další vzdělávání pedagogických pracovníků se uskutečňuje:
1) V akreditovaných vzdělávacích institucích (VŠ, v zařízeních DVPP…) – upraveno podrobně vyhláškou č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků ve znění pozdějších předpisů
2) Samostudiem
3) Dalším vzděláváním zdravotnických pracovníků (týká se učitelů zdravotnických studijních oborů).
Pedagogickému pracovníkovi přísluší k samostudiu volno v rozsahu 12 pracovních dnů v roce, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody nebo účast pedagogického pracovníka na institucionální formě dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Obsah samostudia si určuje pedagogický pracovník sám. Za dobu volna k samostudiu mu přísluší náhrada platu.

Specifické případy:
0

Práva a povinnosti:
Pedagogický pracovník je povinen si prohlubovat kvalifikaci, ředitel školy nebo školského zařízení je povinen vytvářet mu pro prohlubování kvalifikace podmínky.

Lhůty a termíny:
Průběžně za trvání pracovního poměru pedagogického pracovníka ke škole nebo školskému zařízení
 
Potřebné doklady:

0

Potřebné a doporučené formuláře:
0

Další informace:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 563/2004 Sb., zákon o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů
 
Související metodiky:
Kvalifikace pedagogických pracovníků ZŠ
Kvalifikace pedagogických pracovníků SŠ

Za správnost popisu odpovídá:
JUDr. Helena Vašková
Tel. 485 226 218
helena.vaskova@kraj-lbc.cz

Platnost ke dni:
25. ledna 2012

 

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 18.03.2012

Přestávka v práci na jídlo a oddech

Základní popis:
Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut.

Pro koho je určen?
Pro zaměstnavatele
 
Kdo jsou další účastníci?
Zaměstnanci
 
Která instituce řeší?
Zaměstnavatel
 
Jaké jsou podmínky pro řešení?
Nepřetržitý výkon práce po určitou dobu, nejdéle po 6 hodin
 
Jakým způsobem lze zahájit?
Přestávky v práci určí zaměstnavatel
 
Postup:
Podle ustanovení § 88 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákoník práce) má zaměstnavatel povinnost nejdéle po 6 hodinách nepřetržitého výkonu práce poskytnout zaměstnanci přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Přestávka může být rozdělena, avšak alespoň jedna její část musí činit nejméně 15 minut. Tato přestávka se nezapočítává do pracovní doby, zaměstnanec není povinen se v době přestávky zdržovat na pracovišti ani plnit pokyny zaměstnavatele. Tuto přestávku nelze poskytnout na začátku ani na konci pracovní doby. Pracuje-li zaměstnanec na kratší pracovní dobu a jeho směna nepřekročí 6 hodin, nemusí mu být tato přestávka poskytnuta.
Pokud se jedná o práce, které nemohou být přerušeny např. z důvodu technologie výroby, obsluhy klientů apod., musí zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci i bez přerušení provozu přiměřenou dobu na jídlo a oddech. Délku této přiměřené doby zákoník práce nestanoví. Tato doba však není přestávkou v práci a započítává se do pracovní doby.
V podmínkách školy nestanoví zaměstnavatel pedagogickým pracovníkům přestávku v práci hromadně, ale individuálně, a to tak, že stanoví pedagogickému pracovníkovi rozvrh přímé pedagogické činnosti, rozvrh dohledu nad dětmi a žáky a rozvrh dalších pracovních povinností (pracovní porady…). Zaměstnavatel je povinen dbát, aby v tomto rozvrhu pracovní doby byla přestávka v práci v délce nejméně 30 minut nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce. Tak se zaměstnavatel zhostí své povinnosti stanovit zaměstnanci přestávky v práci na jídlo a oddech, a to předem.
 
Specifické případy:
Mladistvým zaměstnancům je zaměstnavatel povinen poskytnout přestávku v práci na jídlo a oddech nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce.
 
Práva a povinnosti:
Povinnost zaměstnavatele poskytnout zaměstnanci přestávku v práci na jídlo a oddech nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce a tomu odpovídající právo zaměstnance.
 
Lhůty a termíny:
0
 
Potřebné doklady:
0
 
Potřebné a doporučené formuláře:
0
 
Další informace:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů - § 88
 
Související metodiky:
0
 
Za správnost popisu odpovídá:
JUDr. Helena Vašková
Tel. 485 226 218
helena.vaskova@kraj-lbc.cz
 
Platnost ke dni:
31. ledna 2012

 

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 18.03.2012

Přestup žáka do jiné střední školy

Základní popis:
Materiál řeší podmínky a postup při přestupu žáka do jiné střední školy.
 

Pro koho je určen?
Žákům středních škol, zákonným zástupcům nezletilých žáků, výchovným poradcům středních škol.

Kdo jsou další účastníci?
Ředitelé středních škol.

Která instituce řeší?
Ředitelé středních škol, a to stávající i nové, do které žák přestupuje.

Jaké jsou podmínky pro řešení?
Žák střední školy může v průběhu středního vzdělávání změnit obor vzdělání či střední školu.

Jakým způsobem lze zahájit?
Podáním žádosti řediteli střední školy, do které se žák hlásí.

Postup:
O přestup žáka může požádat zletilý žák střední školy nebo zákonný zástupce nezletilého žáka. Žák nebo zákonný zástupce ba měl kontaktovat ředitele střední školy, do které chce žák přestoupit a domluví se na možnosti a podmínkách přestupu. Jedná se ovšem o doporučení, které usnadní celý postup. Následně je nutné podat písemnou žádost řediteli školy, kam se žák hlásí.

 

Žádost musí obsahovat:

  • jméno a příjmení žáka,
  • datum narození
  • místo trvalého pobytu, popř. jinou adresu pro doručování
  • označení orgánu, kterému je určeno (ředitel střední školy, kam se žák hlásí)
  • důvod pro přestup (musí být patrné co žadatel žádá a čeho se domáhá)
  • souhlas nezletilého žáka, podává-li žádost zákonný zástupce
  • podpis žáka nebo zákonného zástupce
  • datum zpracování žádosti
  • nepovinné kontaktní údaje – e-mail, telefonní číslo


O přestupu žáka rozhoduje ředitel střední školy, do které se žák hlásí. Ředitel školy může v rámci přestupu stanovit rozdílovou zkoušku (zejména při změně oboru vzdělání).
Žák přestává být žákem původní školy dnem, který předchází dni přijetí na novou školu.
Specifické případy:
Změna oboru vzdělání v rámci jedné střední školy. Postup je totožný, jen o změně oboru rozhoduje ředitel střední školy, jíž je žadatel žákem.

Práva a povinnosti:
Právo žáka, resp. zákonného zástupce:

  • požádat o změnu střední školy i oboru vzdělání

Právo ředitele střední školy:

  • povolit nebo nepovolit přestup žáka
  • stanovit rozdílovou zkoušku
  • určit obsah a rozsah, termín a kritéria zkoušky

Povinnosti žáka, resp. zákonného zástupce:

  • podat žádost, která bude mít všechny náležitosti
  • dodat další podklady, které si ředitel školy vyžádá (potvrzení o vzdělávání na střední škole, kolpii posledního vysvědčení, čestné prohlášení o zdravotních důvodech přestupu, a. j.)

Povinnost ředitele střední školy:

  • rozhodnout o přestupu, v případě zamítnutí žádosti vydat rozhodnutí
  • o přijetí žáka informovat bez zbytečného odkladu ředitele, z níž žák přestopil
  • ředitel původní školy zašle do 5 pracovních dní ode dne, kdy se dozvěděl o přijetí, řediteli nové školy kopii dokumentace žáka ze školní matriky


Lhůty a termíny:
Přestup žáka je možný v průběhu celého školního roku.
Ředitel školy, do které žák přestupuje rozhodne do 30 dnů od podání žádosti.
Ředitel ředitele informuje bezodkladně.
Zaslání kopie dokumentace žáka do 5ti pracovních dnů.

Potřebné doklady:
Kopie vysvědčení z předchozího vzdělávání, potrvzení o vzdělávání ve střední škole.


Potřebné a doporučené formuláře:

Další informace:

Související metodiky:

Za správnost popisu odpovídá:
Eva Kotková,  tel.: 485 226 231, e-mail: eva.kotkova@kraj-lbc.cz

Platnost ke dni:
11. 2. 2012

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 18.03.2012

Přesun mezi závaznými a orientačními ukazateli rozpočtu přímých výdajů.

Základní popis:
Rozpočet rozepsaný v určitém členění závazných ukazatelů právnické osobě nevyhovuje a je třeba ho korigovat.



Pro koho je určen?

Pro ředitele a ekonomy škol a školských zařízení zřizovaných obcemi a krajem.

Kdo jsou další účastníci?

Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu KÚ LK, ev. MŠMT.

Která instituce řeší?

Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu KÚ LK.

Jaké jsou podmínky pro řešení?
Právnická osoba obdrží rozpočet v členění na závazné a orientační ukazatele. Toto členění právnické osobě přestane vyhovovat.

Jakým způsobem lze zahájit?
Právnická osoba požádá o přesun mezi závaznými ukazateli krajský úřad.

Postup:
Ministerstvo školství vzhledem ke krajům a kraje vůči právnickým osobám rozepisují rozpočet přímých výdajů poskytnutých ze státního rozpočtu v členění na závazné a orientační ukazatele.
Závazné ukazatele jsou stanoveny ve struktuře:

  •     limit počtu zaměstnanců
  •     přímé neinvestiční výdaje celkem, z toho:
  •     prostředky na platy pedagogických pracovníků
  •     prostředky na platy nepedagogických pracovníků
  •     prostředky na ostatní osobní náklady pedagogických pracovníků
  •     prostředky na ostatní osobní náklady nepedagogických pracovníků


Výše mzdových prostředků pro pedagogy a mzdových prostředků pro nepedagogy je dána normativním rozpisem s případnou úpravou po dohodovacím řízení.
Členění na platy a OON je provedeno podle požadavku právnické osoby, která jej vyplní do finanční rozvahy. Organizace je povinna v rámci daných podmínek zabezpečit rovnoměrné čerpání těchto prostředků. V případě, že  toto rozdělení přestane právnické osobě vyhovovat a tudíž by rovnoměrné čerpání nemohla dodržet, může požádat o rozdělení nové.
Na základě písemného požadavku právnické osoby lze provést přesun mezi závaznými ukazateli

  •     platy a OON pedagogů nebo platy a OON nepedagogických zaměstnanců,
  •     platy pedagogů a nepedagogů a OON pedagogů a nepedagogů,
  •     platy pedagogů či nepedagogů a ONIV v případě, že prostředky přidělené na ONIV nepostačují na pokrytí „náhrad za nemoc“ při současném zabezpečení nezbytných ONIV přímých.


Přesuny mohou být uskutečněny v rámci přidělených krajských závazných ukazatelů v každém termínu změny rozpočtu přímých NIV. Pokud krajské závazné ukazatele nepostačují, je možno požádat o jejich změnu ministerstvo školství, a to zpravidla v dubnu a září příslušného kalendářního roku.

O přesuny v rámci orientačních ukazatelů (tj. zákonných odvodů, přídělu do FKSP, ostatních neinvestičních výdajů) není třeba žádat. Závazný je pouze jejich součet

Specifické případy:
Specifické případy neexistují.

Práva a povinnosti:
Zákonnou povinností kraje i každé právnické osoby je dodržet rozpis jednotlivých závazných ukazatelů a součet orientačních ukazatelů.
Každá právnická osoba i kraj mají právo požádat o změnu závazných ukazatelů ministerstvo školství tak, aby jejich výše vyhovovala potřebám škol aškolských zařízení i kraje.

Lhůty a termíny:

  •     leden

-    požadavek na výši závazných ukazatelů OON pro pedagogy a OON pro nepedagogy vyplní právnická osoba do finanční rozvahy

  •     duben a září

-    obvykle možnost změny krajských závazných ukazatelů ze strany MŠMT, tomu předchází šetření na školách a školských zařízeních – aktualizace požadavků na OON a odstupné  

  •     duben až listopad

-    průběžné úpravy závazných ukazatelů právnických osob v rámci závazných ukazatelů krajského úřadu


Potřebné doklady:
-    kvalifikovaný odhad rozdělení mzdových prostředků na platy a OON pedagogů i nepedagogů vyjářený ve finanční rozvaze právnické osoby,
-    písemné požadavky právnických osob na přesun mezi přidělenými závaznými ukazateli.

Potřebné a doporučené formuláře:
Finanční rozvaha školy či školského zařízení, další požadavky v průběhu roku písemně ev. v tabulce požadavku na výši OON.

Další informace:

Související metodiky:

Za správnost popisu odpovídá:

Platnost ke dni:

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 07.05.2012

Přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání do mateřské školy

Základní popis:
Přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání do mateřské školy.

Pro koho je určen?
Zákonní zástupci (rodiče) dítěte, ředitel mateřské školy.


Kdo jsou další účastníci?
Obec, kraj jako zřizovatel mateřské školy, krajský úřad jako nadřízený správní orgán.


Která instituce řeší?
Ředitel mateřské školy jako správní orgán.

Jaké jsou podmínky pro řešení?
Dovršení věku dítěte stanoveného zákonem č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (Školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, což je 3 – 6 let.


Jakým způsobem lze zahájit?
Zákonný zástupce dítěte (rodič) podá ve stanoveném termínu řediteli mateřské školy žádost  o přijetí k předškolnímu vzdělávání svého dítěte.

Postup:
Pro přijetí do mateřské školy jsou nejdůležitější následující body.


Výběr mateřské školy
Vzhledem k tomu, že předškolní vzdělávání není ze zákona povinné, nejsou pro mateřské školy určeny spádové obvody. Obecně tedy platí, že mateřské školy přijímají děti s trvalým pobytem v obci, kde má sídlo i mateřská škola.  Proto je na rodiči, zda si v obci, ve které má dítě trvalý pobyt, vybere právě tu mateřskou školu, kterou má například blíže ke svému pracovišti.


Termín pro podání žádostí o přijetí do mateřské škole („zápis“)
Termín pro podání žádostí o přijetí k předškolnímu vzdělávání stanovuje ředitel mateřské školy po předchozí dohodě se zřizovatelem mateřské školy a musí tuto informaci zveřejnit tak, aby byla přístupná všem případným zájemcům o přijetí dítěte do mateřské školy (vývěska mateřské školy, webové stránky mateřské školy a zřizovatele, úřední deska, tisk). Ve většině mateřských škol se volí termíny v období únor-červen a vždy se jedná o přijetí k předškolnímu vzdělávání od následujícího školního roku.

Kritéria
Kritéria pro přijetí k předškolnímu vzdělávání nejsou upravena žádným právním předpisem, jejich stanovení je pouze v pravomoci ředitele mateřské školy a vydává je v případě, že počet zájemců o přijetí do mateřské školy převyšuje počet volných míst pro nadcházející školní rok. Vždy se jedná o soubor pravidel, která určují, jaká hlediska, vlastnosti a skutečnosti budou ředitelem mateřské školy zohledněny při přijímání dětí. Ředitel mateřské školy při jejich výběru musí dbát na to, aby daná kritéria nediskriminovala určitou skupinu dětí a naopak byla jednoznačně formulovaná a také měřitelná. Nelze například při přijetí zvýhodňovat dítě na základě sociálního nebo pracovního postavení rodičů, neboť příjemcem předškolního vzdělávání je dítě nikoliv rodič, nevhodná jsou kritéria typu „vzdálenost bydliště od mateřské školy“, „zdravotní stav dítěte“, „spádovost“, „trvalý pobyt rodičů“, „zaměstnanost rodiče“. Naopak vhodným kritériem pro přijetí může být stanovení minimální věkové hranice tří let – věkové rozhraní je upraveno školským zákonem v ustanovení § 34 (předškolní vzdělávání se organizuje pro děti ve věku zpravidla  od tří do šesti let), dále kritérium, které zvýhodňuje dítě, jehož sourozenec již byl do mateřské školy přijat.


Podání žádosti o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání a zahájení správního řízení
Zákonný zástupce podá žádost o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání ve stanoveném termínu. Termín podání žádosti je nutné dodržet, neboť pozdějším podáním žádosti zákonným zástupcem se může stát, že dítě bude přijato pouze v případě volné kapacity mateřské školy, i přesto, že splnilo stanovená kritéria.
Žádost o přijetí k předškolnímu vzdělávání by měla obsahovat pouze údaje, které vyžaduje zákon, rozhodně by neměly být ředitelem mateřské školy požadovány citlivé údaje jako např. rodné číslo, mateřský jazyk…


Vyžadované údaje
Označení správního orgánu: ředitel mateřské školy (uvede se název školy dle zřizovací listiny)
Čeho se žádost týká a co se navrhuje: přijetí k předškolnímu vzdělávání do mateřské školy
Účastník řízení (dítě):jméno, příjmení, datum narození, trvalý pobyt
Zákonný zástupce (rodič): jméno, příjmení, trvalý pobyt, popřípadě jinou adresu pro doručování.
V případě, že se žádost obsahuje některé doplňující údaje, měla by u nich být uvedena poznámka „nepovinný údaj“ a jejich nevyplnění by nemělo ovlivnit výsledek celého správního řízení. Dnem podání žádosti o přijetí k předškolnímu vzdělávání je zahájeno správní řízení.


Vyhodnocení podkladů a vydání rozhodnutí
Ředitel mateřské školy po vyhodnocení všech podaných žádostí rozhodne ve lhůtě 30 dnů od podání žádosti o přijetí nebo nepřijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání. V případě přijetí k předškolnímu vzdělávání se rozhodnutí oznamují pouze zveřejněním seznamu na veřejně přístupném místě. Rozhodnutí o nepřijetí by mělo mít řádně vypracované odůvodnění, neboť nelze jinak dohledat na základě jakých skutečností bylo rozhodnuto. Dále nesmí ředitel mateřské školy v případě nepřijetí opomenout na procesní právo účastníka řízení a dát zákonnému zástupci možnost vyjádřit se k podkladům před vydáním rozhodnutí. Zákonný zástupce dítěte může proti rozhodnutí podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení/doručení  rozhodnutí. Odvolání se podává u ředitele mateřské školy, který rozhodnutí vydal a rozhoduje o něm krajský úřad jako nadřízený správní orgán.

Specifické případy:

Přerušení nebo zastavení správního řízení o přijetí k předškolnímu vzdělávání
V případě, že podaná žádost nemá předepsané náležitosti, pomůže ředitel mateřské školy zákonnému zástupci nedostatky odstranit buď přímo na místě v mateřské škole, nebo určí lhůtu, ve které by měly být nedostatky odstraněny, správní řízení je také možno současně přerušit. Ředitel mateřské školy poučí zákonného zástupce o možnosti zastavit v řízení v případě, že nedostatky nebudou ve stanovené lhůtě odstraněny.


Přijetí v průběhu školního roku

Dítě je možné k předškolnímu vzdělávání přijmout i v průběhu školního roku, nicméně přijetí je závislé volné kapacitě mateřské školy. V případě, že se jedná o dítě v posledním roce před zahájením povinné školní docházky (předškolák) je nutné, aby se zákonný zástupce dítěte obrátil na zřizovatele  mateřské školy (obec nebo v případě mateřských škol pro žáky se zdravotním postižením – kraj). Z hlediska školského zákona se děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky přijímají k předškolnímu vzdělávání přednostně.

Přijetí dětí z jiné mateřské školy v měsíci červenci a srpnu

Novela školského zákona umožnila přijmout v měsíci červenci a srpnu děti z jiné mateřské školy, ale pouze po dobu přerušení provozu jiné mateřské školy.


Práva a povinnosti:
Dítě
Práva

  • přednostní přijetí v posledním roce před zahájením povinné školní docházky


Zákonný zástupce (rodič) dítěte

Práva

  • možnost vyjádřit se k podkladům před vydáním rozhodnutí v souladu s ustanovením § 36 odst. 3, zákona č. 500/2004 sb., správní řád, ve  znění pozdějších předpisů


Povinnost

  • zajistit, aby dítě řádně docházelo do mateřské školy,
  • informovat mateřskou školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnost, majících vliv na průběh vzdělávání
  • oznamovat veškeré změny v údajích, které jsou podstatné pro vzdělávání
  • hradit ve stanoveném termínu úplatu za vzdělávání v mateřské škole, školní stravování
  • dokládat důvody nepřítomnosti dítěte v mateřské škole v souladu se školním řádem


Ředitel mateřské školy
Právo

  • rozhoduje o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání
  • stanovení kritérií v případě, že počet zájemců o přijetí do mateřské školy převyšuje počet volných míst pro daný školní rok


Povinnosti

  • stanovení místa, termínu a doby pro podání žádostí o přijetí k předškolnímu vzdělávání a zveřejnění způsobem v místě obvyklým
  • stanovení kritérií v případě, že počet zájemců o přijetí do mateřské školy převyšuje počet volných míst pro daný školní rok


Obec

  • pokud nelze z kapacitních důvodů přijmout k předškolnímu vzdělávání do mateřské školy předškoláka, zajistí obec, v níž má dítě trvalý pobyt, přijetí do jiné mateřské škol


Lhůty a termíny:
Termín a doba pro podání žádosti o přijetí k předškolnímu vzdělávání stanoví ředitel mateřské školy, po dohodě se zřizovatelem a zveřejní jej způsobem v místě obvyklým.

Zahájení řízení o žádosti
řízení je zahájeno dnem, kdy byla řediteli školy (správnímu orgánu) doručena žádost zákonného zástupce (rodiče) dítěte o přijetí k předškolnímu vzdělávání

Vydání rozhodnutí

  • vydává ředitel mateřské školy (správní orgán)
  • nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení
  • vydáním se rozumí předání stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí k poštovní přepravě


Odvolání proti rozhodnutí

  • proti rozhodnutí je možné podat odvolání
  • lhůta pro podání odvolání je 15 dnů ode dne oznámení/doručení rozhodnutí
  • odvolání se podává prostřednictvím ředitele mateřské školy
  • rozhoduje o něm krajský úřad jako nejblíže nadřízený správní orgán


Potřebné doklady:
občanský průkaz zákonného zástupce (rodiče)

Potřebné a doporučené formuláře:
žádost o přijetí k předškolnímu vzdělávání

Další informace:

  • rozhodnutí o přijetí k předškolnímu vzdělávání se oznamují zveřejněním seznamu uchazečů pod přiděleným registračním číslem, s výsledkem řízení u každého uchazeče,
  • seznam se zveřejňuje  na veřejně přístupném místě


Související metodiky:

Za správnost popisu odpovídá:
Bc. Eva Martinková

Platnost ke dni:
1. 2. 2012

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 18.03.2012

Přijímání do prvního ročníku vzdělávání ve střední škole

Základní popis:
Podmínky přijímání ke vzdělávání, průběh a popis přijímání uchazečů do prvního ročníku vzdělávání ve střední škole, manipulace se zápisovým lístkem, další kola přijímacího řízení, přijímání do prvního ročníku nižšího a vyššího stupně víceletých gymnázií, přijímání do oborů vzdělání s talentovou zkouškou a přijímání do vyššího ročníku vzdělávání ve střední škole.

Pro koho je určen?
Pro uchazeče o vzdělávání ve střední škole (zletilé i nezletilé), zákonné zástupce nezletilých uchazečů, ředitele zařízení ústavní nebo ochranné výchovy, výchovné pordace působící v základních školách a dotčené pracovníky ORP III.

Kdo jsou další účastníci?
Ředitelé středních škol jako prvoinstanční správní orgán příslušný dle § 165 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “školský zákon”).

Která instituce řeší?
Ředitelé středních škol jako prvoinstanční správní orgán příslušný dle § 165 odst. 2 školského zákona

Jaké jsou podmínky pro řešení?
Ředitel střední školy vyhlašuje jednotlivá kola přijímacího řízení, pro něž stanovuje předem kritéria, předpokládané počty přijímaných uchazečů a termíny přijímací zkoušky, je-li stanovena. Po zhodnocení veškerých podkladů, které uchazeči dodali, rozhodne o přijetí či nepřijetí každého jednotlivého uchazeče.

Jakým způsobem lze zahájit?
Podáním přihlášky ke vzdělávání ve střední škole zletilým uchazečem, zákonným zástupcem nezletilého uchazeče či ředitelem zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy řediteli střední školy.

Postup:
Ke vzdělávání ve střední škole lze přijmout uchazeče, který splnil povinnou školní docházku nebo úspěšně ukončil základní vzdělávání před splněním povinné školní docházky. O přijetí uchazeče rozhoduje ředitel střední školy (§ 59 odst. 1 a 2 školského zákona).

I. Přijímání do prvního ročníku vzdělávání ve střední škole (§ 60 školského zákona):
Ředitel střední školy je povinen vyhlásit nejméně jedno kolo přijímacího řízení.

Přijímací zkoušky:

  • ředitel školy může rozhodnout o konání přijímací zkoušky
  • podobu zkoušky stanoví ředitel školy v souladu s RVP základního vzdělávání
  • je-li rozhodnuto o konání přijímací zkoušky, pak musí ředitel školy pro první kolo přijímacího řízení určit minimálně dva termíny jejího konání
  • termíny zkoušky je možné stanovit v termínu od 22. dubna do 30 dubna
  • pozvánku k přijímací zkoušce pro první kolo odešle ředitel školy 14 dní před termínem konání zkoušky
  • rozhodne-li ředitel, že se přijímací zkouška nekoná, informuje o tom uchazeče nebo zákonné zástupce


Kritéria přijetí:

  • pro první kolo je stanoven termín zveřejnění do 31. ledna
  • zveřejní je ředitel školy, a to i způsobem umožňujícím dákový přístup (web školy, edulk.cz)
  • k dispozici jsou informace o termínech konání přijímací zkoušky, předpokládaném počtu přijímaných uchazečů a kritériích pro příslušné kolo přijímacího řízení
  • ředitel hodnotí uchazeče vždy podle (§ 60 odst. 13 školského zákona):

1) hodnocení na vysvědčení
2) výsledku přijímací zkoušky, je-li stanovena
3) dalších skutečností osvědčující vhodné schopnosti, vědomosti a zájmy (stanoví ředitel, např. výsledky z předmětových olympiád, výsledky testů v rámci jednotných přijímacích zkoušek)

  • zveřejněním je přijímací řízení považováno za zahájené


Přihlášky:

  • lze podat 2 přihlášky do prvního kola přijímacího řízení
  • přihlášky podává zletilý uchazeč nebo zákonný zástzpce nezletilého uchazeče nebo ředitel zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné léčby řediteli střední školy, a to na tiskopise určeném ministerstvem
  • termín:
  • do 15. března do denní formy vzdělávání
  • do 20. března do jiné než denní formy vzdělávání (dálková, večerní, ...)
  • způsob podání: osobně řediteli střední školy nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb (v tomto případě se za rozhodné považuje datum odeslání přihlášky)


Výsledky:

  • pokud splní podmínky pro přijetí více uchazečů, rozhodjuje o přijetí jejich pořadí podle výsledků hodnocení přijímacího řízení
  • ředitel ukončí hodnocení výsledků do 3 pracovních dnů od ukončení přijímací zkoušky
  • ředitel stanoví pořadí uchazečů dle dosažených výsledků
  • zveřejní seznam přijatých uchazečů na veřejně přístupném míste ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup (web školy)
  • seznam přijatých uchazečů je považován za rozhodnutí o přijetí, uchazeči se najdou pod přidělěným registračním číslem s výsledkem řízení
  • seznam musí být zveřejněn minimálně po dobu 15 dnů, uveden musí být datum zveřejnění a poučení o právních následcích neodevzdání zápisového lístku podle § 60a odst. 7 školského zákona
  • zveřejněním seznamu se rozhodnutí považují za oznámená (tzn. jako by byla doručená)
  • nepřijatým zletilým uchazečům nebo zákonným zástupcům nezletilých uchazečů odešle ředitel rozhodnutí o nepřijetí
  • rohodnutí o nepřijetí, které nelze zletilému uchazeči nebo zákonnému zástupci nezletilého uchazeče doručit se kládá po dobu 5 pracovních dní, pak je považováno za doručené
  • nekoná-li se přijímací zkouška, ředitel zveřejní seznam a odešle rozhodnutí až v termínu od 22. dubna do 30. dubna


Talentové zkoušky (§ 62 školského zákona):

  • u oborů vzdělání s talentovou zkouškou je tato stanovena RVP příslušného oboru vzdělání
  • termíny zkoušky je možné stanovit v termínu od 2. ledna do 15. ledna
  • lze podat 2 přihlášky do prvního kola přijímacího řízení
  • termín pro odevzdání přihlášky řediteli střední školy je 30. listopadu
  • podáním přihlášky podle § 62 odst. 1 školského zákona není dotčeno právo uchazeče podat přihlášku ke vzdělávání do oborů vzdělání bez talentové zkoušky
  • po vyhodnocení výsledků talentové zkoušky zašle ředitel uchazeči nebo zákonnému zástupci nezletilého uchazeče sdělení o výsledku talentové zkoušky, a to do 20. ledna
  • úspěšní uchazeči pak dále pokračují v přijímacím řízení
  • ředitel školy zveřejní seznam přijatých uchazečů nebo odešle rozhodnutí o nepřijetí do 7 dnů od jeho vydání, nejpozději však do 15. února
  • při přijímacím řízení se v ostatním postupuje obdobně jako u oborů vzdělání bez talentové zkoušky


Zápisový lístek (§ 60a školského zákona):

  • slouží k portvrzrní úmyslu vzdělávat se ve zvoleném oboru vzdělání v dané střední škole
  • to se nevztahuje pro uchazeče, kteří se hlásí do jiné než denní formy vzdělávání, uchazeče o nástavbové studium a uchazče o zkrácenou formu studia
  • žák základní školy jej obdrží na této základní škole (včetně případného “náhradního zápisového lístku”) na předepsaném tiskopise
  • termín obdržení je do 15. března
  • uchazečům, kteří nejsou žáky základní školy jej vydá krajský úřad příslušný podle místa trvalého pobytu na základě ověření totožnosti, cizincům pak dle místa pobytu na území ČR, popř, sídla školy
  • zápisový lístek se vydává pouze jeden
  • zápisový lístek je třeba odevzdat řediteli zvolené střední školy do 10 pracovních dní ode dne oznámení rozhodnutí (myšleno o přijetí)
  • za včas odevzdaný je také považován zápisový lístek odevzdaný v termínu k přepravě provozovateli poštovních služeb
  • u uchazečů s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou může v nezbytných případech potvrdit úmysl vzdělávat se ředitel zařízení
  • neodevzdá-li zletilý uchazeč nebo zákonný zástupce nezletilého uchazeče zápisový lístek ve stanovené lhůtě, zanikají posledním dnem lhůty právní účinky rozhodnutí o přijetí, tzn. uchazeč se vzdal práva vzdělávat se v dané střední škole a není jejím žákem
  • zápisový lístek lze uplatnit jen jednou, kromě případu, kdy uchazeč chce uplatnit zápisový lístek ve škole, kde byl přijat na základě odvolání


Další kola přijímacího řízení:

  • ředitel školy k naplnění předpokládaného stavu může vypsat další kola přijímacího řízení
  • postupuje obdobně jako v kole prvním s výjimkou povinnosti stanovit 2 termíny pro přijímací zkoušku
  • přijímací zkouška se koná v termínech stanovených ředitelem
  • pozvánku ředitel odesílá nejpozději 7 pracovních dní před termínem zkoušky
  • kritéria pro další kola mohou být odlišná od kola prvního a musí být vyhlášena nejpozději k datu vyhlášení daného kola
  • volná místa pro další kola přijímacího řízení do jednotlivých oborů vzdělání oznámí ředitel krajskému úřadu. Krajský úřad tyto informace zveřejní i způsobem umožňujícím dáklový přístup
  • V Libereckém kraji jsou veškeré informace o přijímacím řízení zveřejňovány na portálu www.edulk.cz, v záložce Přijímací řízení


II. Přijímání do prvního ročníku nižšího a vyššího stupně víceletého gymnázia (§ 61 školského zákona):

  • víceletá gymnázia se dělí na nižší a vyšší stupeň
Uchazeč* 6leté gymnázium 8leté gymnázium
nižší stupeň

7. ročník základní škol

2. ročník 8letého gymnázia

5. ročník základní školy
vyšší stupeň úspěšné ukončení nižšího stupně 6letého gymnázia úspěšné ukončení nižšího stupně 8letého gymnázia

* uchazeč, kterého lze přijmout po ukončení příslušného ročníku vzělávání v daném roce
 

  • při přijímacím řízení se v ostatním postupuje obdobně jako u ostatních oborů vzdělání


III. Přijímání do vyššího ročníku vzdělávání ve střední škole (§ 63 školského zákona):

  • ředitel může uchazeče přijmout do vyššího než prvního ročníku
  • po posouzení všech dokladů o předchozím vudělávání uchazeče může ředitel stanovit jako podmínku přijetí zkoušku
  • obsah, formu a rozsah, termíny a kritéria hodnocení jsou v kompetenci ředitele, a to v souladu s RVP příslušného oboru vzdělání
  • v případě, že ředitel rozhodne o přijetí, určí také ročník, do něhož uchazeče zařadí

Specifické případy:


Společné přijímací řízení

  • jedná se o řízení do více oborů vzdělání
  • tato skutečnost musí být zveřejněna při vyhlášení přijímacího řízení
  • na přihlášce je třeba vyznačit pořadí oborů podle priority, kterou si uchazeč stanoví


Práva a povinnosti:
Povinnosti zletilého uchazeče nebo zákonného zástupce nezletilého uchazeče:

  • odevzdat řádně přihlášku řádně vyplněnou a na předepsaném tiskopisu řediteli střední školy
  • dodat spolu s přihláškou i další doklady stanovené prováděcím právním předpisem (např. doložení zdravotní způsobilosti, posudek školského poradenského zařízení, osvědčení o uznání rovnocennosti zahraničního vysvědčení, atd...)
  • odevzdat zápisový lístek na zvolenou střední školu


Právo zletilého uchazeče nebo zákonného zástupce nezletilého uchazeče:

  • seznámit se s podklady před vydáním rozhodnutí (§ 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád)
  • podat odvolání proti rozhodnutí o přijetí/nepřijetí


Lhůty a termíny:

30. říjen

zveřejnění kritérií, předpokládaného počtu přijímaných uchazečů a termínů talentové zkoušky

30. listopad

odevzdání přihlášky do oborů vzdělávání s talentovou zkouškou řediteli střední školy žáci základních škol obdrží zápisový lístek ve své základní škole v případě, že si podávají přihlášku do oborů vzdělání s talentovou zkouškou

2. ledna až 15. ledna

termín, ve kterémje možné stanovit termíny talentové zkoušky, termíny stanovuje ředitel školy

20. leden

sdělení o výsledku talentové zkoušky

31. leden

zveřejnění kritérií, předpokládaného počtu přijímaných uchazečů a termínů přijímací zkoušky, tzn. vyhlášení přijímacího řízení a zveřejnění informací na webu

do 15. února

rozhodnutí o přijetí/nepřijetí ke vzdělávání do oborů s talentovou zkouškou

15. březen

odevzdání přihlášky do denní formy vzdělávání řediteli střední školy žáci základních škol obdrží zápisový lístek ve své základní škole

20. březen

odevzdání přihlášky do jiné než denní formy vzdělávání řediteli střední školy

22. dubna až 30 dubna

termín, kdy je možné stanovit termíny přijímací zkoušky, termíny stanovuje ředitel školy

nekoná-li se přijímací zkouška, je v těchto dnech oznamováno rozhodnutí ředitele (na webu formou seznamu či formou rozhodnutí v listinné podobě v připadě rozhodnutí o nepřijetí)

do 3 pracovních dnů

zhodnocení daného kola přijímacího řízení

do 10 dnů pracovních dnů

od oznámení rozhodnutí ve stanovené lhůtě odevzdat zápisový lístek

 

Potřebné doklady:
Doklady nebo jejich ověřené kopie související s požadavky přijímacího řízení, např. ověřené kopie vysvědčení. To není potřeba, je-li klasifikace na přihlášce ověřena školou.
Úřední překlad do českého jazyka v případě dokladů vyhotovených v jiném než českém jazyce (kromě slovenštiny).

Potřebné a doporučené formuláře:
Tiskopisy přihlášek předepsané ministerstvem

Další informace:
Platná legislativa, ze které metodický materiál vychází:

  • zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů
  • vyhláška č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách, ve znění pozdějších předpisů
  • zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů


Další informace o přijímacím řízení:
weby středních škol
www.edulk.cz
www.msmt.cz

Platnost a účinnost právních předpisů:
Zákon č. 472/2011 Sb. je platný k 30. 12. 2011, účinnosti nabyl dnem 1. 1. 2012
Vyhláška č. 671/2004 Sb. nabyla účinnosti dnem 1. 1. 2005.
Zákon č. 500/2004 Sb. nabyl účinnosti 1.1. 2006.

Související metodiky:
Přijímání ke vzdělávání do oborů nástavbového studia.
Přijímání ke vzdělávání do vyšší odborné školy.
Postup při odvolacím řízení.

Za správnost popisu odpovídá:
Eva Kotková, tel.: 485 226 231, e-mail: eva.kotkova@kraj-lbc.cz

Platnost ke dni:
5. 2. 2012

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 18.03.2012

Přijímání k zájmovému vzdělávání

Základní popis:
Stanovení podrobností týkajících se přijímání k zájmovému vzdělávání a organizace zájmového vzdělávání.



Pro koho je určen?

Zákonní zástupci dítěte, ředitel školského zařízení, děti, žáci, studenti, pedagogičtí pracovníci, popřípadě další fyzické osoby.

Kdo jsou další účastníci?

Obec, kraj jako zřizovatel školského zařízení.

Která instituce řeší?
Ředitel školského zařízení, obec, kraj jako zřizovatel školského zařízení.

Jaké jsou podmínky pro řešení?
Zájem dítěte, žáka, studenta o činnost v některém ze školských zařízení pro zájmové vzdělávání.

Jakým způsobem lze zahájit?
Podáním písemné přihlášky zákonného zástupce nezletilého dítěte, žáka, studenta.  

Postup:
Školská zařízení pro zájmové vzdělávání rozdělujeme podle účelu, k němuž byla zřízena. Jsou to - středisko volného času, školní klub a školní družina
Středisko volného času
•    dům dětí a mládeže, stanice zájmových činností
•    účastníky jsou děti, žáci, studenti, pedagogičtí pracovníci, popřípadě další osoby, a to bez ohledu na místo jejich trvalého pobytu nebo jiné podmínky.
•    svoji činnost zpravidla vykonává po celý školní rok, a to i ve dnech, kdy neprobíhá výuka
•    o přijetí se rozhoduje na základě podané přihlášky

Školní klub
•    klub poskytuje zájmové vzdělávání žákům jedné nebo několika škol a je určen přednostně žákům druhého stupně základní školy, žákům nižšího stupně šestiletého nebo osmiletého gymnázia nebo odpovídajících ročníků osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře
•    účastníkem může být i žák prvního stupně základní školy, který není přijat k pravidelné docházce do školní družiny
•    klub vykonává svou činnost ve dnech školního vyučování, dále může vykonávat činnost i ve dnech, kdy školní vyučování neprobíhá, a to včetně školních prázdnin
•    o přijetí se rozhoduje na základě podané přihlášky

Školní družina
•    poskytuje zájmové vzdělávání žákům jedné nebo několika škol a je určena přednostně pro žáky prvního stupně základních škol
•    vykonává činnost ve dnech školního vyučování a o školních prázdninách, po projednání se zřizovatelem může ředitel školy v době školních prázdnin činnost přerušit
•    může vykonávat činnost i ve dnech pracovního volna, a to i pro děti, žáky, studenty  a jejich zákonné zástupce,
•    o přijetí se rozhoduje na základě podané přihlášky, kdy její součástí je i sdělení zákonných zástupců žáka, jaký bude rozsah jeho docházky  do školní družiny

Ředitel stanoví ve vnitřním řádu pro jednotlivé formy zájmového vzdělávání způsob evidence účastníků.


Specifické případy:
 

Práva a povinnosti:
Dít, nezletilý žák, student
Práva
•    účastnit se zájmového vzdělávání

Zákonný zástupce dítěte
Právo
•    být informován o podmínkách přijetí a organizaci zájmového vzdělávání

Povinnost
•    informovat školské zařízení pro zájmové vzdělávání o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnost, majících vliv na průběh zájmového vzdělávání
•    oznamovat veškeré změny v údajích, které jsou podstatné pro zájmové  vzdělávání
•    hradit ve stanoveném termínu úplatu za zájmové vzdělávání
•    dokládat důvody nepřítomnosti dítěte, nezletilého žáka s studenta

Ředitel školského zařízení pro zájmové vzdělávání
Práva
•    rozhodnout o přijetí dítěte, nezletilého žáka a studenta k zájmovému vzdělávání
•    po projednání se zřizovatelem může přerušit činnost školní družiny v době prázdnin

Povinnost
•    projednat  se zřizovatelem přerušení činnosti školní družiny v době školních prázdnin
•    stanovit ve vnitřním řádu pro jednotlivé formy zájmového vzdělávání způsob evidence účastníků
•    stanovit výši a splatnost úplaty za zájmové vzdělávání

Lhůty a termíny:

Středisko volného času
•    dům dětí a mládeže – uskutečňuje činnost ve více oblastech zájmového vzdělávání
•    stanice zájmových činností – uskutečňuje činnost v jedné oblasti zájmového vzdělávání

Školní klub
•    poskytuje zájmové vzdělávání žákům jedné školy nebo několika škol

Školní družina
•    poskytuje zájmové vzdělávání žákům jedné školy nebo několika škol, případně i dětem v přípravné třídě jedné nebo více základních škol a dětem v přípravném stupni jedné nebo více základních škol speciálních

Potřebné doklady:
Občanský průkaz

Potřebné a doporučené formuláře:

Písemná přihláška k zájmovému vzdělávání

Další informace:

Související metodiky:

Za správnost popisu odpovídá:

Bc. Eva Martinková

Platnost ke dni:
15. 2. 2012
 

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 07.05.2012

Přijímání ke vzdělávání do oborů nástavbového studia

Základní popis:
Přijímání ke vzdělávání do nástavbového studia podle § 83 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “školský zákon”).

Pro koho je určen?
Uchazečům o vzdělávání v nástavbovém studiu, zákonným zástupcům nezletilých uchazečů, výchovným poradcům středních škol

Kdo jsou další účastníci?
Ředitelé středních škol jako prvoinstanční správní orgán příslušný dle § 165 odst. 2 školského zákona.

Která instituce řeší?
Ředitelé středních škol jako prvoinstanční správní orgán příslušný dle § 165 odst. 2 školského zákona.

Jaké jsou podmínky pro řešení?
Nástavbové studium je určené pro uchazeče, kteří získali střední vzdělání s výučním listem v délce 3 let denní formy vzdělávání.

Jakým způsobem lze zahájit?
Podáním přihlášky ke vzdělávání ve střední škole uchazečem řediteli střední školy.

Postup:
O přijetí uchazeče rozhoduje ředitel střední školy. Návaznost oborů vzdělání je stanovena nařízením vlády. Nástavbové studium se uskutečňuje v denní, dálkové i večerní formě vzdělávání.

Ředitel školy může rozhodnout o konání přijímací zkoušky, obsah a forma vychází z předchozího vzdělávání, na než obor nástavbového studia navazuje. Pozvánku k přijímací zkoušce odesílá nejpozději 14 dní před jejím konáním. Uchazeč podává přihlášku ke vzdělávání v nástavbovém studiu, do prvního kola přijímacího řízení lze podat 2 přihlášky.

Uchazeči jsou přijímáni na základě předem stanovených kritérií.

Výsledky:
Ředitel školy ukončí hodnocení uchazečů do 3 pracovních dnů od ukončení zkoušky, je-li stanovena, stanoví pořadí. Následně zveřejní seznam přijatých uchazečů a nepřijatým uchazečům odešle rozhodnutí o nepřijetí.
Odvolací řízení:

 

  • proti rozhodnutí ředitele střední školy lze podat odvolání
  • lhůta činí 3 pracovní dny ode dne oznámení rozhodnutí


Další kola přijímacího řízení:

  • po ukončení prvního kola může ředitel vyhlásit další kola přijímacího řízení
  • naplnění předpokládaného stavu
  • pozvánku odesílá ředitel nejpozději 7 dnů před konáním zkoušky


Práva a povinnosti:
Povinnosti uchazeče:

  • odevzdat řádně přihlášku řádně vyplněnou a na předepsaném tiskopisu řediteli vyšší odborné školy
  • doložit všechny doklady, které jsou součástí příhlášky
  • odevzdat zápisový lístek k potvrzení úmyslu vzdělávat se ve střední škole


Právo uchazeče:

  • seznámit se s podklady před vydáním rozhodnutí (§ 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád)
  • podat odvolání proti rozhodnutí o přijetí/nepřijetí


Lhůty a termíny:
31. leden - zveřejnění kritérií, předpokládaného počtu přijímaných uchazečů a termínů přijímací zkoušky
15. březen - podání přihlášky do denní formy vzdělávání uchazečem řediteli střední školy
20. březen - podání přihlášky do jiné než denní formy vzdělávání uchazečem řediteli střední školy
od 22. dubna do 30 dubna - termíny pro konání přijímací zkoušky
do 3 pracovních dnů -  zhodnocení příslušného kola přijímacího řízení

Potřebné doklady:
Doklady nebo jejich ověřené kopie související s požadavky přijímacího řízení, např. ověřené kopie vysvědčení. To není potřeba, je-li klasifikace na přihlášce ověřena školou.
Úřední překlad do českého jazyka v případě dokladů vyhotovených v jiném než českém jazyce (kromě slovenštiny).

Potřebné a doporučené formuláře:
Tiskopisy přihlášek předepsané ministerstvem

Další informace:
Platná legislativa, ze které metodický materiál vychází:
zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů
vyhláška č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách, ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů

Další informace o přijímacím řízení:

www.edulk.cz
www.msmt.cz

Platnost a účinnost právních předpisů:
Zákon č. 472/2011 Sb. je platný k 30. 12. 2011, účinnosti nabyl dnem 1. 1. 2012
Vyhláška č. 671/2004 Sb. nabyla účinnosti dnem 1. 1. 2005.
Zákon č. 500/2004 Sb. nabyl účinnosti 1.1. 2006.

Související metodiky:
Přijímání do prvního ročníku vzdělávání ve střední škole
Přijímání do prvního ročníku vzdělávání ve střední škole
Postup při odvolacím řízení

Za správnost popisu odpovídá:
Eva Kotková, tel.: 485 226 231, e-mail: eva.kotkova@kraj-lbc.cz

Platnost ke dni:
7. 2. 2012

 

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 18.03.2012

Stížnosti na školu a správní řád

Základní popis:
Metodický materiál vysvětluje, jak by se v souladu se správním řádem měly řešit stížnosti na školu či školské zařízení. Naleznete zde 4 životní situace a návod, jak je řešit. Druhá část materiálu se pak věnuje tématu „Správní řád“.


Pro koho je určen?
Hlavní cílovou skupinou, pro kterou je materiál určen, jsou zákonní zástupci dětí.

Kdo jsou další účastníci?
Většinu stížností šetří rovnou Česká školní inspekce, asi 10 procent připadá na inspektoráty práce. Zbylých 10 procent zůstává na Úřad pro ochranu osobních údajů a na hygieně, jež se nejčastěji zabývá stížnostmi na to, že ve školách je zima.

Která instituce řeší?
V případě řešení stížností na školu se rodiče musí obrátit na inspektorát České školní inspekce příslušný podle místa školy nebo na ústředí České školní inspekce. Výsledek šetření je pak předán zřizovateli školy k dalšímu řízení.

Jakým způsobem lze zahájit?
Stížnost na školu nebo školské zařízení předá zákonný zástupce dítěte České školní inspekci. Ta žádost prošetří a výsledek šetření předá kromě zřizovatele také řediteli školy. Zřizovatel školy nebo školského zařízení stížnost vyřídí a přijme případná opatření k nápravě.

Postup:
Průběh podávání stížností
Česká školní inspekce v oblasti své působnosti prošetřuje stížnosti na školy nebo školská zařízení, které od rodičů dostanou. Výsledek šetření předává zřizovateli školy, který je povinen přijmout nápravné opatření.
Výsledek šetření každé stížnosti předává České školní inspekce kromě zřizovatele také řediteli školy (jedná se tzv. dokument o výsledku šetření dané stížnosti).
Forma podání
Stížnost mohou rodiče zaslat poštou, technickými prostředky sloužícími k přenosu dat nebo ji podat osobně.

Pokud se jedná o ústní stížnosti, sepíše příjemce zápis a předloží jej stěžovateli k podpisu.

Druhy stížností
Nejvíce stížností přichází České školní inspekci z prostředí základních škol. Jde o více než polovinu všech případů.

U základních škol se v posledních letech objevují nejčastěji stížnosti na udělování výchovných opatření a zvláště pak na sníženou známku z chování. Příčinou je buď nedůslednost učitelů v dodržování „školních pravidel“, nebo preferování určitého žáka před ostatními, nebo naopak. Česká školní inspekce uvádí, že zhruba ve třetině stížností na nedostatky u školních pravidel mají pravdu rodiče.
Poměrně nízký počet stížností se týká klasifikace v jednotlivých předmětech. Důvodem tohoto poklesu je to, že řada rodičů dnes již ví, že v případě pochybností o udělené známce může zažádat o komisionální přezkoušení. Této možnosti rodiče také v současnosti mnohem více využívají, než tomu bylo v minulosti.
Dalším nedostatkem, na který si rodiče občas oprávněně stěžují, je nedostatečné a pozdní informování rodičů ze strany základní školy. Například na pololetním vysvědčení dostane dítě dvojku z chování. Škola však za celého půl roku rodiče ani jednou neinformovala o tom, že by jejich dítě mělo nějaké výchovné problémy. Ve vyhlášce o základních školách se však jasně uvádí, že hodnocení musí být pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.
V případě středních škol je právě nedostatečná informovanost žáků a rodičů nejčastějším předmětem stížností.
Odvolání proti rozhodnutí ředitele
Rozhodovací činnost ředitelů škol nepodléhá přezkoumání, resp. kontrole České školní inspekce ale krajskému úřadu.


Příklady stížností
•    Co mají rodiče dělat v případě, že nesouhlasí se známkou na vysvědčení?
V takovýchto případech je třeba postupovat v souladu se školským zákonem, který v ustanovení § 52 a 53 (týká se základních škol), resp. v § 69 (týká se středních škol) školského zákona stanovuje opravné prostředky, a to následujícím způsobem: Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.

V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka stanovených podle ustanovení § 30 odst. 2 ve školním řádu. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání komisionálního přezkoušení na jiné základní resp. střední škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadů účastní školní inspektor.

V případě, že by ředitel školy nepostupoval v souladu s výše uvedeným, pak přichází v úvahu možnost podat ČŠI stížnost na ředitele školy. ČŠI prošetří, zda ředitel školy postupoval v souladu s právními předpisy, a výsledek šetření předá k dalšímu řízení zřizovateli školy, který je podle ustanovení § 174 odst. 4 školského zákona oprávněn stížnost vyřídit a přijmout příp. opatření k nápravě.

•    Jak postupovat v případě, že rodiče nesouhlasí se známkou z maturitní zkoušky?
V daném případě je třeba postupovat dle ustanovení § 82 odst. 1 školského zákona tzn. že ten, "kdo konal maturitní zkoušku před maturitní zkušební komisí, může písemně požádat místně příslušný krajský úřad do 8 dnů ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek zkoušky, přezkoumání průběhu a výsledku této zkoušky."

Krajský úřad rozhodne o žádosti ve lhůtě 30 dnů ode dne jejího doručení, a to tak, že výsledek zkoušky změní, nebo zruší a nařídí opakování zkoušky, pokud zjistí, že při této zkoušce byly porušeny právní předpisy nebo se vyskytly jiné závažné nedostatky, které mohly mít vliv na řádný průběh nebo výsledek zkoušky; v opačném případě výsledek zkoušky potvrdí. Česká školní inspekce je povinna poskytnout krajskému úřadu součinnost při posuzování žádosti. Opakování zkoušky se koná nejpozději do 15 dnů ode dne vydání rozhodnutí, a to před zkušební komisí, kterou jmenuje krajský úřad.

•    Co dělat, když máte podezření, že si třídní učitel „zasedl“ na Vaše dítě.
ČŠI vaši případnou stížnost prošetří, a to zejména s ohledem na práva zákonných zástupců, stanovená v § 21 školského zákona, a kompetence ředitele školy ve smyslu § 164 téhož zákona.

•    Kam se mohou rodiče obrátit v případě, že mají pochybnosti o výuce na základní škole, chtějí si stěžovat na pedagogy, popřípadě chtějí ohlásit šikanu a podobně?

Pokud zákonný zástupce nesouhlasí s hodnocením na konci prvního či druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení dozvěděl, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků. Je-li vyučujícím sám ředitel školy, pak zákonný zástupce požádá krajský úřad.

Oba mohou nařídit komisionální přezkoušení žáka, a to do 14 dnů. V případě, že zákonný zástupce nesouhlasí s hodnocením chování či předmětu s výchovným zaměřením, posoudí opět ředitel nebo Magistrát (je-li vyučujícím ředitel školy), nebyla-li porušena pravidla pro hodnocení, dle školního řádu. V případě, že by ředitel nepostupoval dle stanovených pravidel, může se zákonný zástupce obrátit na Českou školní inspekci.

V případě podezření na projevy šikany, které nejsou řešeny pedagogickými pracovníky školy ani ředitelem školy, je možné jednat se zřizovatelem školy, nebo se obrátit přímo na Českou školní inspekci: www.csicr.cz


Správní řád
Na rozhodování ředitele školy o přijetí do prvního ročníku a o odkladu povinné školní docházky podle § 37 školského zákona se vztahuje správní řád (viz § 165 odst. 2 školského zákona), neboť se zde zakládá právo (povinná školní docházka) jmenovitě určené osobě (dítěti zastoupeném zákonným  zástupcem) podle § 9 správního řádu.
Zahájení řízení
Správní řízení se zahajuje dvěma způsoby a to buď na žádost nebo z moci úřední. Mluvíme-li o přijímání žáků k základnímu vzdělávání a odkladu povinné školní docházky jedná se o správní řízení zahájené na žádost (§ 44 a následující správního řádu). Zákonný zástupce dítěte musí podat žádost o přijetí k základnímu vzdělávání nebo k odkladu povinné školní docházky.

Tuto žádost může podat písemně nebo ústně do protokolu. Formu podání si volí zákonný zástupce dítěte, proto tiskopis, který vypracuje škola pro podání žádosti, může mít pouze doporučující charakter. Podání žádosti ústně do protokolu znamená, že zákonný zástupce žáka podá žádost ústně a ředitel školy s ním sepíše protokol, který musí mít všechny náležitosti jako žádost písemná (§ 18 správního řádu).

Žádost musí mít následující náležitosti (§ 45 správního řádu):
1.    Na žádosti musí být uvedeno, kdo ji podává (jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popř. jinou adresu pro doručování)
2.    O co žadatel žádá.
3.    Označení správního orgánu, jemuž je žádost doručována.
4.    Další náležitosti.
5.    Podpis osoby, která tak činí.

Při podání žádosti je zákonný zástupce povinen předložit na výzvu oprávněné úřední osoby průkaz totožnosti (§ 36 odst. 4 správního řádu).

Přerušení správního řízení
Přerušit správní řízení musí správní orgán (ředitel školy) v případě, že žádost neobsahuje předepsané náležitosti (§ 64 správního řádu). Tato skutečnost může nastat při žádosti o odklad povinné školní docházky, kdy k žádosti chybí přílohy: doporučení příslušného školského poradenského zařízení a doporučení odborného lékaře. Protože by ředitel školy nestihl zákonem stanovenou lhůtu pro vydání rozhodnutí (30 dnů), přeruší správní řízení na dobu nezbytně nutnou, která je zapotřebí k odstranění důvodů přerušení (školské poradenské zařízení a odborný lékař dodají svá stanoviska). O ukončení přerušení řízení vyrozumí ředitel školy  účastníky řízení a provede o tom záznam do spisu.

Založení spisu
O každé věci, která se rozhoduje podle správního řádu, se musí vést spis (§ 17 správního řádu). Spis musí obsahovat:
1.    žádost zákonného zástupce dítěte popř. protokol o ústním jednání,
2.    rozhodnutí ředitele školy,
3.    doklad o předání rozhodnutí,
4.    další písemnosti, které se vztahují k věci (doporučení příslušného školského poradenského zařízení a doporučení odborného lékaře),
5.    informace o přerušení správního řízení,
6.    stížnost proti postupu správního orgánu, aj.

Formálně může mít spis podobu desek, do kterých budou vkládány veškeré dokumenty, které se týkají správního řízení.
Vydání rozhodnutí
Originál rozhodnutí je založen ve spise, stejnopisem se označuje vyhodnocení, které se rozesílá účastníkům řízení.
Obsah a formu rozhodnutí popisuje § 67 a násl. správního řádu. Rozhodnutí musí mít tři části:

 1. Výrok:
- řešení otázky, která je předmětem řízení,
- právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno,
- označení účastníka,
- lhůtu ke splnění ukládané povinnosti.
 
2. Odůvodnění:
Odůvodnění není nutné, vyhověl-li správní orgán v plném rozsahu žádosti (§68 odst. 4 správního řádu).
- důvod rozhodnutí,
- podklady pro jeho vydání,
- úvahy, kterými se správní orgán řídil,
- informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s případnými námitkami.

3. Poučení:
- zda je možné se proti rozhodnutí odvolat,
- v jaké lhůtě,
- který správní orgán o odvolání rozhoduje,
- u kterého správního orgánu se odvolání podává.
 
Oznámení rozhodnutí
Oznámení rozhodnutí se oznamuje doručením stejnopisu. Doručení musí být doloženo písemným dokladem, který stvrzuje, že byla písemnost doručena nebo že poštovní zásilka obsahující rozhodnutí  byla dodána, včetně dne, kdy se tak stalo. Forma oznámení rozhodnutí musí být zaznamenána ve spisu.

Vyznačení doložky právní moci
Právní moci nabude rozhodnutí, které bylo oznámeno a proti kterému nelze podat odvolání (uplynula odvolací lhůta).
Ředitel školy vyznačí na písemném vyhotovení rozhodnutí, které je součástí spisu, právní moc rozhodnutí a zároveň vyznačí den vyhlášení tohoto rozhodnutí  nebo den, kdy byla písemnost předána k doručení.
Na požádání účastníka řízení opatří ředitel školy doložkou právní moci i stejnopis rozhodnutí (§ 73 a násl. správního řádu). Doložka mívá nejčastěji podobu otisku razítka s malým kulatým státním znakem a kolonka s datem nabytí právní moci.
Práva a povinnosti:
Rodiče mají právo podat stížnost na školu.

Česká školní inspekce v oblasti své působnosti stížnost prošetří a výsledek šetření předává zřizovateli školy, který je povinen přijmout nápravné opatření.

Lhůty a termíny:
Lhůta pro řešení stížnosti je 14 dní. Stěžovatel je v ní vyrozuměn o výsledku šetření a o případných opatřeních v případě odůvodněnosti stížnosti.

Pokud je pro relevantní šetření potřebná delší časová lhůta, je stěžovatel vyrozuměn o
její délce.

Legislativní rámec:
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů

Potřebné a doporučené formuláře:
Vzor formuláře pro podání stížnosti

Další informace a související metodiky:
Adresa České školní inspekce: Fráni Šrámka 37, 150 21 Praha 5

Za správnost popisu odpovídá:



Platnost ke dni:

 

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 07.05.2012

Stravování dětí v rámci předškolního vzdělávání

Základní popis:
Seznámení s podmínkami, za jakých se stravují děti v mateřských školách.



Pro koho je určen?
Zákonní zástupci dítěte, ředitel mateřské školy, vedoucí školní jídelny, hospodářka, provozovatel stravovacích služeb.

Kdo jsou další účastníci?

Obec, kraj jako zřizovatel mateřské školy.

Která instituce řeší?

Ředitel mateřské školy, obec, kraj jako zřizovatel mateřské školy.

Jaké jsou podmínky pro řešení?
Právo na poskytnutí školního stravování má dítě po dobu pobytu v mateřské škole.

Jakým způsobem lze zahájit?
Přijetím k předškolnímu vzdělávání a následným  podáním přihlášky ke stravování.   

Postup:
V případě, že je dítě přijato k předškolnímu vzdělávání v mateřské škole, vzniká mu ze zákona právo na poskytnutí školního stravování. Ředitel mateřské školy dohodne se zákonným zástupcem při přijetí způsob a rozsah stravování dítěte, a to tak, aby se dítě v případě přítomnosti v mateřské škole, stravovalo vždy. Podmínky pro poskytování školního stravování vymezí ředitel mateřské školy ve školním řádu.

Podmínky pro poskytování školního stravování
Podmínky přihlašování a odhlašování strávníků
Podmínky přihlašování a odhlašování stravy
Organizace výdeje jídel
Výše úplaty za školní stravování – výše finančních normativů
Způsob hrazení úplaty za poskytované školní stravování

Podle typu  provozu mateřské školy je poskytováno i školní stravování.:
Celodenní provoz
•    dítě má právo na přesnídávku, oběd a svačinu,
Polodenní provoz
•    dítě má právo buď na přesnídávku a oběd nebo na oběd a svačinu .
Internátní provoz
•    dítě má právo na snídani, přesnídávku, oběd, svačinu a večeři, včetně tekutin v rámci dodržení pitného režimu.

Definice pojmu oběd a večeře:
Oběd
•    polévka nebo předkrm, hlavní chod, nápoj a případně doplněk (salát, dezert, ovoce)
Večeře
•    hlavní chod, nápoj a případně doplněk (salát, dezert, ovoce)

 Specifické případy:
Poskytování dietního stravování
•    na dietní stravování není ze zákona nárok, realizace tohoto způsobu stravování záleží pouze na dohodě mezi ředitelem a zákonným zástupcem dítěte, zda je možné dietní pokrm do mateřské školy donášet
•    ředitel mateřské školy v případě dohody se zákonným zástupcem stanoví podmínky pro způsob uchování a další manipulace s pokrmem, které vedoucí školní jídelny zapracuje do systému HACCP
•    dále je nutný písemný souhlas zákonných zástupců, že zodpovídají za zdravotní nezávadnost pokrmu doneseného do školní jídelny v mateřské škole.

Poskytování laktoovovegetariánské stravy
•    tuto formu stravy lze poskytnout pouze v případě, že s tím souhlasí všichni zákonní zástupci nezletilých strávníků

Práva a povinnosti:
Dítě
Práva
•    dnem přijetí k předškolnímu vzdělávání vzniká dítěti právo na poskytování školního stravování mateřské škole.

Zákonný zástupce dítěte
Právo
•    být informován o podmínkách poskytování školního stravování, zejména o způsobu přihlašování, odhlašování strávníků a jídel, organizaci výdeje a způsobu hrazení úplaty za školní vzdělávání.
Povinnost
•    hradit ve stanoveném termínu úplatu za školní stravování
•    odhlašovat stravu v souladu se školním řádem
•    oznamovat veškeré změny v údajích, které jsou podstatné pro školní stravování

Ředitel mateřské  školy
Práva
•    rozhodnout, zda bude mateřská škola poskytovat dietní stravování
•    ukončit předškolní vzdělávání dítěte z důvodu, že zákonný zástupce opakovaně neuhradil úplatu za školní stravování a nedohodl s ředitelem jiný termín úhrady
Povinnost
•    zajistit organizačně a ekonomicky nejvhodnější způsob školního stravování pro děti v mateřské škole
•    stanovit podmínky poskytování školního stravování ve školním řádu
•    zajistit plnění výživových norem daných vyhláškou o školním stravování

Lhůty a termíny:
Laktoovovegetariánská výživa
•    méně striktní forma vegetariánství, která umožňuje konzumaci vajec

Hlavní jídlo
•    oběd - polévka nebo předkrm, hlavní chod, nápoj a případně doplněk (salát, dezert, ovoce)
•    večeře - hlavní chod, nápoj a případně doplněk (salát, dezert, ovoce)

Doplňkové jídlo
•    snídaně, přesnídávka, svačina a druhá večeře

Potřebné doklady:

Potřebné a doporučené formuláře:
Přihláška ke školnímu stravování v mateřské škole

Další informace:

Související metodiky:

Za správnost popisu odpovídá:
Bc. Eva Martinková

Platnost ke dni:
15. 2. 2012
 

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 07.05.2012

Školská rada

Základní popis:
Školskou radu zřizuje povinně zřizovatel při školách, které poskytují stupeň vzdělání (základní školy, střední školy, vyšší odborné školy). Jedná se o orgán školy, který umožňuje zletilým žákům a studentům, zákonným zástupcům nezletilých žáků, pedagogickým pracovníkům školy a zřizovateli podílet se na správě školy.

Pro koho je určen?
Ředitelům škol, které poskytují stupeň vzdělání a které jsou zřízeny obcí, svazkem obcí nebo krajem (v případě jiných zřizovatelů existují odlišnosti od tohoto metodického materiálu).
 
Kdo jsou další účastníci?
Zletilí žáci a studenti
Zákonní zástupci nezletilých žáků
Pedagogičtí pracovníci
Zřizovatel
 
Která instituce řeší?
Zřizovatel
Ředitel školy
Předseda školské rady
 
Jaké jsou podmínky pro řešení?
Zřízení školy poskytující stupeň vzdělání
 
Jakým způsobem lze zahájit?
Školskou radu zřídí na základě zákonné povinnosti zřizovatel dané školy
 
Postup:
Školská rada je orgánem školy, jejímž účelem je poskytnout zřizovateli, pedagogickým pracovníkům, zletilým žákům a studentům a zákonným zástupcům nezletilých žáků možnost podílet se na správě školy.
Školská rada se zřizuje při školách, které poskytují stupeň vzdělání. Pokud právnická osoba vykonává činnost více škol, lze zřídit pouze jednu školskou radu.
Školskou radu zřizuje zřizovatel. Zároveň určí počet členů školské rady tak, aby byl dělitelný třemi, přičemž minimální počet členů školské rady je tři, nejvyšší počet členů školské rady není nijak omezen. Třetinu členů školské rady jmenuje zřizovatel, třetinu volí pedagogičtí pracovníci a třetinu zletilí žáci a studenti nebo zákonní zástupci nezletilých žáků. Zřizovatel dále vydá volební řád školské rady.
Školská rada se nevztahuje k právnické osobě vykonávající činnost školy, ale k dané škole. Z toho vyplývá, že právo volit mají pouze pedagogičtí pracovníci dané školy (např. v případě právnické osoby, která vykonává činnost mateřské školy, základní školy a školní družiny volí pouze pedagogičtí pracovníci základní školy, protože při mateřských školách ani při školních družinách se školská rada nezřizuje).
Volební právo zákonného zástupce nezletilého žáka je jeho osobním právem, přičemž nelze nijak dovozovat, že za nezletilého žáka školy může volit pouze jeden jeho zákonný zástupce. Z uvedeného tedy plyne, že do školské rady mohou volit oba rodiče – zákonní zástupci nezletilého žáka. Naopak v případě, že žáky dané školy je více nezletilých sourozenců, jejich rodiče – zákonní zástupci nemají v tomto případě právo volit vícekrát (za každého nezletilého žáka). Zároveň platí analogicky to, co je uvedeno v předchozím odstavci, tj, že do školské rady nevolí zákonní zástupci dětí navštěvujících mateřskou školu.
Pokud se týká aktivního volebního práva, tedy toho, kdo může být zvolen členem školské rady pedagogickými pracovníky a zletilými žáky a studenty a zákonnými zástupci nezletilých žáků, školský zákon nijak okruh těchto osob neomezuje, tzn. nestanoví, že tyto skupiny voličů musí zvolit pouze osobu ze svého středu (tj. pedagogičtí pracovníci pedagogického pracovníka dané školy a zletilí žáci a studenti a zákonní zástupci nezletilých žáků zletilého žáka nebo studenta dané školy nebo zákonného zástupce nezletilého žáka dané školy). V této souvislosti se jeví poněkud matoucí ustanovení § 167 odst. 9 písm.f/, které přinesla do školského zákona novela s účinností od 1.1.2012. Toto ustanovení stanoví, že funkce člena školské rady skončí mj. „dnem, kdy zástupce pedagogických pracovníků přestane být v pracovně právním vztahu ke škole nebo u zákonných zástupců nezletilých žáků, nebo studentů dnem, kdy přestane být tento nezletilý žák žákem či studentem školy.“
Jedním omezením, které školský zákon stanoví je, že členem školské rady nemůže být ředitel dané školy. Tzn., že ředitel školy může být členem školské rady jiné školy než té, kterým je ředitelem.  Další omezení pak stanoví, že tatáž osoba nemůže být zároveň jmenována zřizovatelem, zvolena pedagogickými pracovníky nebo zvolena zletilými žáky a studenty a zákonnými zástupci nezletilých žáků. Dále po novele účinné od 1.1.2012 nemůže být pedagogický pracovník dané školy zvolen zletilými žáky a studenty a zákonnými zástupci nezletilých žáků ani jmenován zřizovatelem nebo ředitelem školy.
Volební řád školské rady je procesním předpisem, který upravuje volbu členů školské rady volených pedagogickými pracovníky a zletilými žáky a studenty a zákonnými zástupci nezletilých žáků. Upravuje zejména termíny voleb do školské rady, místo konání voleb, způsob kandidatury apod.
Podmínky, za nichž se konají předčasné a doplňovací volby upravuje ustanovení § 167 odst. 8 školského zákona.
Funkční období člena školské rady je tři roky. Školský zákon tedy nestanoví funkční období školské rady jako celku, ale stanoví funkční období členů školské rady. Opakované členství ve školské radě je možné.
Funkce člena školské rady může skončit i před uplynutím tříletého funkčního období, a to:
-         vzdáním se funkce
-         odvoláním člena školské rady jmenovaného zřizovatelem
-         vznikem neslučitelnosti (tedy je-li člen školské rady zvolen ředitele dané školy)
-         při opakované neomluvené neúčasti na zasedání školské rady, stanoví-li tak volební řád
-         zvolením nového člena v předčasných volbách
-         „dnem, kdy zástupce pedagogických pracovníků přestane být v pracovně právním vztahu ke škole nebo u zákonných zástupců nezletilých žáků, nebo  studentů dnem, kdy přestane být tento nezletilý žák žákem či studentem školy“ – problematické ustanovení (viz výše).
První jedná školské rady svolává ředitel školy, další jednání školské rady svolává předseda školské rady. Na svém prvním zasedání školská rada stanoví jednací řád a zvolí předsedu školské rady. Školská rada zasedá nejméně dvakrát ročně.
Kompetence školské rady lze rozdělit na kompetence schvalovací a ostatní. Školská rada schvaluje:
-         výroční zprávy o činnosti školy (podle § 10 odst. 3 školského zákona)
-         školní řád (podle § 30 školského zákona)
-         stipendijní řád (podle § 30 odst. 4 školského zákona)
-         pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků v základních a středních školách (podle § 30 odst. 2 školského zákona)
V případě schvalovacích kompetencí je předchozí schválení školskou radou podmínkou platnosti výše uvedených dokumentů.
Ostatní kompetence školské rady spočívají v projednání, vyjádření a podávání podnětů. Po novele školského zákona účinné od 1.1.2012 patří k těmto kompetencím rovněž podávání návrhů na odvolání ředitele a podávání návrhů na vyhlášení konkurzu na ředitele školy.
Ředitel školy je povinen poskytnout školské radě informace o škole. Právo na poskytnutí informací má školská rada jako celek, nikoli její jednotliví členové. Právo na informace se týká pouze těch informací, které školská rada potřebuje k výkonu svých kompetencí a týká se pouze informací o té součásti školy, při níž je školská rada zřízena (netýká se tedy např. školní družiny, mateřské školy apod. i když činnost této školy resp. školského zařízení daná právnická osoba vykonává).
 
Specifické případy:
V případě, že zletilí žáci a studenti a zákonní zástupci nezletilých žáků nezvolí stanovený počet členů školské rady ani na základě opakované výzvy, jmenuje zbývající členy školské rady ředitel dané školy.
 
Práva a povinnosti:
Zřizovatel – zřizuje školskou radu, vydává volební řád školské rady, jmenuje jednu třetinu členů školské rady.
Ředitel školy – organizuje volby do školské rady a vytváří podmínky pro jejich zdárný průběh, svolává první zasedání školské rady, umožňuje školské radě přístup k informacím o škole
Předseda školské rady – svolává a řídí zasedání školské rady
 
Lhůty a termíny:
Funkční období členů školské rady je tři roky. Funkční období může rovněž skončit předčasně v zákonem stanovených případech (§ 167 odst. 9 školského zákona).
 
Potřebné doklady:
0
 
Potřebné a doporučené formuláře:
0
 
Další informace:
Ustanovení § 167 a § 168 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) ve znění pozdějších předpisů
Volební řády školských rad
Jednací řády školských rad
 
Související metodiky:
Pravomoci a povinnosti ředitele školy
 
Za správnost popisu odpovídá:
JUDr. Helena Vašková
Tel. 485 226 218
helena.vaskova@kraj-lbc.cz
 
Platnost ke dni:
10. února 2012

 

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 18.03.2012

Účelové dotace

Základní popis:
Principy programového financování

.

Pro koho je určen?
Pro ředitele a ekonomy škol a školských zařízení zřizovaných obcemi a krajem.

Kdo jsou další účastníci?
Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu KÚ LK, MŠMT ČR.

Která instituce řeší?
Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu KÚ LK.

Jaké jsou podmínky pro řešení?
MŠMT vyhlásí pokusné ověřování nebo rozvojový program pro určitou oblast cílené podpory, která se nedotýká všech škol a školských zařízení

Jakým způsobem lze zahájit?
Ministerstvo školství v souladu s § 171 odst. 1 nebo 2 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, vyhlásí rozvojový program nebo pokusné ověřování. Ve vyhlášení programu specifikuje okruh žadatelů, způsob zapojení právnické osoby, podmínky přidělení dotace.


Postup:
MŠMT v příslušném kalendářním roce určí okruhy cílené podpory, na které z celkových rozpočtových zdrojů regionálního školství vyčlení určitý objem finančních prostředků. Rámcový přehled rozvojových programů informativně zveřejní na počátku kalendářního roku v materiálu, který se vztahuje k rozpisu rozpočtu přímých výdajů na příslušný kalendářní rok.
V průběhu roku MŠMT vypisuje jednotlivé rozvojové programy. Ve vyhlášení programu je vždy jednoznačně vymezen obsah programu, okruh žadatelů, podmínky pro přidělení a vyúčtování přiznané dotace.
Informace o rozvojovém programu jsou zveřejněny i na stránkách www.edulk.cz, případně, pokud se téma rozvojového programu dotýká většiny právnických osob, obdrží právnické osoby informaci o vyhlášení programu e-mailovou poštou.
Právnická osoba se může zapojit do takového rozvojového programu, jehož podmínky splňuje. Do rozvojového programu se právnická osoba přihlásí podle pravidel zveřejněných ve vyhlášení programu buď přímo na MŠMT nebo prostřednictvím krajského úřadu.
Jestliže právnická osoba obdrží účelově vázanou dotaci ze státního rozpočtu, je povinna tuto dotaci čerpat podle pravidel stanovených v rozhodnutí o poskytnutí dotace. Účtuje o ní odděleně pod příslušným účelovým znakem.
Dotace je zúčtovatelná se státním rozpočtem v termínech a podle pravidel finančního vypořádání. V některých případech je ve vyhlášení programu stanovena také podmínka věcného vypořádání dotace.

Specifické případy:
Specifické případy nemohou nastat.

Práva a povinnosti:
Právní subjekt, který obdrží účelově určené finanční prostředky z rozvojového programu, je povinen postupovat v intencích vyhlášení rozvojového programu a rozhodnutí o poskytnutí dotace.

Lhůty a termíny:
Všechny lhůty a termíny jsou uvedeny v konkrétním rozhodnutí o poskytnutí účelové dotace.
Finanční vypořádání poskytnutých finančních prostředků probíhá podle pravidel a v termínech stanovených vyhláškou č. 52/2008 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem.

Potřebné doklady:


Potřebné a doporučené formuláře:

Další informace:

Související metodiky:

Za správnost popisu odpovídá:

Platnost ke dni:

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 07.05.2012

Ukončení statusu žáka střední školy

Základní popis:
Zanechání vzdělávání ze strany žáka, ukončení vzdělávání žáka ze strany ředitele školy.

Pro koho je určen?
Žákům středních škol, zákonným zástupcům nezletilých žáků, výchovným poradcům středních škol.

Kdo jsou další účastníci?
Ředitelé středních škol.

Která instituce řeší?
Ředitelé středních škol.

Jaké jsou podmínky pro řešení?

  • Žák střední školy může zanechat vzdělávání.
  • Žák se neúčastní vyučování a jeho neúčast není omluvena.
  • Žák nepostoupil do vyššího ročníku z důvodu nevykonání opravné zkoušky, neprospěl při hodnocení v náhradním termínu nebo mu nebylo povoleno opakovat ročník.
  • Ředitel školy rozhodne o podmíněném vyloučení nebo vyloučení žáka ze školy.


Jakým způsobem lze zahájit?

  • Doručení písemného sdělení řediteli školy.
  • Písemná výzva ředitele školy žákovi.
  • Rozhodnutí o nepovolení opakování ročníku.
  • Zahájení řízení z moci úřední.


Postup:
Ad A) Žák, který splnil povinnou školní docházku, může zanechat vzdělávání ve střední škole. Doručí řediteli střední školy písemnou žádost, a to osobně nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.
Sdělení by mělo obsahovat níže uvedené náležitosti:
a) jméno a příimení žáka
b) datum narození
c) adresa trvalého bydliště
d) důvod zanechání vzdělávání
e) souhlas zákonného zástupce v případě sdělení nezletilého žáka
f) podpis a kontakty

Ad B) Žák nenavštěvuje po dobu nejméně 5 vyučovacích dní vyučování a řádně svou neúčast neomlouvá (pozn. podmínky omlouvání žáků stanovuje školský zákon a školní řád, žáci jsou s podmínkami omlouvání seznamováni na začátku školního roku).
Ředitel školy vyzve písemně zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka k doložení důvodů žákovy nepřítomnosti a zároveň upozorní na právní důsledky nedodržení požadavků výzvy. Žák, který do 10 dnů od doručení výzvy nenastoupí nebo nedoloží důvody nepřítomnosti, přestává být žákem školy.

Ad C) Žák, který nevykonal opravnou žkoušku nebo zkoušku v náhradním termínu a nebylo mu povoleno opakování ročníku, přestává být žákem školy.

Ad D) Za porušování povinností žáků (např. povinnosti řádně docházet do školy nebo dodržovat školní řád či plnit pokyny pedagogických pracovníků) může ředitel školy podmíněně vyloučit nebo vyloučit žáka ze školy.
Ředitel školy zahájí řízení z moci úřední, žák nebo zákonný zástupce obdrží oznámení. Následně má žák nebo zákonný zástupce možnost vyjádřit se k podkladům řízení. Do 30 dnů ředitel školy vydá rozhodnutí.

Specifické případy:

Práva a povinnosti:
Práva žáků:

  • zanechat vzdělávání po splnění povinné školní docházky
  • podat odvolání proti rozhodnutí ředitele školy


Povinnosti žáků:

  • dodržovat povinnosti žáků vyplývající ze školského zákona a školního řádu
  • sdělit řediteli, že zanechává vzdělávání


Práva ředitelů:

  • povolit opakování ročníku


Povinnosti ředitelů:

  • písemně vyzvat žáka k doložení nepřítomnosti


Lhůty a termíny:
Ad A) Žák přestává být žákem střední školy dnem po dni doručení sdělení řediteli školy nebo dnem uvedeným ve sdělení.
Ad B) Žák přestává být žákem střední školy posledním dnem lhůty určené pro doložení důvodů nepřítomnosti.
Ad C) Žák přestává být žákem střední školy dnem následujícím po dni, kdy nevykonal opravnou zkoušku nebo neprospěl v náhradním termínu nebo nabylo právní moci rozhodnutí o nepovolení opakování ročníku.
Ad D) Žák přestává být žákem střední školy dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o podmíněném vyloučení nebo vyloučení žáka ze školy.

Potřebné doklady:

Potřebné a doporučené formuláře:

Další informace:

Související metodiky:
Odvolací řízení

Za správnost popisu odpovídá:
Eva Kotková, tel.: 485 226 231, e-mail: eva.kotkova@kraj-lbc.cz

Platnost ke dni:
12. 2. 2012

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 18.03.2012

Úplata za školní stravování.

Základní popis:

Stanovení úplaty za školní stravování prostřednictvím finančního normativu.

 

 

Pro koho je určen?

Zákonní zástupci dítěte, nezletilého žáka, studenta, ředitel školy, školského zařízení, vedoucí školní jídelny, popř. hospodářka, provozovatel stravovacích služeb

 

Kdo jsou další účastníci?

Obec, kraj jako zřizovatel školy, školského zařízení.

 

Která instituce řeší?

Ředitel školy, školského zařízení, obec, kraj jako zřizovatel školy, školského zařízení.

 

Jaké jsou podmínky pro řešení?

Právo na poskytnutí školního stravování má dítě, nezletilý žák po dobu pobytu ve škole a ve školském zařízení (jedná se o školská výchovná a ubytovací zařízení zajišťující celodenní výchovu, ubytování, stravování, zotavovací pobyty dětí a žáků bez přerušení vzdělávání).

Podmínky pro poskytování školního stravování musí být vždy vymezeny ve školním nebo vnitřním řádu, včetně stanovení úplaty a způsobu její úhrady.

 

Jakým způsobem lze zahájit?

Vyplněním přihlášky ke stravování.

 

Postup:

Školní stravování je školskou službou, kterou lze ze zákona poskytovat za úplatu. Výši úplaty, kterou hradí strávník podrobně upravuje příloha č. 2 vyhlášky o školním stravování (finanční normativ). Podle této přílohy jsou strávníci zařazování do věkových skupin na dobu školního roku, ve kterém dosáhnou požadovaného věku. Vždy se ale jedná pouze o náklady za potraviny, mzdové a režijní náklady zákonný zástupce nehradí. Každé hlavní a doplňkové jídlo má určenou dolní a horní hranici finančního limitu, ve které je možné se pohybovat při stanovení výše úplaty, přičemž horní hranice finančního limitu by neměla být překročena.

 

  1. věková skupina strávníků do 6 let

 

snídaně

  7,00

13,00

přesnídávka

  6,00   

  9,00

oběd

14,00 

25,00

svačina

  6,00

  

  9,00

večeře

12,00

19,00

Celkem (celodenní)

45,00

75,00

   na nápoje

 

 

  3,00 až   5,00

 

 

  1. věková skupina strávníků  7 – 10 let

 

snídaně

  9,00

15,00

přesnídávka

  7,00   

12,00

oběd

16,00 

32,00

svačina

  6,00

  

10,00

večeře

14,00

25,00

Celkem (celodenní)

52,00

94,00

 

  1. věková skupina strávníků 11 – 14 let

 

snídaně

10,00

 16,00

přesnídávka

  7,00   

 12,00

oběd

19,00 

 34,00

svačina

  7,00

  

 11,00

večeře

15,00

 27,00

Celkem (celodenní)

58,00

100,00

 

  1. věková skupina strávníků 15 a starších 

 

snídaně

11,00

 17,00

přesnídávka

  7,00   

 12,00

oběd

20,00 

 37,00

svačina

  7,00

  

 11,00

večeře

17,00

 34,00

Celkem (celodenní)

62,00

111,00

II. večeře

  8,00

 16,00

 

 

Specifické případy:

 

Zajištění stravování pro strávníky ze tříd se sportovním zaměřením, pro strávníky vykonávající sportovní  přípravu a pro strávníky z konzervatoří – obor tanec.

  • těmto strávníkům lze úměrně se zvýšením výživových dávek zvýšit horní limit na nákup potravin, nejvýše však o 50%.

 

Práva a povinnosti:

Dítě, nezletilý  žák, student

Práva

  • poskytnutí hmotného zabezpečení v podobě školního stravování

 


Zákonný zástupce

Právo

  • být informován o podmínkách poskytování školního stravování, zejména o výši a způsobu hrazení úplaty za školní stravování

Povinnost

  • hradit ve stanoveném termínu úplatu za školní stravování

  • dokládat důvody nepřítomnosti dítěte, nezletilého žáka, studenta v souladu se školním nebo vnitřním řádem

  • oznamovat veškeré změny v údajích, které jsou podstatné pro školní stravování

  • v případě nepřítomnosti odhlásit dítě, nezletilého žáka, studenta ze školního stravování, postupovat vždy dle stanovených podmínek školy nebo školského zařízení

 

Ředitel školy, školského zařízení

Právo

  • ukončit předškolní vzdělávání v případě z důvodu, že zákonný zástupce opakovaně neuhradil úplatu za školní stravování a nedohodl s ředitelem jiný termín úhrady

Povinnost

  • stanovit úplatu za školní stravování v souladu s finančními limity pro dané věkové kategorie

  • v rámci stanovení podmínek poskytování školního stravování ve školním řádu, seznámit zákonné zástupce s výši úplaty za školní stravovaní pro daný školní rok

 

Lhůty a termíny:

Úplata za školní stravování

  • výše stravného, která je hrazena zákonným zástupcem ve stanoveném terminu

  • vždy se jedná pouze o náklady na potraviny,

 

Finanční normativ

  • stanoven vyhláškou č.107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění pozdějších předpisů

 

Hlavní jídlo

  • oběd - polévka nebo předkrm, hlavní chod, nápoj a případně doplněk (salát, dezert, ovoce)

  • večeře - hlavní chod, nápoj a případně doplněk (salát, dezert, ovoce)

 

Doplňkové jídlo

  • snídaně, přesnídávka, svačina a druhá večeře

 

 

Potřebné doklady:

 

Potřebné a doporučené formuláře:

 

Další informace:

 

Související metodiky:

Výživové normy školního stravování

Zajištění školního stravování

 

Za správnost popisu odpovídá:

Bc. Eva Martinková

 

Platnost ke dni:

15. 2. 2012

 

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 07.05.2012

Uznávání kvalifikací

Základní popis:
Uznáváním kvalifikací je procesem ověřování výsledků dalšího vzdělávání získaných při neformálním a informálním vzdělávání. Zákon č. č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů zavedl v roce 2007 jednotný a objektivní zůsob ověřování a uznávání vědomostí a dovedností jednotlivce bez ohledu na způsob jejich získání. Vědomosti a dovednosti jsou definovány pro jednotlivé dílčí kvalifikace uveřejněné v Národní soustavě kvalifikací na webu www.narodnikvalifikace.cz. Seznam schválených kvalifikací je průběžné rozšiřován.
Úplnou kvalifikaci je možné získat, kromě existujících způsobů, získáním dílčích kvalifikací, které jsou podmnožinou příslušné úplné kvalifikace. Následným složením závěrečné nebo maturitní zkoušky předepsané školským zákonem pro danou úplnou kvalifikaci. Po předložení osvědčení o získaných dílčích kvalifikacích je zájemci umožněno vykonat závěrečnou (v budoucnu maturitní) zkoušku bez absolvování školního vzdělávání.

 

Pro koho je určen?
Pro zájemce o základní informace o procesu ověřování výsledků dalšího vzdělávání, tzn. dovedností a vědomostí získaných nejen studiem, ale i praxí.


Kdo jsou další účastníci?
Účastníkem je na straně jedné žadatel o uznání kvalifikace a na straně druhé autorizovaná osoba, ke které žadatelel předkládá svou žádost o uznání. Autorizovanou osobou se může stát fyzická nebo právnická osoba, která vyhoví podmínkám stanoveným zákonem č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů. Získá tak oprávnění ověřovat vymezeným způsobem dosažení odborné způsobilosti uchazeče. Jedná se o oprávnění zkoušet a vydávat osvědčení o uznání tzv. dílčí kvalifikace.


Která instituce řeší?
Žadatelé se se svou žádostí o uznání kvalifikace obrací na autorizované osoby, jejichž kontatkní údaje nalezne u každé z dílčích kvalifikací uvedených v Národní soustavě kvalifikací na webu www.narodnikvalifikace.cz. 
Právnické případně fyzické osoby žádají o autorizaci sektorovému ministerstvu, dle gesce k jednotlivé kvalifikaci.


Jaké jsou podmínky pro řešení?
Podmínky jsou stanoveny zákonem č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů.


Jakým způsobem lze zahájit?
Pro žadatele o uznání kvalifikace předkládá písemnou žádost o o ověření dosažení dílčí kvalifikace autorizované osobě uvedené u dané dílčí kvalifikace Národní soustavy kvalifikací na webu www.narodnikvalifikace.cz.
Autorizovanou osobou se lze stát po předložení žádosti a příslušných dokladů autorizačnímu orgánu.

Postup:
Pro autorizované osoby
Jakákoliv právnická nebo fyzická osoby předloží žádost příslušnému autorizujícímu orgánu o autorizaci až, když jsou kvalifikační a hodnoticí standardy příslušné dílčí kvalifikace zveřejněny v informačním systému Národní soustavy kvalifikací (www.narodni-kvalifikace.cz). Hodnoticí standard obsahuje informace potřebné pro vyplnění žádosti o autorizaci (např. jméno autorizujícího orgánu pro danou kvalifikaci, požadavky na odbornou způsobilost, případně nároky na materiálně-technické vybavení a další ).
Na webových stránkách daného autorizujícího orgánu jsou ke stažení formulář žádosti o autorizaci, pokyny včetně kontaktních údajů.  S předložením žádosti je spojena úhrada  správního poplatku 1500 Kč za jednu dílčí kvalifikaci (maximálně 10 tis. Kč ve sdružené žádosti o více dílčích kvalifikací). Autorizace je platná pět let.

Pro žadatele o uznání kvalifikace
Fyzická osoba starší 18 let se základy vzdělání má právo předložit přihlášku ke zkoušce ověřující dosažení dílčí kvalifikace. Toto činí autorizované osobě uvedené v Národní soustavě kvalifikací . Ta následně formou zkoušky ověřuje zda si osvojil danou odbornost vymezenou kvalifikačním standardem dané dílčí kvalifikace, u níž byl schválen kvalifikační i hodnotící standard a udělena autorizace. Podmínkou je úhrada poplatku. Do 21 dnů ode dne doručení přihlášky zašle autorizovaná osoba žadateli pozvánku ke složení zkoušky.
Osvědčení o získání dílčí kvalifikace má celostátní platnost a osvědčuje svědčuje skutečnosti v něm uvedené při prokazování dosažené kvalifikace zaměstnavateli a umožňuje vykonat závěrečnou případně maturitní zkoušku.


Specifické případy:

Práva a povinnosti:
Žadatelem o konání zkoušky může být každá fyzická osoba starší 18 let, která získala alespoň základy vzdělání. Za provedení zkoušky náleží autorizované osobě úhrada od žadatele o konání zkoušky ověřující, zda si osvojila příslušnou odbornou způsobilost vymezenou kvalifikačním standardem dané dílčí kvalifikace.

Žadatel o autorizaci, kterým může být právnická nebo fyzická osoba splňující podmínky § 10 zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů, hradí za každou žádost poplatek 1500 Kč za jednu dílčí kvalifikaci, maximálně však 10 tis. Kč ve sdružené žádosti o více dílčích kvalifikací.

Lhůty a termíny:
Nejsou zákonem vymezeny.


Potřebné doklady:
Žadatel o ověření dosažení dílčí kvalifikace předkládá žádost, doklad o dovršení věku 18 let a doklad o získání základů vzdělání.
Žadatel o autorizaci dokládá v závislosti na to zda se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu vedle žádosti, dokladu o dovršení věku 23 let, přílohy o dosažení odborné způsobilosti, v souladu s podmínky stanovenými autorizujícím orgánem. 


Potřebné a doporučené formuláře:

Pro žadatele o ověření dosažení dílčí kvalifikace (podle § 17 odst. 3 č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů) je přihláška ke zkoušce ke stažení v elektronické podobě na www.msmt.cz v sekci Dokumenty / Další vzdělávání (http://www.msmt.cz/vzdelavani/pro-uchazece-o-uznani-dilci-kvalifikace).
Autorizovanou osobou se může stát jakákoli právnická nebo fyzická osoba, která požádá daný autorizující orgán a vyhoví podmínkám výše uvedeného zákona. Podrobné podmínky včetně formulářů žádostí a nutných příloh jsou uveřejněné na webových stránkách jednotlivých autorizujících orgánů, tj. sektorových ministerstev.


Další informace:
Tímto způsobem není možné získat vysokoškolské vzdělání.
Zkoušky o ověřující dosažení dílčí kvalifikace se může účastnit i osoba, která není občanem České republiky.


Související metodiky:

Jak získat dílčí kvalifikaci
Jak se stát autorizovanou osobou


Za správnost popisu odpovídá:
Ing. Monika Čermáková
odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajského úřadu Libereckého kraje
e-mail: monika.cermakova@kraj-lbc.cz
telefon: 485226219


Platnost ke dni:
13. 2. 2012
 

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 20.03.2012

Uznávání zahraničního vzdělání v České republice

Základní popis:
Absolvent zahraniční školy, který získal doklad o dosažení základního, středního nebo vyššího odborného vzdělávání, může požádat krajský úřad o uznání svého vzdělání. Uznání zahraničního vzdělání je požadováno např. pro účely přijetí na VŠ, registrace na úřadu práce, pro potřeby zaměstnavatele.
Krajský úřad nemůže uznat doklad o dosažení vysokoškolského vzdělání. Tento doklad uznává příslušná vysoká škola.


Pro koho je určen?
Materiál je určen pro absoventy zahraniční školy (tzv. žadatele), kteří chtějí uznat své vzdělání.


Kdo jsou další účastníci?
Další účastníci nejsou stanoveni.


Která instituce řeší?
Uznání zahraničního vzdělání řeší pracovníci odboru školství krajského úřadu, který odpovídá místu pobytu žadatele na území ČR.


Jaké jsou podmínky pro řešení?
Na příslušném krajském úřadě je nutné osobně podat žádost a doložit všechny potřebné doklady.


Jakým způsobem lze zahájit?
K zahájení dochází podáním žádosti na předepsaném formuláři a dodáním potřebných dokladů.


Postup:
Žadatel podá žádost a zároveň doloží potřebné doklady. V některých případech musí být doklady ověřeny (tzn. lealizovány nebo opatřeny Apostille) – podrobnosti sdělí odpovědný pracovník. Krajský úřad přijme pouze doklad o ukončeném stupni vzdělání. Současně žadatel zaplatí správní poplatek ve výši 1 000 Kč.
Krajský úřad porovná obsah a rozsah zahraničního vzdělání s nejbližším podobným vzděláním v ČR.
Na základě mezinárodních smluv krajský úřad dále postupuje v režimu zrovnocenění zahraničního vysvědčení (výstupem může být osvědčení o uznání rovnocennosti zahraničního vysvědčení) nebo v režimu nostrifikace (výstupem je vždy rozhodnutí, součástí tohoto režimu může být nostrfikační zkouška).
V případě, že se jedná o nostrifikaci a vzdělání v zahraniční škole se částečně odlišuje, krajský úřad nařídí žadateli vykonat nostrifikační zkoušku. Otázky ke zkoušce zašle krajský úřad žadateli elektronicky nebo předá osobně. Určí také termín konání zkoušky a školu, kde se zkouška bude konat. Žadatel, který není státním občanem České republiky, nekoná nostrifikační zkoušku z předmětu český jazyk a literatura. Žadatel nemá nárok na konání opravné zkoušky.
Pokud žadatel nostrifikační zkoušku nevykoná, žádost o nostrifikaci krajský úřad zamítne. Žádost o nostrifikaci také zamítne v případě, že se vzdělání v zahraniční škole podstatně odlišuje.


Specifické případy:
Žadatelům, kteří předkládají k nostrifikaci Atestat z 11. ročníku školy z Ukrajiny, Ruské federace a všech bývalých států SSSR jsou vzhledem k odlišnostem vzdělávacích systému nařízeny nejméně 3 nostrifikační zkoušky. Vždy se jedná o zkoušku z anlického jazyka a matematiky. Zkoušky z dalších předmětů určí krajský úřad podle konkrétních odlišností.


Práva a povinnosti:
Žadatel je povinen při podání žádosti zaplatit správní poplatek ve výši 1 000 Kč.
Pokud žadatel s rozhodnutím o nostrifikaci nesouhlasí, může se odvolat k ministerstvu, a to prostřednictvím krajského úřadu, který dané rozhodnutí vydal.


Lhůty a termíny:
Zahraniční vzdělání je možné uznat (vydat osvědčení o uznání rovnocennosti zahraničního vysvědčení nebo rozhodnutí o nostrifikaci) do 30 dnů od podání žádosti. Ve složitějších případech lze lhůtu prodloužit (např. při předepsání nostrifikační zkoušky).


Potřebné doklady:
-    doklad totožnosti (cestovní pas nebo občanský průkaz)
-    překlad do českého jazyka úředně ověřené kopie zahraničního vysvědčení a originál zahraničního vysvědčení
-    překlad do českého jazyka úředně ověřené kopie dokladu o obsahu a rozsahu vzdělávání v zahraniční škole (tzn. náplň jednotlivých předmětů a. seznam vyučovaných předmětů s počtem hodin za celou dobu vzdělávání). Rozsah vzdělávání v případě Atestatu (Ruská federace, Ukrajina, bývalé státy SSSR, Mongolsko,..) je nutné dodat pouze za 10. a 11., popř. 12. ročník.
-    některá zahraniční vysvědčení a doklady o obsahu a rozsahu vzdělávání musí být v závislosti na mezinárodních smlouvách dále ověřeny. Způsob ověření  sdělí odpovědný pracovník.


Potřebné a doporučené formuláře:
Formulář žádosti


Další informace:
Žádost podává zletilý žadatel, zákonný zástupce nezletilého žadatele nebo zmocněnec žadatele, a to na základě plné moci.


Související metodiky:


Za správnost popisu odpovídá:
Věra Exnerová, vera.exnerova@kraj-lbc.cz , +420 485 226 230


Platnost ke dni:
15. 02. 2012
 

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 07.05.2012

Věk dětí v předškolním vzdělávání

Základní popis:
Organizace předškolního vzdělávání dětí ve věkové kategorii 3 – 6 let, dále pro okrajové věkové skupiny (mladší tří let a starší šesti let).

Pro koho je určen?
Zákonní zástupci dítěte, ředitel mateřské školy, ředitel základní školy.

Kdo jsou další účastníci?
Obec, kraj jako zřizovatel mateřské školy

Která instituce řeší?
Ředitel mateřské školy, ředitel základní školy v případě odkladu povinné školní docházky.

Jaké jsou podmínky pro řešení?
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, dále jen”školský zákon” v ustanovení § 34, odst. 1, vymezuje věkovou kategorii pro kterou se zpravidla poskytuje předškolní vzdělávání. Jedná se o děti ve věku zpravidla od tří do šesti let.

Jakým způsobem lze zahájit?

Zákonný zástupce dítěte (rodič) podá bud ve stanoveném termínu a nebo v průběhu školního roku řediteli mateřské školy žádost  o přijetí k předškolnímu vzdělávání svého dítěte.

Postup:
Do mateřské školy se přijímají zpravidla děti ve věku od tří do šesti let.

1. přijetí dětí mladších tří let
Novela zákona o státní sociální podpoře umožnila od 1. 1. 2012 matkám pobírajícím nově rodičovský příspěvek, přihlásit dítě mladší dvou let na dobu nepřevyšující 46 hodin v měsíci do mateřské školy, u dětí starších dvou let se již doba docházky pro přiznání rodičovského příspěvku nesleduje. Platný právní stav tedy umožňuje, aby k předškolnímu vzdělávání bylo přijato i dítě mladší tří let, neboť ani školským zákonem není pevně upravena spodní věková hranice, ke které mohou být děti do mateřské školy přijaty. Při přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání je však třeba respektovat i ustanovení § 33 školského zákona, ze kterého vyplývá, že cílem předškolního vzdělávání je výchova a vzdělávání, nikoli "pouze" péče o děti v době, kdy se o ně nemohou postarat rodiče či jiné osoby. Dítě přijaté k předškolnímu vzdělávání by proto mělo být způsobilé plnit požadavky, které jsou stanovené rámcovým a školním vzdělávacím programem (viz. ustanovení § 4, § 5 školského zákona). Dále dle vyhlášky 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, spadají děti do věku tří let do skupiny osob s omezenou schopností pohybu. Z hlediska oblasti BOZ a PO  by to v případě většího počtu dětí byl velký problém, neboť v současné době většina z budov neodpovídá požadavkům daným vyhláškou. 

2. děti s odkladem povinné školní docházky

Další věkovou kategorií je kategorie dětí starších šesti let, tedy dětí, u kterých bylo rozhodnuto o odkladu povinné školní docházky. O odkladu povinné školní docházky rozhoduje ředitel základní školy, na  základě písemné žádosti zákonného zástupce podané do 31. května kalendářního roku, ve kterém má dítě povinnou školní docházku zahájit. Žádost musí být doložena doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení a odborného lékaře nebo klinického psychologa. Povinnou školní docházku lze odložit nejdéle do zahájení školního roku, ve kterém dítě dovrší osmý rok věku.

Specifické případy:
Novela zákona o státní sociální podpoře snížila minimální věkovou hranici dítěte pro návštěvu mateřské školy v závislosti na nárok čerpání rodičovského příspěvku. Od 1. 1. 2012 může dítě mladší dvou let navštěvovat mateřskou školu v rozsahu nepřevyšujícím 46 hodin v kalendářním měsící. U dětí starších dvou let již není doba docházky omezena a rodiče tak mohou čerpat rodičovský příspěvek a dítě starší dvou let může navštěvovat mateřskou školu bez omezení. Rodiče, kterým vznikl nárok na rodičovský příspěvek podle právní úpravy platné do 31. 12. 2011, mohou buď čerpat rodičovský příspěvek podle původní právní úpravy, nebo kdykoli po 1. 1. 2012 písemně požádat o změnu rodičovského příspěvku podle nové právní úpravy.

V případě, že ředitel mateřské školy má volnou kapacitu a rád by vyhověl rodičům dětí mladších tří let, musí ale při případném rozhodování o přijetí dítěte vzít v úvahu nejen personální, ale i materiální a technické zabezpečení mateřské školy.

Práva a povinnosti:
Dítě
Práva

  • předškolní vzdělávání se organizuje pro děti zpravidla od tří do šesti let
  • přednostní přijetí dětí v posledním roce před zahájením povinné školní docházky


Zákonný zástupce dítěte

Právo

  • požádat ředitele základní školy do 31. května kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku o odklad

Povinnost

  • doložit v případě žádosti o odklad řediteli základní školy doporučující posouzení příslušného poradenského zařízení a odborného lékaře nebo klinického psychologa,
  • přihlásit dítě  k zápisu k povinné školní docházce, povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad (př. dítě je narozené 5. dubna, povinná školní docházka mu počíná běžet od 1. 9. stejného kalendářního roku, dítě narozené 5.října má povinnou školní docházku od 1. 9. následujícího kalendářního roku)
  • oznámit řediteli mateřské školy, že bude žádat o odklad povinné školní docházky pro své dítě


Ředitel školy
Práva

  • rozhodnutí ředitele základní školy o odkladu povinné školní docházky


Povinnost

  • ředitel základní školy informuje zákonného zástupce dítěte o možnosti odkladu povinné školní docházky


Lhůty a termíny:
Čerpání rodičovského příspěvku - právní úprava platná do 31. 12. 2011

  • dítě mladší 3 let navštěvuje jesle nebo jiné obdobné zařízení po dobu nejvýše 5 kalendářních dnů v kalendářním měsíci,
  • dítě, které dovršilo 3 léta věku, navštěvuje mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně nebo 5 dní v kalendářním měsíci


Čerpání rodičovského příspěvku - právní úprava platná od 1. 1. 2012

  • dítě, které nedosáhlo 2 let věku, navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti v rozsahu nepřevyšujícím 46 hodin v kalendářním měsíci,
  • docházka do uvedených zařízení se nesleduje u dětí starších 2 let


Odklad povinné školní docházky

  • podání žádosti zákonného zástupce do 31. května kalendářního roku, ve kterém má dítě zahájit povinnou školní docházku


Potřebné doklady:
občanský průkaz zákonného zástupce

Potřebné a doporučené formuláře:
žádost o odklad povinné školní docházky

Další informace:

Související metodiky:

Za správnost popisu odpovídá:
Bc. Eva Martinková

Platnost ke dni:

1. 2. 2012

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 18.03.2012

Výjimky z počtu žáků ve třídě SŠ

Základní popis:
Podmínky, za jakých lze o výjimku z počtu žáků žádat.

Pro koho je určen?
Ředitele středních škol, kteří žádají o výjimku z počtu žáků.

Kdo jsou další účastníci?
Zřizovatel, resp. Rada Libereckého kraje.

Která instituce řeší?

Zřizovatel, v tomto konkrétním případě Rada kraje pověřila náměstka pověřeného vedením resortu školství, mládeže, tělovýchovy a sportu

Jaké jsou podmínky pro řešení?
Počet žáků ve třídě přesahuje vyhláškou stanovený počet 30 žáků.

Jakým způsobem lze zahájit?
Podání žádosti o udělení výjimky z počtu žáků.

Postup:
V průběhu celého školního roku mohou žáci přestoupit do jiné školy, či změnit obor vzdělání.
Pokud počet žáků ve škole či oboru nepřekročí nejvyšší povolený počet žáků, lze žáka ke vzdělávání příjmout.
V případě, že třída nedosáhla vyhláškou stanoveného počtu žáků ve třídě, tedy 30, rozhoduje o přestupu ředitel školy. V případě překročení nejvyššího počtu žáků, žádá ředitel školy zřizovatele o výjimku.

Žádost obsahuje:

  • Jméno a příjmení žáka
  • Jméno a příjmení zákonného zástupce
  • Adresa trvalého pobytu
  • Důvod změny oboru či školy
  • Označení třídy, do které žák přestoupí
  • Obor, ve kterém se bude vzdělávat
  • Počet žáků, který bude aktuálně po přestupu
  • Vyjádření ředitele školy
  • Podpis, kontaktní údaje ředitele.


Ředitel školy dále k žádosti přiloží:

  • kopii žádosti o přestup žáka či zákonného zástupce
  • kopii potrvzení, že žák je žákem střední školy (poslední vysvěčení, potvrzení ze školy)
  • další skutečnosti dokládající důvody žádosti o přestup


Obbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu připraví podklydy pro zřizovatele. Zřizovatel rozhodne a odešlš ž´řediteli školy výjimku. Na základě této výjimky, ředitel školy rozhodne o přestupu žáka. Finanční prostředky se v takových případech poskytují dle skutečného stavu žáka, nejvýše však do výše stanovené kapacity.

Specifické případy:

Práva a povinnosti:

Lhůty a termíny:
O výjimky z počtu žáků lze žádat v průběhu celého roku.

Potřebné doklady:

Potřebné a doporučené formuláře:

Další informace:

Související metodiky:
Přestup žáka do jiné střední školy.

Za správnost popisu odpovídá:
Eva Kotková, tel.: 485 226 231, e-mail: eva.kotkova@kraj-lbc.cz

Platnost ke dni:
12. 2. 2012

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 18.03.2012

Výmaz z rejstříku škol a školských zařízení

Základní popis:
Dnem právní moci rozhodnutí o výmazu z rejstříku zaniká právnické osobě, která vykonávala činnost školy nebo školského zařízení, právo poskytovat vzdělávání a školské služby a právo vydávat doklady o vzdělání stanovené zákonem č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů, a to v rozsahu tohoto výmazu. Zároveň v rozsahu výmazu zaniká nárok na přidělování finančních prostředků ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu územního samosprávného celku podle tohoto zákona.



Pro koho je určen?
Školy a školská zařízení
zřizovatelé

Která instituce řeší?
Krajský úřad – zápis,zápisy změn a výmazy  mateřských, škol, školních družin, školních klubů, zařízeních školního stravování, domů dětí a mládeže, domovů mládeže
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy – zápis, zápisy změn a výmazy základních škol, základních uměleckých škol, středních škol, vyšších odborných škol, dětských domovů

Jaké jsou podmínky pro řešení?
Správní úřad, který vede rejstřík škol a školských zařízení, provede výmaz školy nebo školského zařízení z rejstříku škol a školských zařízení v souladu s § 150 odst.1 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon:
a) na žádost navrhovatele ( např. sloučení s jinou právnickou osobou),
b) po uplynutí doby, na kterou byla právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, zřízena (doba určitá právnické osoby),
c) jestliže škola nebo školské zařízení neposkytuje vzdělávání v souladu se zásadami a cíli uvedenými v § 2 nebo vzdělávacími programy uvedenými v § 3 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon,
d) jestliže právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, závažným způsobem nebo opakovaně poruší právní předpisy související s poskytováním vzdělávání a školských služeb,
e) jestliže právnická osoba ve třech po sobě jdoucích školních rocích nevykonává činnost školy nebo školského zařízení, která je zapsána v rejstříku,
f) jestliže právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, uvede v žádosti o zápis do rejstříku nebo v žádosti o zápis změny nesprávné údaje rozhodné pro povolení zápisu školy nebo školského zařízení do rejstříku nebo zápisu změny nebo jestliže došlo k takovým změnám, za kterých by zápis školy nebo školského zařízení do rejstříku nebo zápis změny nemohl být proveden,
g) v případě, že vyšší odborná škola nemá akreditován žádný vzdělávací program.
Ustanovení odstavce 1 se obdobně vztahuje na výmaz údajů uvedených v § 144 odst. 1:
písm. d) seznam oborů vzdělání, včetně forem vzdělávání nebo seznam školských služeb,
písm. e) nejvyšší povolený počet dětí, žáků a studentů ve škole nebo školském zařízení, včetně jejich odloučených pracovišť, lůžek, stravovaných, tříd, skupin nebo jiných obdobných jednotek, uvedený v rozhodnutí o zápisu do rejstříku škol a školských zařízení,
písm. f) nejvyšší povolený počet žáků a studentů v jednotlivých oborech vzdělání a formách vzdělávání,
Řízení o výmazu se zahajuje i na návrh ústředního školního inspektora podle § 175 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon.

Povinnosti:
§ 151 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů
 Dojde-li k výmazu školy nebo oboru vzdělání z rejstříku škol a školských zařízení, zajistí právnická osoba, která vykonávala činnost školy, popřípadě její zřizovatel, žákům a studentům možnost pokračovat ve vzdělávání ve stejném nebo obdobném oboru vzdělání a předá jim výsledky hodnocení za nedokončený školní rok.
Dojde-li k výmazu školy, v níž se plní povinná školní docházka, z rejstříku škol a školských zařízení, zajistí obec, v níž škola působila, v dohodě s příslušným krajským úřadem, plnění povinné školní docházky jejích žáků.
V průběhu řízení o výmazu z rejstříku rozhodne správní úřad, který vede rejstřík škol a školských zařízení, o opatřeních, která zamezí nehospodárnému využití finančních prostředků státního rozpočtu poskytovaných podle tohoto zákona.

Potřebné doklady:
V případě právnických osob, které zřizují obce a kraj – usnesení zastupitelstva, pokud žádost o výmaz podává účastník řízení

Potřebné a doporučené formuláře:
Příloha k žádosti

Související metodiky:
Zápis a zápis změn v rejstříku škol a školských zařízení
Druhy a typy škol a školských zařízení
Náležitosti názvu škol a školských zařízení
Povinnost obce v oblasti vzdělávání
Povinnost kraje v oblasti vzdělávání

Za správnost popisu odpovídá:
Hartlová Jana

Platnost ke dni:

 

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 07.05.2012

Výživové normy školního stravování

Základní popis:

 

Školní stravování by mělo odpovídat zásadám zdravé výživy, součástí vyhlášky č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění pozdějších předpisů, proto jsou i výživové normy, které určují průměrnou měsíční spotřebu vybraných druhů potravin na strávníka a den v gramech.

 


 

Pro koho je určen?

Zákonní zástupci dítěte, nezletilého žáka, studenta, ředitel školy, školského zařízení, vedoucí školní jídelny, popř. hospodářka, provozovatel stravovacích služeb

 

Kdo jsou další účastníci?

Obec, kraj jako zřizovatel mateřské školy.

 

Která instituce řeší?

Ředitel školy, školského zařízení, obec, kraj jako zřizovatel školy, školského zařízení.

 

Jaké jsou podmínky pro řešení?

Právo na poskytnutí školního stravování má dítě, nezletilý žák po dobu pobytu ve škole a ve školském zařízení (jedná se o školská výchovná a ubytovací zařízení zajišťující celodenní výchovu, ubytování, stravování, zotavovací pobyty dětí a žáků bez přerušení vzdělávání – domovy mládeže, internáty a školy v přírodě).

 

Jakým způsobem lze zahájit?

Vyplněním přihlášky ke stravování.

 

Postup:

Školní stravování je školskou službou s přesnými pravidly danými jak školským zákonem, tak i vyhláškou o školním stravování.  Vyhláška o školním stravování podrobně stanovuje nejen výši úplaty, kterou hradí zákonný zástupce, ale i průměrnou spotřebu určených druhů potravin na den a jednoho strávníka podle věkových kategorií, tzv. spotřební koš. Spotřební koš je pro školní jídelny závazný, jeho plněním je zaručeno, že se strávníkům dostane potřebné množství živin podle zdravotnických doporučení, dále může být vodítkem pro vedoucí školní jídelny při sestavování jídelníčku. Dodržování plnění spotřebního koše bývá předmětem kontroly České školní inspekce.

Vyhodnocení spotřebního koše provádí vedoucí školní jídelny vždy za kalendářní měsíc, a to tak, že potraviny rozdělí do stanovených skupin, sečte jejich spotřebu a součet vydělí počtem uvařených jídel. Výsledkem je spotřeba těchto skupin na 1 jídlo, která by měla odpovídat spotřebě uvedené ve vyhlášce, s přípustnou tolerancí + - 25 %. Výjimkou v toleranci jsou skupiny tuků a cukru, kde množství dané vyhláškou představuje horní hranici, kterou lze snížit a v případě zeleniny, ovoce a luštěnin lze spotřebu naopak zvýšit nad horní hranici tolerance.

 

Spotřební koš pro kategorie strávníků podle jejich věku:

 

Věková skupina strávníků,

Hlavní a doplňková jídla

Druh a množství vybraných potravin v g na strávníka a den

Maso

Ryby

Mléko tekuté

Mléčné výr.

Tuky volné

Cukr volný

Zelenina

Ovoce

Brambory

Luštěniny

3 - 6 r.

přesnídávka, oběd, svačina

55

10

300

31

17

20

110

110

90

10

7 - 10 r.

oběd              

64                                             

10

55

19

12

13

85

65     

140

10

11 - 14 r.

 oběd             

70                                                 

10

70

17

15

16

90

80

160

10

15 - 18 r. oběd             

75                                            

10

100

9

17

16

100

90     

170

10

Celodenní stravování

Maso

Ryby

Mléko tekuté

Mléčné výr.

Tuky volné

Cukr volný

Zelenina

Ovoce

Brambory

Luštěniny

3 - 6 r.                   

114                                                   

 

20

450

60

25

40

190

180

150

15

7 - 10 r.                  

149                                                  

30

250

70

35

55

215

170

300

30

11 - 14 r.                 

159                                              

30   

300

85

36

65

215

210

350

30

15 - 18 r.                 

163                                              

20

300

85

35

50

250

240

300

20

 

Specifické případy:

Výživové normy pro laktoovovegetariánskou výživu

  • Součástí vyhlášky o školním stravování jsou i výživové normy pro strávníky, kteří se stravují touto formou (zde nejsou uvedeny)

  • mezi vybranými skupinami nejsou skupiny: maso a ryby

 

Poskytování dietního stravování

  • na dietní stravování není ze zákona nárok, realizace tohoto způsobu stravování záleží pouze na dohodě mezi ředitelem a zákonným zástupcem dítěte, zda je možné dietní pokrm do mateřské školy donášet

  • ředitel mateřské školy v případě dohody se zákonným zástupcem stanoví podmínky pro způsob uchování a další manipulace s pokrmem, které vedoucí školní jídelny zapracuje do systému HACCP

  • dále je nutný písemný souhlas zákonných zástupců, že zodpovídají za zdravotní nezávadnost pokrmu doneseného do školní jídelny v mateřské škole.

 

Práva a povinnosti:

Dítě, nezletilý žák, student

Práva

  • dnem přijetí ke vzdělávání vzniká nárok na školní stravování

 

Zákonný zástupce dítěte

Právo

  • být informován o podmínkách poskytování školního stravování

Povinnost

  • oznamovat veškeré změny v údajích, které jsou podstatné pro školní stravování

 

Ředitel školy, školského zařízení

Práva

  • rozhodnout, zda bude škola nebo školské zařízení poskytovat dietní stravování

Povinnost

  • zajistit plnění výživových norem daných vyhláškou o školním stravování

  • zajistit organizačně a ekonomicky nejvhodnější způsob školního stravování

  • stanovit podmínky poskytování školního stravování ve školním nebo vnitřním řádu

 

Lhůty a termíny:

Výživové normy

  • průměrná spotřeba určitých druhů potravin na den a jednoho strávníka podle věkových kategorií

  • údaje o plnění výživových norem se uchovávají nejméně po dobu jednoho kalendářního roku

Hlavní jídlo

  • oběd - polévka nebo předkrm, hlavní chod, nápoj a případně doplněk (salát, dezert, ovoce)

  • večeře - hlavní chod, nápoj a případně doplněk (salát, dezert, ovoce)

Doplňkové jídlo

  • snídaně, přesnídávka, svačina a druhá večeře

Laktoovovegetariánská výživa

  • méně striktní forma vegetariánství, která umožňuje konzumaci vajec

Potřebné doklady:

 

Potřebné a doporučené formuláře:

Přihláška ke školnímu stravování

 

Další informace:

 

Související metodiky:

Stravování dětí v rámci předškolního vzdělávání

Úplata za školní stravování

Zajištění školního stravování

 

Za správnost popisu odpovídá:

Bc. Eva Martinková

 

Platnost ke dni:

15. 2. 2012

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 07.05.2012

Zajištění školního stravování.

Základní popis:
Podmínky pro poskytnutí školního stravování ve školách a školských zařízeních.



Pro koho je určen?
Zákonní zástupci dítěte, nezletilého žáka, studenta, ředitel školy, školského zařízení, vedoucí školní jídelny, popř. hospodářka, provozovatel stravovacích služeb

Kdo jsou další účastníci?

Obec, kraj jako zřizovatel mateřské školy.

Která instituce řeší?
Ředitel školy, školského zařízení, obec, kraj, jako zřizovatel školy, školského zařízení.

Jaké jsou podmínky pro řešení?
Přijetím dítěte, žáka, studenta ke vzdělávání, případně k pobytu ve školském výchovném a ubytovacím zařízení (domovy mládeže, zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy) mu vzniká právo na hmotné zabezpečení v podobě školního stravování.

Jakým způsobem lze zahájit?
Zákonný zástupce, popřípadě zletilý žák nebo student podá vyplněnou přihlášku ke stravování.

Postup:
Poskytování školního stravování upravuje zákon č. 561/2004 sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen“ školský zákon“) a vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění pozdějších předpisů (dále jen“vyhláška o školním stravování“).
Školský zákon jasně specifikuje následující: kde se uskutečňuje školní stravování, komu se poskytuje a kdo jej zajišťuje. Vyhláška o školním stravování pak podrobně upravuje podmínky poskytování školního stravování.  

V praxi to znamená, že nárok na školní stravování mají všechny děti v mateřských školách, v přípravných třídách základních škol a v přípravném stupni základní školy speciální, žáci základních škol a nezletilí žáci středních škol v době jejich pobytu ve škole nebo školském zařízení. Školským zařízením je v tomto případě myšleno školské výchovné a ubytovací zařízení pro celodenní výchovu, ubytování a stravování, popřípadě zotavovací pobyty dětí a žáků bez přerušení vzdělávání (domovy mládeže, internáty, školy v přírodě, školní zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy..).
Školní stravování je přednostně zajišťováno zařízením školního stravování, ve výjimečných případech i jinou osobou poskytující stravovací služby (dále jen“ provozovatel stravovací služby“).

Typy zařízení školního stravování

Školní stravování mohou zabezpečovat následující typy zařízení:

Školní jídelna

•    v rámci školního stravování připravuje jídla, která i vydává
•    může připravovat jídla, která vydává výdejna
Školní jídelna – vývařovna (vývařovna)
•    v rámci školního stravování pouze připravuje jídla, která vydává výdejna
Školní jídelna – výdejna (výdejna)
•    v rámci školního stravování vydává jídla, která připravuje buď školní jídelna nebo vývařovna

Škola nebo školské zařízení zajistí pro své strávníky ekonomicky a organizačně nejvhodnější způsob školního stravování. Podmínky poskytování pak uvede ve školním (škola) nebo vnitřním (školské zařízení) řádu. Škola nebo provozovatel stravovací služby stanoví výši finančních normativů na nákup potravin, podmínky přihlašování a odhlašování strávníků a jídel, organizaci výdeje jídel a způsob hrazení úplaty za školní stravování.

Školní stravování se řídí výživovými normami, které stanovuje vyhláška o školním stravování, touto vyhláškou je stanoveno i rozpětí finančních limitů na nákup potravin. Pokud je provozovatelem školního stravování nabízeno více druhů jídel na výběr, musí být zachováno plnění výživových norem. Jestliže škola nebo školské zařízení poskytuje stravovací služby nad rámec uvedené vyhlášky (školní bufet, nápojové či potravinové automaty..), musí dbát na to, aby prodávaný sortiment odpovídal zásadám zdravé výživy a neobsahoval alkoholické nápoje a tabákové výrobky.

Podle vyhlášky o školním stravování jsou jídla rozdělena do dvou kategorií, na hlavní a doplňková. Hlavním jídlem je myšlen oběd a večeře, doplňkovými jídly pak snídaně, přesnídávka, svačina a druhá večeře, přičemž každé z jídel se strávníkům poskytuje nejvýše jednou denně. Vyhláška také přesně specifikuje, co strávník dostane v případě oběda a co v případě večeře.

Hlavní jídlo
•    oběd - polévka nebo předkrm, hlavní chod, nápoj a případně doplněk (salát, dezert, ovoce)
•    večeře - hlavní chod, nápoj a případně doplněk (salát, dezert, ovoce)

Doplňkové jídlo
•    snídaně, přesnídávka, svačina a druhá večeře

 
Pokud je dítě v mateřské škole celý den (celodenní provoz), tak má v rámci školního stravování právo odebrat přesnídávku, oběd a svačinu, v případě polodenní docházky (dopoledne, odpoledne) pak přesnídávku a oběd (dopoledne) a nebo oběd a svačinu  (odpoledne).

Žák základní školy a nezletilý žák střední školy a konzervatoře má právo odebrat denně  oběd.

V případě neplánované nepřítomnosti (nemoc) má dítě nebo žák první den nárok odebrat jídlo určené vyhláškou o školním stravování, neboť se tento den považuje za pobyt ve škole nebo školském zařízení.

Strávníci podávaná jídla konzumují v provozovnách školního stravování.

Specifické případy:
 
Dítě v mateřské škole vzdělávané ve třídě s internátním provozem má právo denně odebrat uvedená hlavní a doplňková jídla s výjimkou druhých večeří, dále je nutné dodržet pitný režim

Nezletilý žák nebo osoba mladší 15 let, která je ubytovaná ve školském výchovném a ubytovacím zařízení má právo denně odebrat uvedená hlavní a doplňková jídla s výjimkou druhých večeří.

Nezletilý žák nebo osoba od dovršení 15 let, která je ubytovaná ve školském výchovném a ubytovacím zařízení má právo denně odebrat uvedená hlavní a doplňková jídla.

Právo na poskytnutí školního stravování však nemají zletilí žáci střední školy, konzervatoře a studenti vyšších odborných škol, školní stravování jim lze poskytnout, nicméně to vždy  záleží pouze na rozhodnutí ředitele.  

V případě školních prázdnin je možné nezletilým žákům v době pobytu ve škole(školní družina) poskytnout školní stravování. Opět však záleží na rozhodnutí ředitele školy, školského zařízení, zda toto umožní.

Práva a povinnosti:
Dítě, nezletilý žák
Práva
•    poskytnutí hmotného zabezpečení v podobě školního stravování
•    odebrání jídla stanoveného  vyhláškou za určených podmínek

Zákonný zástupce
Právo
•    být informován o podmínkách poskytování školního stravování, zejména o způsobu přihlašování, odhlašování strávníků a jídel, organizaci výdeje a způsobu hrazení úplaty za školní vzdělávání
 
Povinnost
•    hradit ve stanoveném termínu úplatu za školní stravování
•    dokládat důvody nepřítomnosti dítěte, žáka v souladu se školním nebo vnitřním řádem
•    oznamovat veškeré změny v údajích, které jsou podstatné pro školní stravování


Ředitel školy, školského zařízení
Práva
•    rozhodnout, zda bude poskytováno školní stravování zletilým žákům a studentům
•    rozhodnout, zda bude zařízení školního stravování poskytovat školní stravování v době školních prázdnin

Povinnost
•    zajistit organizačně a ekonomicky nejvhodnější způsob školního stravování pro děti, nezletilé žáky
•    stanovit podmínky poskytování školního stravování ve školním nebo vnitřním řádu
•    zajistit plnění výživových norem daných vyhláškou o školním stravování
•    zajistit dohled na dětmi a nezletilými žáky ve školní jídelně

Provozovatel stravovacích služeb
Povinnost
•    stanovit podmínky poskytování školního stravování
•    zajistit plnění výživových norem daných vyhláškou o školním stravování
•    uchovávat údaje o plnění výživových norem nejméně po dobu jednoho kalendářního roku
•    v případě  zajištěných služeb vymezit jejich rozsah, určit výši finančního normativu, vymezit organizaci rozvozu nebo přepravy jídel a způsob zabezpečení dohledu nad nezletilými strávníky

Lhůty a termíny:

Hmotné zabezpečení
•    podmínky pro poskytnutí stanovuje školský zákon, podle ustanovení § 122 odst. 3 je do hmotného zabezpečení zahrnuto i školní stravování

Provozovatel stravovacích služeb

•    jiná osoba poskytující stravovací služby

Školní jídelna
•    v rámci školního stravování připravuje jídla, která i vydává
•    může připravovat jídla, která vydává výdejna

Školní jídelna – vývařovna (vývařovna)
•    v rámci školního stravování pouze připravuje jídla, která vydává výdejna

Školní jídelna – výdejna (výdejna)
•    v rámci školního stravování vydává jídla, která připravuje buď školní jídelna nebo vývařovna

Zařízení školního stravování
•    uskutečňuje se zde školní stravování dětí, žáků a studentů v době jejich pobytu ve škole, ve školském zařízení pro celodenní výchovu, ubytování a stravování, popřípadě pro zotavovací pobyty dětí a žáků bez přerušení vzdělávání, dále ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy
Hlavní jídlo
•    oběd - polévka nebo předkrm, hlavní chod, nápoj a případně doplněk (salát, dezert, ovoce)
•    večeře - hlavní chod, nápoj a případně doplněk (salát, dezert, ovoce)

Doplňkové jídlo
•    snídaně, přesnídávka, svačina a druhá večeře

Potřebné doklady:

Potřebné a doporučené formuláře:
Přihláška ke školnímu stravování

Další informace:

Související metodiky:
Stravování dětí v rámci předškolního vzdělávání
Úplata za školní stravování
Výživové normy školního stravování

Za správnost popisu odpovídá:
Bc. Eva Martinková

Platnost ke dni:
15. 2. 2012
 

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 07.05.2012

Zápis do prvních tříd

Základní popis:

Zápis do školy je důležitým okamžikem v životě každého dítěte. Tento metodický materiál vysvětluje, jak zápisy do základních škol probíhají, co vše by mělo dítě před nástupem do školy zvládnout, jaké jsou termíny zápisů do škol a jaká práva a povinnosti v této oblasti mají rodiče dítěte.

 

Pro koho je určen?

Metodický materiál je určen především pro rodiče dětí nastupujících do prvních tříd. Vhodným pomocníkem ale může být i pro rodiče dětí mimořádně nadaných.

 

Kdo jsou další účastníci?

Rodiče, pedagogičtí pracovníci školy či mateřské školy, případně pracovníci školského poradenského zařízení.

 

Která instituce řeší?

O přijetí k základnímu vzdělávání rozhoduje ředitel školy za podmínek stanovených v zákoně č. 561/2004 Sb. V případě odkladu povinné školní docházky je nutné zajistit doporučující posouzení příslušného školského poradenského zařízení, nebo odborného lékaře.

 

Jaké jsou podmínky pro řešení?

Zákonný zástupce dítěte vyplní „Žádost o přijetí k základnímu vzdělávání“ (vzor žádosti v příloze č.1), čímž svého potomka přihlásí k zápisu k povinné školní docházce. Budoucí školáci pak v den zápisu musí ukázat, že mají dostatečné pohybové schopnosti, představivost a slovní zásobu.

 

Jakým způsobem lze zahájit?

Dítě je možné přijmout do první třídy počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad. Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od září do konce června příslušného školního roku, může být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li přiměřeně tělesně i duševně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce.

 

Postup:

Práva a povinnosti rodičů

Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce od 15. ledna do 15. února kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku (viz § 36 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb.).

 

Žák plní povinnou školní docházku v základní škole zřízené obcí nebo svazkem obcí se sídlem ve školském obvodu (§ 178 odst. 2), v němž má žák místo trvalého pobytu, pokud zákonný zástupce nezvolí pro žáka jinou než spádovou školu.

 

Věk dítěte

Podle § 36 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad. Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od září do konce června příslušného školního roku, může být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto školním roce, je-li tělesně i duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce. Podmínkou přijetí dítěte narozeného v období od září do konce prosince k plnění povinné školní docházky podle věty druhé je také doporučující vyjádření školského poradenského zařízení, podmínkou přijetí dítěte narozeného od ledna do konce června doporučující vyjádření školského poradenského zařízení a odborného lékaře, které k žádosti přiloží zákonný zástupce.

 

Termín zápisu do základních škol

Zápis do 1. ročníku základního vzdělávání proběhne dle § 36 odst. 4 školského zákona ve dnech 15. ledna až 15. února. Tento termín se vztahuje i na školy soukromé a církevní. Místo a dobu zápisu stanoví ředitel školy, a to v souladu s § 36 odst. 4, a oznámí to způsobem v místě obvyklým (viz § 46 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon).

 

Všechny ZŠ tedy musí v rozmezí tohoto období vyhlásit termín zápisu budoucích prvňáčků. Konkrétní termíny a čas zápisů si stanoví vedení jednotlivých škol. Zápisy do 1. tříd probíhají na ZŠ v označených učebnách. Přesný čas zápisu je možné najít buď na pozvánkách, které ze škol rodiče obdrží, nebo na webových stránkách školy.

 

Pro rodiče, kteří se nemohou ze závažných důvodů dostavit s dítětem k zápisu ve stanovený termín je stanoven dodatečný termín zápisu. Některé školy ve výjimečných případech (nemoc a jiné vážné důvody) umožňují rodičům, sjednat si po dohodě s ředitelem školy, individuální termín zápisu.


Na mnohých školách bývají tyto
 termíny dva, jeden pro děti, které do dané školy spádově patří a následně i termín zápisu pro děti, které do dané školy spádově nepatří, ale rodiče mají zájem, aby jejich děti právě tuto školu navštěvovaly. 

 

Spádové obvody škol

Obec stanoví podle § 178 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb. školské obvody spádové školy. Do spádové školy jsou přednostně přijímáni žáci s místem trvalého pobytu v příslušném školském obvodu. Zákonný zástupce dítěte může pro žáka zvolit jinou než spádovou školu. Důvodem nepřijetí dítěte do vybrané školy je především kapacita školy. Pokud je dítě přijato na jinou než spádovou školu, oznámí ředitel této školy tuto skutečnost řediteli spádové školy nejpozději do konce března kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku (viz § 36 odst. 5). Záleží na dohodě mezi ředitelem školy a zřizovatelem, jakým způsobem bude zřizovatel informován o těchto dětech pro účely případné náhrady neinvestičních výdajů podle § 178 odst. 6.

 

Rozhodování ředitele školy

O přijetí k základnímu vzdělávání rozhoduje ředitel školy za podmínek stanovených v § 36 (viz § 46 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon). Rozhodnutí, kterým se vyhovuje žádosti o přijetí ke vzdělávání, se oznamují zveřejněním seznamu uchazečů pod přiděleným registračním číslem s výsledkem řízení u každého uchazeče. Seznam se zveřejňuje na veřejně přístupném místě ve škole a v případě základní školy též způsobem umožňujícím dálkový přístup (www stránky školy), a to alespoň na dobu 15 dnů, obsahuje datum zveřejnění. Zveřejněním seznamu se považují rozhodnutí, kterými se vyhovuje žádostem o přijetí ke vzdělávání, za oznámená. (viz § 183 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon)

 

Co by mělo dítě k zápisu umět

Při zápisu obvykle bývají přítomni dva učitelé. Zatímco jeden z nich bude s rodiči probírat formální náležitosti, druhý se bude věnovat dětem.  Nenásilnou formou bude zkoušet úroveň jejich znalostí a dovedností. Budoucí školáci musí u zápisu ukázat, že už mají dostatečné pohybové schopnosti, představivost a slovní zásobu.


Hlavním úkolem zápisu je ověření školní zralosti. Nejčastěji bývá volena forma volného rozhovoru s dítětem a použití jednoduchých testů hravou formou. Sleduje se komunikativnost dítěte, kvalita jeho projevu, způsob držení tužky, rozpoznávání barev, základních geometrických tvarů, zvířátek apod. Klasickým bodem je u zápisu chvíle, kdy paní učitelka vyzve dítě, aby předneslo nějakou básničku nebo písničku. Sleduje se nejen úroveň řeči, ale i to, že se dítě nestydí a nenechá se přemlouvat, zkrátka je samostatné.


Během volného pohovoru s dítětem je posuzována slovní zásoba a řeč dítěte. Dítě by mělo znát svoje jméno, vědět, kde bydlí, kolik mu je let, jaké zaměstnání mají rodiče, kolik má sourozenců a jak se jmenují. V případě, že má dítě 
dyslalii (patlavost) nebo trpí jinou poruchou řeči, je rodičům dítěte doporučena konzultace s logopedem. U dítěte je tak možné případnou vývojovou poruchu řeči do začátku školního roku odstranit nebo alespoň zmírnit její projevy.


Dítě by mělo zvládat také základní orientaci v prostoru – vědět, kde je nahoře a dole, vlevo a vpravo a také časové údaje, například rozumět pojmům: ráno – večer, včera – dnes – zítra.

 

Školní zralost

Obecně lze říci, že dítě vstupující do prvního ročníku základní školy by mělo být pro školu zralé a připravené. Posouzení tzv. školní zralosti je obtížné, někdy je nutno ponechat rozhodnutí na pedagogicko-psychologické poradně. Pokud vynecháme psychologické pojmy, mohli bychom zdůraznit rozdíl mezi připraveností a nepřipraveností asi takto:

 

Optimální připravenost

Nedostačující připravenost

Dítě rozumí mluvené řeči - pokynům a různým sdělením, vyjadřuje se srozumitelně ve větách a jednoduchých souvětích, komunikuje s dospělými, dokáže spontánně popisovat různé události, poznatky, nápady, klade otázky, umí vyprávět o rodičích, sourozencích, má přiměřeně širokou slovní zásobu.

Dítě chápe sdělení učitele nebo spolužáků odlišně, než bylo myšleno, vyjadřuje se pomocí jednotlivých výrazů, jednoduchých vět, nevyjadřuje se spontánně, odpovídá stručně, neklade další otázky k doplnění svých znalostí, dítěti je špatně rozumět (výslovnost), slovní zásoba je omezená.

Důsledek pro výuku: nepochopení výkladu učitele, učitel nerozumí odpovědím dítěte, překážka ve vztazích s druhými dětmi.

Orientuje se v okolí, zná svoji adresu, jména a povolání rodičů, svůj věk.

Nezná základní údaje o sobě a o svém okolí.

Dítě začíná myslet logicky (na konkrétních předmětech a při konkrétních činnostech), svět chápe realisticky, dokáže pochopit, že z pozice někoho jiného se může situace jevit odlišně.

Dítě zatím neuvažuje logicky – je závislé na svých přáních a okamžitých potřebách, na fantazii, důležitý je jeho vlastní pohled na věc.

Důsledek pro výuku: nedostatečné pochopení učiva, zejména v Čj, M a v prvouce.

Dítě rozumí číselnému pojmu – např. spočítá pastelky (do 5ti), seřadí čísla od nejmenšího po největší, vyjmenuje řadu čísel, chápe pojmy hodně - málo, méně - více, má rozvinutou paměť pro čísla.

Nedokáže počítat ani do pěti, nechápe pojem čísla, pořadí, množství.

Důsledek pro výuku: dítě selhává zejména v matematice, nechápe učivo.

Dítě dokáže rozlišit zvukovou i zrakovou podobu slov, rozloží slovo na jednotlivá písmena, ví na jaké písmeno začíná slovo, dokáže z jednotlivých písmen složit slovo, rozliší i velmi podobně znějící slova.

Nedovede přesně rozlišovat zrakové či sluchové podněty, nedovede vnímat celek jako soubor částí, obvykle se soustředí na nejnápadnější detail.

Důsledek pro výuku: selhává při výuce čtení a psaní.

Dítě je zralé v grafických projevech a tělesné obratnosti – je manuálně šikovné, dobře ovládá pohyby svého těla, umí zacházet s nůžkami, držení tužky je správné, tlak na tužku přiměřený, dokáže napodobit tvar tiskacího a psacího písma, umí popsat, co nakreslilo.

Dítě je obecně výrazně neobratné, křečovité držení tužky, velký tlak na tužku, nedokáže napodobit tvar písmen a čísel, odmítá kreslení, vystřihování, v nakreslených tvarech nelze rozpoznat jednotlivé předměty.

Důsledek pro výuku: selhává ve výuce psaní, kreslení, pracovní výchově, tělocviku.

Dítě je schopné soustředit se na práci, vydrží pracovat dostatečně dlouho, odolává rušivým podnětům, dokáže překonat únavu.

Dítě se obtížně soustředí, snadno se nechá rozptýlit, často přerušuje práci, působí jako duchem nepřítomné.

Důsledek pro výuku: nedává pozor, nepracuje, ruší ostatní.

Dítě bez obtíží navazuje kontakt s cizí osobou, je ochotné komunikovat a kooperovat s ostatními dětmi, ochotně se podřídí autoritě.

Dítě se vyhýbá kontaktu s cizími osobami, je stydlivé, bázlivé, závislé na rodině.

Důsledek pro výuku: nechce chodit do školy, straní se ostatních, nekomunikuje s učitelem.

Dítě přiměřeně ovládá své emocionální projevy, je schopné odložit splnění svých přání na později, započatou práci se snaží dokončit.

Dítě obtížně kontroluje své emoce, často jedná impulzivně a bez zábran (např. při nezdaru rozhází všechny pastelky po zemi, bouchá pěstí do stolu apod.), při práci nemá výdrž, převládá zájem o hru.

Dítě je schopné pracovat ve skupině dětí na společném cíli a společně prováděném úkolu, ochotně se zapojuje do kolektivních her, dokáže ustoupit jinému dítěti.

Dítě není ochotné komunikovat s druhými dětmi, stojí stranou, nenavazuje kontakty, nedokáže odložit uspokojení vlastních potřeb ve prospěch společného úkolu, při hře je agresivní, svárlivé.

Důsledek pro výuku: konflikty s dětmi i učiteli, znesnadňuje práci ostatním.

Dítě je samostatné a soběstačné, umí se samo obléknout, najíst, pracuje samostatně – rozumí pokynům.

Dítě je nesamostatné, závislé na pomoci rodičů, sourozence, pracuje jen v bezprostředním kontaktu a za pobízení dospělého, nedokáže se postarat o své věci.

Důsledek pro výuku: nepracuje a neplní pokyny bez pomoci učitele, zapomíná nebo ztrácí pomůcky.

Dítě dodržuje pravidla chování, podřídí se pokynům dospělého, i když je to pro něj nepříjemné, chápe nutnost řádu a pravidel.

Dítě je neposlušné, neumí se chovat, odmítá vyhovět pokynům.

Důsledek pro výuku: konflikty s dětmi i učiteli.

Dítě má pozitivní postoj ke škole a učení, těší se do školy, rád si hraje na školu, má zájem o nové věci, klade hodně otázek.

Dítě se o školu nezajímá, rádo si hraje, neprojevuje zájem o rozšiřování znalostí a vědění, neklade otázky.

Důsledek pro výuku: učivo ho nebaví, nedává pozor, není motivováno k lepším výkonům.

 

 

Odklad povinné školní docházky

O odkladu povinné školní docházky mluvíme buď:

·        v případě, že je dítě pro nástup do školy tzv. nezralé a nepřipravené

·        v případě, kdy se u žáka v prvním roce plnění povinné školní docházky projeví nedostatečná tělesná nebo duševní vyspělost k plnění povinné školní docházky

 

Posouzení tzv. školní zralosti je obtížné, někdy je nutno ponechat rozhodnutí na pedagogicko-psychologické poradně.

 

Odklad povinné školní docházky je upraven v § 37 školského zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

 

Více informací k problematice odkladu povinné školní docházky naleznete v samostatném metodickém materiálu s názvem „Odklad povinné školní docházky“



Specifické případy:

Dítě mimořádně nadané

Nově mohou nastoupit do školy už pětileté děti. Tato možnost je určena pro mimořádně talentované děti.

 

Postup při požadavku o předčasné přijetí dítěte ke školní docházce

Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od září 2012 do konce června 2013, může být přijato k plnění povinné školní docházky již ve školním roce 2012/2013, je-li přiměřeně tělesně i duševně vyspělé a požádá-li o to jeho zákonný zástupce.

Podmínkou přijetí dítěte narozeného v období od září do konce prosince je doporučující vyjádření PPP. Pokud je dítě narozeno v období leden – červen, pak je nutné ještě i vyjádření odborného lékaře, která k žádosti přiloží zákonný zástupce.

Práva a povinnosti:

Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce.

 

Ředitel škol rozhoduje o přijetí do prvního ročníku a případně také o odkladu povinné školní docházky.

 

PPP vydává doporučující vyjádření k odkladu povinné školní docházky nebo k předčasnému přijetí dítěte ke školní docházce.

 

Lhůty a termíny:

Rozhodnutí o přijetí k základnímu vzdělávání je vydáváno do 30 dnů od zápisu, v případě zápisu po odkladu zahájení povinné školní docházky může být vydáno přímo při zápisu.

 

Potřebné doklady:

U zápisu do ZŠ je nutné, aby rodič doložil:

·        rodný list dítěte

·        občanský průkaz rodiče pro doložení trvalého bydliště

·        cestovní pas a povolení k pobytu (týká se pouze cizinců mimo EU)

·        rozhodnutí o loňském odkladu povinné školní docházky (týká se pouze dětí s odkladem)

·        doporučení PPP, případně odborného lékaře (týká se pouze dětí mladších šesti let)

 

Legislativní rámec

·        Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)

·        Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád

·        Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění

povinné školní docházky



Potřebné a doporučené formuláře:

·        Příloha č.1: Vzor žádosti o přijetí k základnímu vzdělávání

 

 

Další informace a související metodiky:

·        Informace k odkladu povinné školní docházky (viz metodický materiál „Odklad povinné školní docházky“)

 

·        Informace ke správnímu řádu (viz metodický materiál „Stížnosti na školu a správní řád)

Za správnost popisu odpovídá:

 

Platnost ke dni:

 

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 07.05.2012

Zařazování nepedagogických pracovníků do platových tříd

Základní popis:
Při vzniku pracovního poměru (resp. při změně druhu sjednané práce a/nebo pracovní náplně) je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci platový výměr. Základem pro platové zařazení zaměstnance je jeho zařazení do platové třídy.

Pro koho je určen?
Pro zaměstnavatele – personalisty, mzdové účetní
 
Kdo jsou další účastníci?
Zaměstnanci - nepedagogičtí pracovníci
 
Která instituce řeší?
Zaměstnavatel
 
Jaké jsou podmínky pro řešení?
Uzavření pracovní smlouvy, stanovení pracovní náplně a/nebo jejich změna
 
Jakým způsobem lze zahájit?
Zahájí zaměstnavatel při vzniku pracovního poměru nebo za trvání pracovního poměru po změně druhu práce a/nebo pracovní náplně.
 
Postup:
Při zařazení zaměstnance do platové třídy je zásadní ustanovení § 123 odst. 2 a 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů, z něhož vyplývá, že zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy podle nejnáročnější práce, kterou vykonává. Vedoucího zaměstnance zařadí zaměstnavatel do platové třídy podle nejnáročnější práce, kterou vykonává, nebo kterou řídí.

Do které třídy spadá zaměstnancem vykonávaná nejnáročnější práce, zjistí zaměstnavatel podle nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě. Nepedagogické zaměstnance lze zařadit zejména dle těchto dílů:
1.01  práce ve správě organizace (např. referent majetkové správy)
1.02  personalistické, ekonomické a obchodní práce (např. personalista, účetní, rozpočtář)
1.03  informační a komunikační technologie (např. správce ICT)
1.04  provozně-technické práce (např. technický pracovník)
1.05  společné provozní, výrobní a řemeslné práce (např. uklízeč, topič, vrátný, skladník)
2.05 obchodní provoz (např. kuchař)
2.21 ostatní práce (např. školník)

Dále postupuje zaměstnavatel podle nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě ve znění pozdějších předpisů (dále jen nařízení vlády o platových poměrech), kde v § 2 odst. 1 ověří zaměstnavatel, zda zaměstnanec – nepedagogicky pracovník splňuje kvalifikační předpoklady  pro zařazení do platové třídy, která přísluší dle katalogu prací. V případě, že zaměstnanec – nepedagogický pracovník nesplňuje tyto kvalifikační předpoklady, postupuje zaměstnavatel podle ustanovení § 3 odst. 3 písm. a) nebo b) nařízení vlády o platových poměrech a zařadí zaměstnance – nepedagogického pracovníka do platové třídy dle katalogu prací, a to na základě výjimky na čtyři roky, nebo na dobu delší. V souladu s ustanovením § 4 odst. 7 nařízení vlády o platových poměrech pak zaměstnavatel odečte zaměstnanci – nepedagogickému pracovníkovi příslušný počet let z dosažené praxe.
 
Specifické případy:
 
Práva a povinnosti:
Odpovědnost za zařazení zaměstnance do platové třídy má zaměstnavatel.
 
Lhůty a termíny:
Při vzniku pracovního poměru, resp. při změně druhu sjednané práce a/nebo změně pracovní náplně.
 
Potřebné doklady:
Pracovní smlouva, pracovní náplň, doklady o dosaženém vzdělání
 
Potřebné a doporučené formuláře:
0
 
Další informace:
Další informace lze čerpat z obsáhlého „Metodického pokynu k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol a školských zařízení a jejich zařazování do platových tříd podle katalogu prací“. Tento metodický pokyn je podrobný a popisuje množství konkrétních případů, avšak byl vydán v roce 2010 a nereflektuje pozdější legislativní změny.
 
Související metodiky:
Zařazování pedagogických pracovníků do platových tříd
 
Za správnost popisu odpovídá:
JUDr. Helena Vašková
Tel. 485 226 218
helena.vaskova@kraj-lbc.cz
 
Platnost ke dni:
22. ledna 2012

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 18.03.2012

Zařazování pedagogických pracovníků do platových tříd

Základní popis:
Při vzniku pracovního poměru (resp. při změně druhu sjednané práce a/nebo pracovní náplně) je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci platový výměr. Základem pro platové zařazení zaměstnance je jeho zařazení do platové třídy.

Pro koho je určen?
Pro zaměstnavatele – personalisty, mzdové účetní
 
Kdo jsou další účastníci?
Zaměstnanci - pedagogičtí pracovníci
 
Která instituce řeší?
Zaměstnavatel
 
Jaké jsou podmínky pro řešení?
Uzavření pracovní smlouvy, stanovení pracovní náplně nebo jejich změna
 
Jakým způsobem lze zahájit?
Zahájí zaměstnavatel při vzniku pracovního poměru nebo za trvání pracovního poměru po změně druhu práce a/nebo pracovní náplně.
 
Postup:
Již před uzavřením nebo změnou pracovní smlouvy ověřil zaměstnavatel, že zaměstnanec – pedagogický pracovník splňuje kvalifikační předpoklady dle zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o pedagogických pracovnících) pro práci, kterou bude vykonávat.
Při zařazení zaměstnance do platové třídy je zásadní ustanovení § 123 odst. 2 a 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů, z něhož vyplývá, že zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy podle nejnáročnější práce, kterou vykonává. Vedoucího zaměstnance zařadí zaměstnavatel do platové třídy podle nejnáročnější práce, kterou vykonává, nebo kterou řídí.
Do které třídy spadá zaměstnancem vykonávaná nejnáročnější práce, zjistí zaměstnavatel podle nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě. Pedagogické pracovníky zařadí zaměstnavatel podle dílu 2.16 Výchova a vzdělávání.
Dále postupuje zaměstnavatel podle nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě ve znění pozdějších předpisů (dále jen nařízení vlády o platových poměrech),  kde v § 2 odst. 1 ověří zaměstnavatel, zda zaměstnanec – pedagogicky pracovník splňuje kvalifikační předpoklady  pro zařazení do platové třídy, která přísluší dle katalogu prací. Jedná se o základní kvalifikační předpoklady, pouze o stupeň dosaženého vzdělání, které nelze zaměňovat s kvalifikačními předpoklady dle zákona o pedagogických pracovnících. V případě, že zaměstnanec sice splňuje kvalifikační předpoklady podle zákona o pedagogických pracovnících, ale nesplňuje kvalifikační předpoklady podle nařízení o platových poměrech, postupuje zaměstnavatel podle ustanovení § 3 odst. 3 písm.b) nařízení vlády o platových poměrech a zařadí zaměstnance – pedagogického pracovníka do platové třídy dle katalogu prací, a to na základě výjimky na neomezenou dobu. V souladu s ustanovením § 4 odst. 7 nařízení vlády o platových poměrech pak zaměstnavatel odečte zaměstnanci – pedagogickému pracovníkovi příslušný počet let z dosažené praxe.
 
Specifické případy:
0
 
Práva a povinnosti:
Odpovědnost za zařazení zaměstnance do platové třídy má zaměstnavatel.
 
Lhůty a termíny:
Při vzniku pracovního poměru, resp. při změně druhu sjednané práce a/nebo změně pracovní náplně.
 
Potřebné doklady:
Pracovní smlouva, pracovní náplň, doklady o dosaženém vzdělání
 
Potřebné a doporučené formuláře:
0
 
Další informace:
Další informace lze čerpat z obsáhlého „Metodického pokynu k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol a školských zařízení a jejich zařazování do platových tříd podle katalogu prací“. Tento metodický pokyn je podrobný a popisuje množství konkrétních případů, avšak byl vydán v roce 2010 a nereflektuje pozdější legislativní změny.
 
Související metodiky:
Zařazování nepedagogických pracovníků do platových tříd
 
Za správnost popisu odpovídá:
JUDr. Helena Vašková
Tel. 485 226 218
helena.vaskova@kraj-lbc.cz
 
Platnost ke dni:
22. ledna 2012

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 18.03.2012

Závazné a orientační ukazatele rozpočtu přímých výdajů.

Základní popis:
Rozdíl mezi závaznými a orientačními ukazateli rozpočtu přímých výdajů



Pro koho je určen?
Pro ředitele a ekonomy škol a školských zařízení zřizovaných obcemi a krajem.

Kdo jsou další účastníci?
Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu KÚ LK.

Která instituce řeší?
Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu KÚ LK.

Jaké jsou podmínky pro řešení?
Právnická osoba obdrží rozpočet v členění na závazné a orientační ukazatele.

Jakým způsobem lze zahájit?


Postup:
Ministerstvo školství vzhledem ke krajům a kraje vůči právnickým osobám rozepisují rozpočet přímých výdajů poskytnutých ze státního rozpočtu v členění na závazné a orientační ukazatele.
Závazné ukazatele jsou stanoveny ve struktuře:

  •     limit počtu zaměstnanců
  •     přímé neinvestiční výdaje celkem, z toho:
  •     prostředky na platy pedagogických pracovníků
  •     prostředky na platy nepedagogických pracovníků
  •     prostředky na ostatní osobní náklady pedagogických pracovníků
  •     prostředky na ostatní osobní náklady nepedagogických pracovníků

    Finanční závazné ukazatele (NIV celkem, prostředky na platy a prostředky na OON) jsou v obou úrovních (kraj i právnická osoba) jsou nepřekročitelné. Lze je nedočerpat a nedočerpaný zbytek v rámci finančního vypořádání vrátit do státního rozpočtu. Jejich překročení však znamená porušení rozpočtové kázně a s tím spojené sankce. Překročí-li právnická osoba přidělený objem těchto finančních prostředků a neuhradí-li jej z fondu odměn (pouze v případě platů), event. z rezervního fondu (NIV celkem vyjma platů a OON), pak porušila rozpočtovou kázeň a dále se postupuje podle § 22 a § 28 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
    Poznámka: Překročení OON nelze uhradit z fondu odměn. Při nedočerpání prostředků na platy  a OON (vyjma odstupného) musí zůstat nedočerpán i příslušný podíl zákonných odvodů a přídělu do FKSP.
    Překročení stanoveného limitu počtu zaměstnanců je  tolerováno např. z důvodu zástupu za nemocenské, o který je stav zaměstnanců ve výkazech Škol (MŠMT) P1-04 zkreslován.
    Organizace je povinna v rámci daných podmínek zabezpečit rovnoměrné čerpání prostředků na platy a OON. V případě, že nemůže vyčerpat přidělený objem prostředků, měla by informovat krajský úřad nejpozději v průběhu měsíce října, aby bylo možno zajistit případnou další alokaci těchto prostředků.
    Orientační ukazatele jsou stanoveny ve struktuře:
  • zákonné odvody (34 % z objemu MP)
  • příděl do FKSP (1 % z objemu platů)
  • ostatní neinvestiční výdaje (normativní na žáka a náhrady placené zaměstnanci za prvních 21 dní trvání dočasné pracovní neschopnosti = „náhrady za nemoc“)

    Orientační ukazatele jsou závazné v součtu. To znamená, že při nedočerpání některého z nich lze úsporu využít v rámci ostatních orientačních ukazatelů. Nejčastějším případem bývá použití uspořených prostředků ze zákonných odvodů na ostatní přímé neinvestiční výdaje.
     
    Specifické případy:
    Specifické případy neexistují.

    Práva a povinnosti:
    Zákonnou povinností kraje i každé právnické osoby je dodržet rozpis jednotlivých závazných ukazatelů a součet orientačních ukazatelů.
    Každá právnická osoba i kraj mají právo požádat o změnu závazných ukazatelů ministerstvo školství tak, aby jejich výše vyhovovala potřebám škol aškolských zařízení i kraje.

    Lhůty a termíny:
  • únor
    -    normativní rozpis NIV celkem, v tom mzdové prostředky pro pedagogy, mzdové prostředky pro nepedagogy, ostatní orientační ukazatele
  • březen
    -    rozpis normativního rozpočtu rozdělený podle požadavků právnických osob na
    o    závazné ukazatele platy a OON pro pedagogy, platy a OON pro nepedagogické zaměstnance,
    o    orientační ukazatele odvody, příděl do FKSP, ostatní neinvestiční výdaje
  • duben až září
    -    průběžné úpravy závazných ukazatelů právnických osob v rámci rozpočtu krajského úřadu
  • srpen až září
    -    poslední možnost požadavku na změnu závazných ukazatelů kraje v návaznosti na požadavky jednotlivých právnických osob
  •  říjen až listopad
    -    poslední úpravy závazných ukazatelů právnických osob do výše závazných ukazatelů krajského úřadu


    Potřebné doklady:
    -    kvalifikovaný odhad rozdělení mzdových prostředků na platy a OON pedagogů i nepedagogů vyjářený ve finanční rozvaze právnické osoby,
    -    písemné požadavky právnických osob na přesun mezi přidělenými závaznými ukazateli.

    Potřebné a doporučené formuláře:
    Finanční rozvaha školy či školského zařízení, další požadavky v průběhu roku písemně ev. v tabulce požadavku na výši OON.

    Další informace:

    Související metodiky:

    Za správnost popisu odpovídá:

    Platnost ke dni:

     

 

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 07.05.2012

Změny rozpočtu přímých neinvestičních výdajů.

Základní popis:
Rozpočet přímých výdajů je v průběhu roku upravován, korigován a doplňován, reaguje na změnu podmínek a oprávněné potřeby právnických osob.



Pro koho je určen?
Pro ředitele a ekonomy škol a školských zařízení zřizovaných obcemi a krajem.

Kdo jsou další účastníci?

Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu KÚ LK, ev. MŠMT.

Která instituce řeší?
Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu KÚ LK.

Jaké jsou podmínky pro řešení?
V termínech stanovených směrnicí MŠMT č.j.: 28 768/2005-45 je třeba postupně rozpouštět ponechané rezervy; k 1. 9. příslušného roku se v souvislosti s novým školním rokem mění výkony a na tuto změnu musí reagovat rozpočet; v průběhu kalendářního roku je třeba reagovat na změny podmínek v některých školách či školských zařízeních.

Jakým způsobem lze zahájit?
Krajský úřad každoročně v obdobných termínech provádí úpravy rozpočtu přímých NIV, do kterých zahrnuje jak tituly společné pro všechny právnické osoby, tak oprávněné individuální požadavky jednotlivých právnických osob. Individuální požadavky mohou právnické osoby zasílat písemně v průběhu celého kalendářního roku, nejdéle však do konce října. Realizace požadavků v závěru roku je závislá na velikosti rezerv krajského úřadu.

Postup:
a)    Úpravy rozpočtu všech nebo většiny právních subjektů ze strany krajského úřadu
Pro obecné úpravy rozpočtů všech právních subjektů není třeba, aby právní subjekty vyvíjely jakoukoliv aktivitu.
Úpravy rozpočtu probíhají zpravidla v následujícím režimu:

  •  normativní návrh rozpisu rozpočtu podle výkonů vykázaných v zahajovacích výkazech z počátku školního roku,
  •  rozpis rozpočtu, do kterého je zapracováno mimonormativní dofinancování určitých titulů a výsledky dohodovacího řízení,
  •     úprava v měsíci červnu, pokud v předchozím rozpisu rozpočtu nedojde k rozpuštění alespoň 60 % rezerv vytvořených po normativním rozpisu rozpočtu,
  •     úprava v měsíci září, ve které je proveden nový normativní rozpis v souvislosti s výkony nového školního roku ve všech segmentech kromě základních uměleckých škol a školních jídelen,
  •     úprava v měsíci říjnu, do které jsou promítnuty změny výkonů ve školních jídelnách a základních uměleckých školách k 1. 9., beze změny zůstávají rozpočty dětských domovů, speciálních pedagogických center, pedagogicko psychologických poraden,
  •     v úpravě na konci listopadu jsou rozpuštěny veškeré rezervy, které krajský úřad prozatím držel,
  •     změny rozpočtu ze strany MŠMT, které jsou součástí výše uvedených rozpočtových změn.


b)    Úpravy rozpočtů jednotlivých právních subjektů

  •     jsou prováděny ve výše uvedených termínech,
  •     jedná se především o přesuny mezi závaznými ukazateli, o převod prostředků z platů do ONIV z důvodu zvýšené potřeby prostředků na náhrady mzdy za prvních 21 dní dočasné pracovní neschopnosti, ev. o další individuální požadavky, 
  •     individuální úpravy provádí krajský úřad na základě písemných požadavků jednotlivých právnických osob.

Krajský úřad žádosti posoudí a oprávněným požadavkům v rámci přidělených závazných ukazatelů vyhoví. Nepostačují-li závazné ukazatele přidělené kraji, lze požádat o jejich změnu MŠMT.

Specifické případy:
V případě, že krajský úřad posoudí požadavek právnické osoby jeko neoprávněný a požadavku nevyhoví, musí právní subjekt nastalou situaci řešit např. organizačními změnami, použitím jiných zdrojů nebo finančních prostředků zřizovatele.

Práva a povinnosti:
Krajský úřad rozepíše rozpočet pro právnickou osobu v závazných a orientačních ukazatelích. Povinností právnické osoby je dodržet rozpis jednotlivých závazných ukazatelů a součet orientačních ukazatelů. Každá právnická osoba i kraj mají právo požádat o změnu závazných ukazatelů ministerstvo školství tak, aby jejich výše vyhovovala potřebám škol a školských zařízení i potřebám kraje.

Lhůty a termíny:

  •     úprava v první polovině dubna

-    rozdělení normativních mzdových prostředků na platy a OON, mimonormativní dofinancování, oprávněné požadavky z dohodovacího řízení,
-    individuální požadavky

  •     úprava k 20. červnu

-    rozpuštění části rezervy v souladu s ustanovením čl. II odst. 2 směrnice MŠMT č. j.:28 768/2005-45 v případě, že k jejímu rozpuštění nedošlo již v dubnové úpravě,
-    individuální požadavky

  •     úprava v září

-    normativní rozpis podle výkonů nového školního roku ve všech segmentech kromě školních jídelen, základních uměleckých škol, středisek volného času, pedagogicko psychologických poraden, speciálních pedagogických center, dětských domovů,
-    v měněných segmentech je do ročního rozpočtu započteno 8/12 normativního návrhu rozpisu rozpočtu + 4/12 normativního rozpisu k 1. 9.,
-    individuální požadavky

  •     úprava v říjnu

-    normativní rozpis podle výkonů nového školního roku ve školních jídelnách, základních uměleckých školách,
-    v měněných segmentech je do ročního rozpočtu započteno 8/12 normativního návrhu rozpisu rozpočtu + 4/12 normativního rozpisu k 1. 9.,
-    individuální požadavky

  •     úprava k 30. listopadu

-    individuální požadavky
-    rozpuštění veškerých rezerv do výše závazných ukazatelů kraje
-    krajský úřad provede přesun nerozepsaných prostředků na zákonné odvody do ostatních neinvestičních výdajů a rozepíše právnickým osobám celý zůstatek orientačních ukazatelů

Potřebné doklady:

-    písemné požadavky právnických osob na přesun mezi přidělenými závaznými ukazateli, ev. na jinou úpravu rozpočtu.

Potřebné a doporučené formuláře:
Tabulka požadavku na výši OON, požadavky v průběhu roku písemně.

Další informace:

Související metodiky:

Za správnost popisu odpovídá:

Platnost ke dni:

 

Autor: Leoš Křeček |  Publikováno: 07.05.2012